Valdek, Brdský úktryt

Kdo alespoň párkrát zbloudil do „vod“ středověku, v čase krále českého Jindřicha Lucemburka, určitě někdy evidoval jméno Viléma z Valdeka. Pan Vilém Zajíc z Valdeka je velkou osobností doby, kdy na náš trůn přibývá mladík ze vzdálené malé země. Ovšem jeho otec je císařem. Pan Vilém je jeden z mnoha pánů v české kotlině, který „ví nejlépe“, co a jak, se svou vlastí. O spory tedy není nouze.

Jeho sídlo je ukázkou síly, postavení a majetku tohoto nejvyššího maršálka a královského podkomořího. Hrad je prvně zmíněn roku 1263 v predikátu Oldřicha Zajíce.

Tato raně gotická rezidence patří jako jedno z opěrných míst (kromě třeba Žebráku – opět typ bergfritý) mocnému rodu Buziců, ze kterých Zajícové pochází. Například Oldřich (královský číšník) byl purkrabím na královském hradě Loket, či Pražském hradě.

„Skromný“ příbytek patří mezi nejsložitější hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží stojící volně za hradební zdí. I dnes je možno tuto impozantnost rozeznat. Stejně jako zbytky valů, dříve doplněné palisádou. Různé střídání majitelů, však už nepovzneslo místo výš, než bylo za prvních majitelů. Po třicetileté válce je pustý.

Dlouho nebylo možno Valdek navštívit. Na okraji vojenského hvozdu Brdy, se není čemu divit. Doba však postoupila a o víkendu se na vás může těšit. Pro milovníky hradních rozvalin, svědků dávných dob, nabízí nejen přívětivou tvář, ale i nádherný Rozhled do krajů pod ním.

Hrad, stojící v hlubokých lesích, dal vzniknout řadě pověstí a upoutal již pozornost kronikáře Václava Hájka z Libočan, jenž ve své Kronice české, datoval jeho vznik do r. 920 a za zakladatele považoval Kumána, jednoho z vrahů kněžny Ludmily.