Ústí nad Orlicí - vila největšího podnikatele

Fotografie (6) • Foto: Franta

Vila, mající vzhled půvabného zámečku, patří k nejhezčím stavbám města a vertikála věže pnoucí se nad jejím průčelím i k jeho dominantám. Secesní skvost vznikl podle návrhu architekta Matěje Blechy z pražského Karlína a rodinné sídlo pro největšího ústeckého podnikatele – Floriana Hernycha, začalo sloužit svému účelu od roku 1907. P

Pan Florian Hernych byl sice velmi úspěšným továrníkem, ale lidumil to bohužel nebyl ani omylem. Do firmy Hernych otec a syn k tatíkovi nastoupil roku 1875 (ve svých pětadvaceti letech), zasadil se o významnou modernizaci a postupně vyměnil staré tkalcovské stavy na zpracování bavlny za stavy mechanické. Tím se produkce textilní továrny podstatně zvýšila a spolu s tím rostl pochopitelně i zisk. V roce 1909 už měla fabrika takových stavů na 3000 a pracovalo na nich dva a půl tisíce dělníků. Pan Florian Hernych si ale jejich pracovitých rukou, které mu dopomohly k nesmírnému bohatství, pranic nevážil, což dokazuje firmou vyprovokovaná stávka dělnictva v roce 1903, proti němuž bylo zakročeno s takovou brutalitou a bezohledností, až se tomu podivil dokonce i sám pan okresní hejtman.

Z bohatého zisku si nechal pan podnikatel vystavět na velmi lukrativním místě nádhernou vilu... a jako „úlitbu bohům“ věnoval městu pozemek na stavbu gymnazia.

Vraťme se ale k vlastní vile. Stojí na vyvýšeném místě za kruhovým objezdem naproti vchodu do podnikatelovy bývalé fabriky (později firma Perla, ale v současnosti prochází celý tovární areál rozsáhlou demolicí) a její členitá budova skutečně patří k nejkrásnějším objektům města.

Však se na ní pánové architekti vyřádili znamenitými architektonickými nápady, bohatstvím štukatury i členitostí. Vydařený byl i interiér: za zmínku stojí třeba ten hodnotný kovový lustr, vnější dřevěné žaluzie a zabroušená okenní skla.

Její majitelé si jí v druhé polovině dvacátého století ale už moc neužili: roku 1951 začala sloužit jako školící středisko ROH a o čtyři roky později se její prostory dělily o Okresní lidovou knihovnu, Hudební školu a vývařovnu pro ZDŠ. Krom toho do ní byl umístěn „Dům osvěty v Ústí nad Orlicí.“ (Jak se dovnitř v roce 1971 vešel i ten Památník revolučních tradic, tak to je mi fakt záhadou...)

Po sametu prošla vila rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 2008 v ní (krom jiného) sídlí i Městské muzeum. Ze stálých expozic je zde k vidění Secesní jídelna, Textilní Oustí a Pláničkův ineriérový orloj. K tomu samozřejmě spousta dalších výstav, které jsou už ale časově omezeny a pravidelně se mění.

Krásní secesní vila je obklopena rozsáhlou zahradou, v níž je k vidění vrcholné dílo ústeckého mistra sochaře Quido Kociána – Mrtvý Ábel.

Poslední aktualizace: 20.2.2019

Ústí nad Orlicí - vila největšího podnikatele na mapě