Veľký Rozsutec

- charakteristický členitý vrchol (1609,7 m n.m.) v Národním parku Malá Fatra, v severovýchodní části hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Vrchol na severu sousedí s Malým Rozsutcom (1343,5 m), od kterého jej odděluje travnaté sedlo Medzirozsutce (1200 m). Na jihu je jeho sousedem kupovitý Stoh (1607,4 m) a mezi ním sedlo Medziholie (1185 m). K západu do Štefanovskej kotliny (část Vrátné doliny) vybíhají z masívu Veľkého Rozsutca dva krátké boční hřebeny. Přímo k západu je to asi 1,5 km dlouhé skalnaté žebro Skalného mesta. Množství bizarních skalnatých útvarů zde vytváří obrovské skalní město. O něco severněji pak k severozápadu vybíhá o něco delší, rovněž velice členitý hřebínek Poludňových skal. Obě tato skalní žebra odděluje krátká a velmi prudká Kremenná dolina. Ve východních úbočích hory, které klesají do Biele doliny, se pak nachází menší skalnatá skupina – Biele skaly. Vrcholová část hory a tyto skalní skupiny mají typický dolomitový reliéf, bohatý na nejrůznější skalní formy, na jejichž úpatích vznikají suťové kužely. Tyto vrcholové oblasti jsou budovány středně-triasovým dolomitový komplexem Chočského příkrovu, který je zde nasunut na méně členité dolní části úbočí, v okolí sedel a výchoního úbočí hory. Ty jsou tvořeny měkčími šedými slínovitými vápenci, slíny a slínovitými břidlicemi příkrovu Krížňanského, stejně jako většina Kiváňské Malé Fatry. Pro svou geologickou stavbu vyniká vrchol jedinečností a bohatstvím druhů horských rostlin a patří k nejbohatším botanickým lokalitám na Slovensku. Najdou se zde mnohé slovenské endemity. Hora je proto centrem NPR Rozsutec.

Veľký Rozsutec je jedním z nejpěknějších vrcholů celého Slovenska a dominantou Malé Fatry. Už na první pohled si ho pro jeho skalnatou stavbu, ostře kontrastující se sousedícím Stohem, nemůžeme splést, ať už ho pozorujeme odkudkoliv. Stal se symbolem pohoří a nachází se i v logu Národního parku Malá Fatra. Vrchol je výborným vyhlídkovým bodem se širokým kruhovým výhledem -viz: http://pano.terchova-info.sk/panorama/velky-rozsutec/. Z hřebenové trasy k němu vede kratičká odbočka.

Výstup na vrchol je možný z obou sedel po hřebenové, červené tur. trase.

• Od jihu ze sedla Medziholie (trvá asi 1:15 hod.) je velice strmý a je na častých exponovaných místech osazen žebříky a řetězy.
• Od severu ze sedla Medzirozsutce (rovněž asi 1:15 hod.), kde je trasa výstupu poměrně jednoduchší, jen ve své vrcholové pasáži místy zajištěná řetězy.

Obě tyto trasy jsou v období od 1.3 do 15.6 z ochranářských důvodů uzavřeny !!!

Z údolí je možný výstup hned z několika stran. Nejkratší výstup je zřejmě od západu z osady Štefanová po zelené turistické stezce přes sedlo Medziholie (Štefanová – Veľký Rozsutec – 2:30 hod.). Vystup lze však začít i v osadě Biely Potok (modrá trasa), dále po žebřících Dolných a Horných dier, přes soutěsku Tesná rizňa a sedlo Medzirosutce. A také od východu z osady Biela a sedlo Medziholie (zelená trasa).

Výstup na Veľký Rozsutec je velice strmý a je osazen žebříky a řetězy. Po dešti nebo v zimě, kdy je vápencový povrch velice kluzký, může být nebezpečný!