Loading...
Velkolosinská kaple sv. Kříže je nedílnou součástí zdejšího lázeňského areálu. A přesto, že se jedná o stavbu zajímavou i půvabnou, moc se toho o ní nikde nedozvíte. Přitom zde před sebou máme žerotínskou stavbu, jejíž historie se začala psát již v roce 1721. Právě tehdy si její výstavbu prosadila nábožensky silně založená Ludvika z Lilgenau, od roku 1716 vdova po Janu Jáchymovi ze Žerotína.
Tehdy se ovšem ještě jednalo o kapli celodřevěnou. Již roku 1730 ovšem nechal tuto kapli pobořit její syn – a snad největší stavitel v dějinách panství – Jan Ludvík. Na jejím místě nechal postavit zděnou kapli – a ta se zde nachází dodnes.
Podle dobových zpráv z počátku 19. století zde mohli lázeňští hosté volně rozjímat, ale bohoslužby se zde konaly jen velmi nepravidelně (pokud byl v lázních zrovna náhodou přítomen nějaký duchovní). Pravidelné mše zde ovšem neprobíhají ani v současnosti.
V roce 1930 postihla lázně Velké Losiny obrovská katastrofa a téměř celý lázeňský areál byl při požáru zničen. U lázeňské kaple ale paradoxně shořela pouze střecha. Stropní klenba se však nepropadla, takže vnitřní vybavení kaple zůstalo zachováno. Paradoxně však shořela mešní roucha, některé obrazy a liturgické předměty, které se přes zimu uschovávaly v hlavním lázeňském domě. Je proto zajímavé, že kaple je dnes téměř bez mobiliáře (je zde jen krucifix místo oltáře, obětní stůl a židle), i když podle fotografií z roku 1937 nebyl tento rozhodně chudý.
Celý areál lázní, - včetně drobné barokní kaple sv. Kříže – pak v letech 1930 až 1931 rekonstruoval osvědčený vídeňský architekt Alfred Castelliz (uváděn také jako Castellitz).
Kaple obdélného půdorysu je závěrem situovaná k severu, postavena z cihelného zdiva a omítnutá hladkou omítkou. Hlavní průčelí je překryto do výše volutového štítu lázeňskou chodbou, ve které se také nachází vchod do kaple s kovovými prosklenými dvoukřídlými dveřmi a ostěním z umělého kamene. Vstup je lemován štukovými pilastry s hlavicemi. Východní stěna a presbytář jsou členěny lisénami a profilovanou korunní římsou. Sedlová - šindelem krytá střecha - vrcholí osmibokou cibulovou věžičku s lucernou. Ve štítové nice je druhotně umístěna soška Panny Marie. Interiér je zaklenut valenou klenbou s výsečemi.
O chráněnou kulturní památku se jedná již od května roku 1958