Loading...
Turistické cíle • Technická památka
Jsou různé metody a postupy jak určit pokročilost a rozvoj jednotlivých států světa. Kdysi se takový pokrok určoval kolik se vyrobilo železa, cementu, postavilo dálnic bytů apod. Přiznejme si, že v mnoha oblastech už zas tak naše republika není. A kde se celkem dá snadno takový ten pokrok nebo zaostávání odhalit je jednoznačně školství. Pravda, negramotnost je u nás takřka nulová, kde ale pokulháváme je úroveň toho nejvyššího stupně školství. Víceméně pravidelně vychází hodnocení světových univerzit a vysokých škol. A v tomto hodnocení se pravidelně české vysoké školy neumisťují. Až na jednu. Není to Karlova univerzita (nebo některá z jejich fakult), ani Masarykova, Palackého apod.
Jednou z mála „světových“ škol, které pronikly do žebříčku 500 nejlepších univerzit nebo fakult (svět je dnes velký) je FROV České Budějovice. Za záhadnou zkratkou se skrývá celý název Fakulty rybářství a ochrany vod. Samozřejmě škola navazuje na dlouho tradici rybářství a rybníkářů, kteří toto umění pěstují už ze středověku. Naše končiny neměly to štěstí, aby nás omývalo nějaké moře (až na občasné připojení nějakého dobytého území, delší období jsme snad měli moře pod Rakouskem, pak už zase nic).
O vysoké úrovni rybářské fakulty se můžeme přesvědčit i na některých pracovištích školy. Ač má oficiálně fakulta sídlo v jihočeské metropoli, velkou část svých pracovišť má i v nedalekých Vodňanech (není to nic zvláštního, je tam i rybářská průmyslovka).
K zajímavým pracovištím patří i areál MEVPIS, tedy Mezinárodní enviromentální poradenské a informační středisko ochrany vod. Středisko se zabývá jak odbornou činností, tak poskytuje své zázemí i populárně naučné činnosti pro širokou veřejnost.
MEVPIS je umístěn na severním okraji Vodňan poblíž soustavy výzkumných a chovných rybníků i sádek, které obhospodařují jak posluchači fakulty, tak i studenti rybářské školy. Areál vznikl přestavbou bývalého Brokova mlýna, který využíval vodního náhonu z blízké Blanice, tzv. Blanického potoka. Původně byl mlýn poháněn dřevěným kolem, ale jako i jiné byl modernizován na modernější druh pohonu (většinou turbínu). Ta místní se bohužel nedochovala, ale přesto u MEVPISu jednu turbínu objevíme. Z ne příliš vzdálených Svinětic (u Bavorova) byla do Vodňan dopravena turbína Girardova. Exponát je poznamenán zubem času, nicméně základní tvar a díly zůstaly zachované. Autorem předlohy byl francouzský vynálezce Louis Dominique Girard (1815–1871). Patent byl udělen r. 1863. Turbína užíval průtok tekoucí vody na nižších rozdílech a jak praví wikipedie, užívala se v období zhruba 1890–1930 (±). Přes relativně komplikovanější a větší stavbu měla slušnou účinnost (až 80%). Dosluhující stroje nahrazovaly kompaktnější a výrobně jednodušší turbíny Francisovy. Zmíněná wikipedie praví že jediná turbína toho typu u nás je v Písku, takže asi to nebude úplná pravda a tím by byly tato turbíny min. dvě.