Úvaly – Pamětní skála

Existence Úval se dokládá někdy do druhé poloviny nebo konce 13. století. Osada stála poblíž obchodní Trstěnické stezky, takže šlo o celkem důležité místo. Časem se ves dočkala povýšení na městys, dnes jde o regulérní město s obyvatelstvem v počtu kolem 7000 hlav. Pro cestující vlakem z východu republiky je místní nádraží znamením, že hlavní město je v dosahu.

Pojmenování zřejmě souvisí s mělkým údolím, které vytváří potok, nebo říčka Výmola. Z jižní strany je údolí relativně pozvolné, na severní straně se nad městským jádrem přeci jen vypíná poněkud prudší svah návrší Vinice (299), kde ční nad městem o takřka gigantických 55 m výše.

V lesíku na svahu Vinice se odehrává i část volnočasových aktivit místních i občasných přespolních (Úvaly přece jen nejsou cizozemci příliš vyhledávané).

Lesíkem prochází i turistická značka zelené barvy, kterou využívá i Úvalské naučná stezka. Výstupová část od místního rybníku je pojmenována po TGM jako Masarykova stezka. Menší odbočka od stezky vede ke „skále“ s pamětní deskou. Prapůvodní deska zde byla odhalena v roce 1928 při příležitosti 10. výročí vzniku republiky. V peripetiích dalších dob (za okupace) byla deska odstraněna, komunistický režim vzpomínky na založení republiky moc nevyzdvihoval (slavilo se spíš znárodnění).

K obnově pamětního místa tak došlo až v roce 2008 při příležitosti 90. vzniku ČSR. Svým způsobem je ale zajímavá i skála (přiznejme si spíš velký šutr) na které je deska umístěna. Výletník se nemůže zbavit dojme, že k vykutání skalního bloku muselo dojít kvůli faktu, aby měli u Úval nějaké romantické místo. Podle geovědní mapy jde o nějakou přeměněnou horninu, původně jílovitou břidlici nebo slepenec. Ovšem nedaleko severněji se nachází směs břidlic a železných rud, což by naznačovala načervenalá barva skály.