Loading...
Ulici z obou stran lemují vily, jenž spolu s lipovou alejí vznikly za éry starostování JUDr.Aloise Mikyšky. Širší volné prostranství mezi frontami domů ve středu ulice se roku 1891 proměnilo na botanickou zahradu pro studenty z blízkého gymnázia a žáky odborné školy pro zpracování dřeva. Dnešní park Botanika svým názvem upomíná na tuto někdejší zahradu. Tehdy se tu nacházelo na 253 druhů dřevin. Ačkoliv to byl park rozlohově malý, stal se díky vysokému počtu druhů valašskomeziříčským parkem nejzajímavějším. Každý strom i keř byl opatřen popisnou cedulkou a vše bylo vzorně udržováno až do vypuknutí druhé světové války. Po ní se o zahradu nikdo příliš nestaral, takže pustla a k revitalizaci došlo až po sametu.
Naproti kostelu Československé církve evangelické, který je nejdominantnějším prvkem ulice, se v parku z květinových záhonů vypíná Pomník T.G.Masaryka. Slavnostně odhalen byl roku 1925, ale za německé okupace a po „Vítězném únoru“ zrušen a znovu postaven až roku 1990.
Na začátku Husovy ulice se nachází budova Gymnázia Františka Palackého. Jedná se o jednu z nejstarších moravských středních škol. Autorem projektu se stal valašskomeziříčský rodák a architekt Antonín Gruška. Budova vystavěná v novorenesančním slohu se stala pro studenty a kantory funkční od roku 1875.
V horní části ulice stojí Moravská gobelínová manufaktura (dnes i muzeum s galerií a kavárnou), která pokračuje v tradicích „Zemské školy kobercové a gobelínové“, přestěhované sem roku 1908 ze Zašové.
Kostel Československé církve evangelické vznikl roku 1909 dle návrhů záhřebského architekta Leoše Kaldy. Se svatyní je propojena patrová fara, jejíž venkovní fasádu krášlí prosté sgrafitové motivy. Před rokem 1918 se na faře nacházel alumnát (internát) pro studenty evangelického vyznání. Rovněž zde sídlilo dívčí gymnázium, které navštěvovaly i obě hrdinky knih spisovatelky Amálie Kutinové – Gabra a Málinka.
Ve vilové zástavbě se nachází několik obzvlášť interesantních objektů. Ten s č.p.7/387 byl vystavěn v historizujícím stylu s novobarokními prvky roku 1899 a navrhl jej architekt Arnošt Klos.
Vilu s č.p.6/542 navrhl pro Boženu Tomanovou roku 1925 arch.Jaroslav Stocker-Bernkopt. Stavba realizována o rok později.
Podle plánů budoucího majitele – ředitele Odborné školy na zpracování dřeva Alberta Grubera, vznikla 1910 vila, která patří na Husově ulici k těm nejkrásnějším. Pikantní je, že v ní vyrůstala pozdější choť herce Miroslava Horníčka – Běla Šumberová.