Venzone – středověké městečko pod vrcholky Julských Alp

Krásné středověké italské městečko Venzone najdeme pod vrcholky Julských Alp, v provincii Udine a na mezinárodní cyklostezce Alpe Adria. Obec je písemně poprvé zmiňována v roce 923, kdy se ještě jmenovala Clausas de Albiciones, později se v názvu objevilo označení Aventinone a odsud byl – přes Avenzon – již jen krůček k dnešnímu Venzone. Tento název je poprvé písemně uváděn již roku 1001. No a v roce 1258 zde zásluhou muže jménem Glizoio da Mels vzniká dvojité hradební opevnění s vodním příkopem, které má tvar nepravidelného šestiúhelníku, šestnáct (někde se uvádí jen patnáct) obranných věží a osm metrů výšky. Šířka zdí je přibližně 1,5 m.

Mezi majiteli města se následně střídá místní šlechta, ale i rakouský vévoda Albert II. V roce 1420 se městečko stává součástí Benátské republiky a počet jeho obyvatel – poprvé a naposledy – překročí dva tisíce (v současné době však k této métě zase až tak moc duší nechybí). Následné období charakterizují turecké nájezdy, útoky Germánů i snaha Benátčanů o udržení moci. A v roce 1797 bylo Venzone obsazeno francouzskými vojsky, která zde vystřídala Rakušany. V roce 1866 se pak stalo součástí již téměř sjednocené Itálie.

V roce 1965 je naplno uznán historicko – umělecký význam Venzone a italské Ministerstvo školství jej prohlašuje národní památkou. Je to hlavně díky tomu, že se zdejších historických budov v podstatě vůbec nedotkla ani jedna ze dvou světových válek, které v první polovině minulého století pustošily Evropu. Co však nedokázaly bombardéry a děla, to dokázala Matka příroda. V roce 1976 zasáhlo oblast Friuli silné zemětřesní, které městečko Venzone téměř zcela zničilo. Díky mezinárodní podpoře i houževnatosti zdejších obyvatel však vzápětí vstalo z popele jako bájný pták Fénix. A to včetně množství pamětihodností, z nichž některé si zahrály i ve filmu, např. Sbohem armádo.

Tou hlavní je dominanta města, tedy Dóm neboli venzonská katedrála sv. Ondřeje (Chiesa di Sant'Andrea Apostolo), která byla postavena na místě starší stavby v letech 1308 až 1338. Později byla různě upravována, ale románsko – gotická podoba jí zůstala. Po ničivém zemětřesením v roce 1976 musela být – za použití původních kamenů – znovupostavena. I tak v jejím interiéru také dnes najdeme část původní freskové výzdoby a zajímavé jsou také reliéfy ve třech portálových lunetách. Ke katedrále neodmyslitelně patří také rotundová kaple sv. Archanděla Michaela, která se nachází před průčelím chrámu a která nabízí svým návštěvníkům vzácnou sbírku mumií ze 14. až 19. století. Všechny byly mumifikovány ve svých hrobech příznivou teplotou a vlhkostí, ovšem hlavně přítomností vysokého obsahu síranu vápenatého ve zdejší půdě.

Katedrála a „kaple mumií“ však nejsou zdaleka jedinými významnými památkami, které městečko nabízí. Tou zřejmě neviditelnější je – již zmíněné - městské opevnění, které Venzone snad nejvíce vtisklo jeho středověkou podobu. Je prolomeno třemi branami, přičemž jižní Porta di Sotto dnes vidíme v podobě přestavby z roku 1835, západní Porta San Giovanni Battista vznikla teprve v roce 1920 a ze severní brány Porta di Sopra zůstaly jen fragmenty, zakomponované do zbytků severních hradeb na ulici Via Mistruzzi. Nejvýznamnější tak zůstává východní brána Porta San Genesio, kterou můžeme stále vidět v její prapůvodní podobě z počátku 14. století.

Zajímavé jsou také zdejší paláce a domy. Tomuto seznamu, samozřejmě, vévodí zdejší Radnice neboli Palazzo Comunale. Tato stavba z přelomu 14. a 15. století nabízí nejen benátskou gotiku, ale také freskovou výzdobu v otevřené přízemní lodžii. Přímo naproti se pak nachází přibližně stejně staré šlechtické sídlo Palazzo Radiussi. Zmínit musíme ještě minimálně románský dům Marcurele, což je nejstarší stavba v obci, postavená již v 11. století, nebo Palazzo Orgnani Martina z 18. století, ve kterém dnes sídlí zdejší muzeum.

Zajímavých domů i paláců je ve Vonzone podstatně více, ale musíme zmínit rovněž fakt, že kromě katedrály se v městečku nachází minimálně sedm dalších kostelů, z nichž nejzajímavější je zřejmě svatojánský kostel San Giovanni Battista, nacházející se poblíž stejnojmenné brány z roku 1920. Tento kostel je gotickou stavbou z 14. století a dnes již „pouhou“ zříceninou, jejíž současnou podobu určilo roku 1976 ničivé zemětřesení.

Zcela na závěr si ještě můžeme prozradit, že toto středověké městečko je považováno za skutečný zázrak. Jak jinak zdůvodnit fakt, že v podstatě nedávno zničené Venzone zůstává i dnes nejen jedním z nejpozoruhodnějších příkladů renovace v oblasti architektonické i umělecké, ale současně také jediným přeživším příkladem opevněného města 14. století v celé oblasti Friuli. Současně se jedná o městečko vysloveně krásné i okouzlující a prý i unikátní v kvalitě životního prostředí. Což je ovšem celkem pochopitelné, když si uvědomíne, že všude kolem se nachází krásné turistické stezky přírodního parku Julských Alp. Pro příznivce spíše duchovní turistiky se pak nabízí nádherná trasa po staré keltské stezce, která spojuje kostely, pocházející z 15. století.

Z dalších zajímavostí nelze opomenout stálou muzejní expozici Příběh o zemětřesení a lidech, kde můžeme prožít realistickou simulaci zemětřesení z roku 1976 a rekonstrukci zhroucení katedrály. A v říjnu zde probíhá tzv. Dýňový festival, který městečko vrací zpět do středověku. Venzone je v té době plné válečníků, rytířů a šlechtičen, žebráků i potulných muzikantů a kejklířů.