Velké Losiny - lázeňské sanatorium Šárka (Podesní na Šibeničním vrchu)

I v životě mnohého turisty může nastat okamžik, kdy zatouží po změně. Tím teď nemyslím omlazení fraucimóru ani náhradu staré usárny batůžkem z nejmodernějších technologií, ale spíše obměnu vlastního chátrajícího organismu. Tedy ne ve smyslu světšení poprsí a zmenšení pozadí (s nezbytným botoxem do rtů), ale např. v podobě výměny kolenního kloubu. A právě pro podobně postižené může být článek o zařízení s romantickým jménem Šárka potřebnou radou i přínosem.

Svým způsobem je Šárka budovou velmi zajímavou a zvláštní. Byla postavena v letech 1912 až 1913 a částečně připomíná školu, částečně pivovar anebo nemocniční pavilon. Koneckonců zde svého času sídlila velkolosinská porodnice (autor článku paradoxně nedávno chvíli ležel v šumperské nemocnici s člověkem, který se právě zde roku 1947 narodil). Tedy přesněji řečeno zde v letech 1945 až 1948 sídlilo porodní oddělení šumperské nemocnice.

Lázeňské sanatorium Šárka je dnes součástí Termálních lázní Velké Losiny a setkáte se zde zejména s těmi, kteří tady „rozdýchávají“ výměny kolenních a kyčelních kloubů.

Až monumentálně působící Šárka se nachází na okraji příjemného lázeňského lesoparku a její součástí jsou mj. recepce se vstupní halou, restaurace s kuchyní, balneoprovoz, ordinace lékaře, vnitřní termální bazén, letní terasa, tělocvična nebo společenská místnost s knihovnou.

Celková kapacita sanatoria Šárka je 60 lůžek (8 jednolůžkových a 26 dvoulůžkových pokojů). Pokoje jsou vybaveny sprchou, WC, fénem, televizí a telefonem. WiFi je k dispozici bezplatně. Na recepci si můžete zakoupit kosmetiku, cukrovinky, nápoje i denní tisk a časopisy.

Dnes už to tak možná úplně nevypadá, ale v roce 2012 se psalo, že se lázeňský dům Šárka změnil v luxusní sanatorium. Na to mně ovšem přijde těch 42 proinvestovaných milionů a čtyři měsíce rekonstrukčních prací docela málo. A z venku už by nové nátěry jistě nezaškodily.

Co ještě dodat na závěr? Třeba to, že Šárka je součástí nejstarších moravských lázní, jejichž vznik bývá nejčastěji spojován s rokem 1592 a Janem ze Žerotína, i spoečnosti Royal Spa. Že se nachází v těsné blízkosti moderního termálního parku s krytým bazénem a že do Jeseníků je to odsud opravdu jen kousek. Nebo že sirná voda zdejších pramenů patří mezi nekvalitnější v republice.

Vždycky se najde někdo, kdo je stále s něčím hrubě nespokojen. Řekl bych, že na Šárce se těch much zase tolik nenajde. Například já bych – v rámci jisté profesionální deformace - asi zmínil jen nesmyslně zaaretovanou hlavici na radiátoru v koupelně nebo nepříliš vhodně zvolené nastavení přetížení na jediném (!) výtahu v pětipodlažním objektu. A snad i větratelnost některých pokojů (a hlavně koupelen) by mohla být lepší ...

A jako PS ještě krátký pelmel doplňujících informací o samotné budově, její historii a podobě:

V roce 1912 vznikla Lázenňská společnost nazvaná Léčebný ústav Podesní spol. s r.o., kde hlavními akcionáři byli Liechtensteinové a řada podnikatelů z Velkých Losin i ze Šumperka. Tato společnost hned v roce 1912 zahájila stavbu dětského sanatoria Podesní (Tesstal). Objekt vznikl na kopci ležícím severně od lázní (ještě v 18. století to byl „plně funkční“ šibeniční vrch) a na svou dobu se jednalo o velmi moderní zařízení.

Autorem progresivně řešené budovy s mnoha historizujícími prvky se stal vídeňský architekt Alfred Castellitz (uváděn též jako Castelliz). Celá stavba byla slavnostně uvedena do provozu v červnu roku 1913. Její součástí byl vlastní vodovod s Francisovou turbínou, okrasná zahrada a ovocný sad. Castellitz pojal stavbu lehce neoklasicistně, s využitím místních materiálů. Do výše prvního patra byla stavba z neomítnutého kamene (rula), kvádry a další kamenické prvky jsou převážně žulové. Interiérovou zajímavostí je fakt, že část společenské místnosti (2.p.), tělocvičny (1.p.) i bazén připomínají chrámový závěr nebo kapli.

Sanatorium Podesní se sirnými koupelemi se součástí lázní stalo v roce 1916. V roce 1918 převzala lázně Československá armáda (velká část lázní ale byla armádou rekvírována hned na počátku I. světové války a fungovala jako vojenský lazaret), která je pak opustila roku 1919, kdy lázně převzala společnost Sirné lázně a léčebný ústav Podesní v lázních Velké Losiny. Za války lázně patřily NSDAP a probíhal zde program Pramen života (Lebensborn), zaměřený na selekci nordické rasy. Podesní tehdy sloužila jako zotavovna a následně porodnice.

Ve 40. letech minulého století se Podesní změnila v Šárku a od roku 1949 byla Šárka vyčleněna pro léčbu následků dětské obrny, později se z ní stává léčebna pro 80 děti s obrnou. Lázně tehdy úzce spolupracovaly s FN UP Olomouc. A dnešní využití už všichni dobře znáte ...