Věž vysílače na Holém kopci

Pro většinu turistů a cestovatelů asi nebude žádným překvapením konstatování, že oblast Hané netvoří jen ta příšerná „lautr rovina“ Hornomoravského úvalu, ale že se částečně rozkládá i na sousedních vrchovinkách a pahorkatinách. Což je dobře, neboť při cestě vlakem z Otrokovic na Olomouc (a dál) se mi při pohledu na tu okolní placku dělá - jakožto rodilému Valachovi, špatně od žaludku. Naštěstí stačí trochu zvednout zrak a upřít jej na vzdálený modravý horizont a dušičce se uleví. Např. za Olomoucí pohledem na Svatý Kopeček, za Hulínem zase na blízkou západní část Hostýnských vrchů s impozantním Kelčským Javorníkem a bazilikou na vrcholu Hostýna. (Jenže Hostýnské vrchy nejsou součástí Hané, nýbrž Valašska.)

 

K Hané ale patří – při pohledu z vlaku - docela nízká pahorkatina, svažující se svými posledními stráněmi k těsné blízkosti obcí Říkovice a Horní Moštěnice. Kulisa vršků se táhne směrem doprava až do nedohledna a přináleží Podbeskydské pahorkatině.

 

Nad Starou Vsí s pohledným novogotickým kostelem se pak z temene Holého kopce (360 m) do výše 46 metrů vypíná bělostná dominanta věže vysílače, viditelná ze široka daleka na vzdálenost mnoha desítek kilometrů. Byla vystavěna roku 1962, v současnosti se z ní ale už žádný TV signál nevysílá a slouží potřebám radiokomunikací.

 

Nedávno jsem právě po téhle „Hanácké pahorkatině“ podnikl průzkumnou cestu a byl na jejím hřebeni nadšen překvapivě dalekými rozhledy, které ta na první pohled nízká vrškovinka tulákům nabízí.

Moje trasa vedla i kolem věže vysílače na Holém kopci, ale protože se krajem právě přehnala bouřka, neměl její válcový tubus při pohledu zblízka bílou barvu a odrážel šeď od temných deštivých mraků, plujících rychle oblohou...