Vodní elektrárna Červený mlýn v Březině.

Ač stále malá obec, bylo místo Březina u Tišnova dávno obýváno, neboť už r. 1234 bylo písemně markrabětem Přemyslem věnováno klášteru Porta Coeli. V 15. stol. se pak místní osada dostala pod jeho ochranné právo spolu s hrdelním právem zeměpanského hradu Veveří.

Bokem od hlavní silnice mezi Brnem a Tišnovem, si udržuje stále své určité soukromí. Jen málokdy se tu u splavu na řece Svratce, objeví koupající se rodinky odjinud. Málokdo o tomhle místě ví, i když se jedná o zajímavou lokalitu s možností slušného relaxu na louce a možností koupání. Atraktivitu místa zvyšoval bývalý hostinec, nyní naštěstí nahrazený kousek dál klubovnou místních hasičů.

Letošní tropické léto s teplotami neklesajícími pod 36°C se snažíme přežívat převážně doma. Přesto vyjíždíme do Březiny na staré pozvání našich známých. Na břehu řeky Svratky, ve stínu vysokých a vzácných topolů černých, se to přece jen dá lépe vydržet. Zejména za hojného požívání tekutin a sem tam smočení v bazénku, pár desítek metrů od splavu.

Právě to vnuklo našemu hostiteli myšlenku na zpestření odpoledne a přestávku v doplňování tekutin. Mimo krácení chvíle občasnou procházkou do místního bufetu nám náš hostitel nabídl i soukromou exkurzi do místní malé vodní elektrárny, která jinak není veřejnosti běžně přístupná.

Mlýn v Březině vznikl někdy v 17.století. Pár století dobře sloužil okolním obcím. Až v r.1950 byl komunisty znárodněn. Pod jejich vedením byl prodán manželům Čevelovým z Brna. Teprve po r.1990 byla část vrácena v restituci potomkům původních majitelů. Samozřejmě ve stavu, jak s ním tehdejší vláda světlých zítřků, během pětiletek hospodařila.

Nuže, vydáváme se cestičkou podél náhonu začínajícího u splavu, k Červenému mlýnu. Procházíme romantickou divočinou končící u silnice. Odbočíme na ni a kousek dojdeme po červené TZ k mostu. To už je Červený mlýn vidět.

Z dálky čteme na hlavní budově nápis Armatury Kukrecht s.r.o. a na menší vedlejší, Červený mlýn. Podobný název nese i blízký, stejnojmenný bývalý mlýn s minipivovarem v blízkém Tišnově. To jen, aby se to nepletlo. Stejný název je poměrně častý.

Dnešní majitel, pan Oldřich Kukrecht z Brna, v r.1998 koupil zdejší objekt s elektrárnou a dílnou. O té doby se mimo modernizace a provozu elektrárny věnuje i opravám a seřizování průmyslových armatur, pojistných ventilů, a tlakovým zkouškám armatur vč. průvodní technické dokumentace.

Roku 2012 rekonstruovaná Kaplanova turbína o výkonu 136 kW vyrobila za rok 2014 celkem 532.431 MWh elektrické energie. Většina je dodávána do energetické sítě. Od poměrně velkého náhonu před objektem, živícího turbínu, se u hlavních česel odděluje jalový přepad ještě s dalším obtokem pro zachycené nečistoty.

Před vstupem do bývalého mlýna jsou vidět armatury různých velikostí a typů.  Uvnitř se nám dostává odborného výkladu. Pod modrým krytem je dole v temnotě ukrytá Kaplanova turbína. Kvůli mazání se zrovna točí na minimu otáček. Taktéž i připojený velký elektrický generátor.

Voda v minulosti poháněla nejen mlýny, ale i další stroje. Pily na zpracování dřeva, čerpadla, či malé trkače. Na Sloupsku v Čechách dkonce brusírnu zrcadel (viz Pekelné doly v jiném článku).

O malých vodních elektrárnách se moc neví. Vyskytují se poměrně zřídka. I když kolem nich, skromně stojících někde pod břehem, často projíždíme. Vůbec si jich nevšimneme. Svým způsobem zvláštnost, ačkoli jich bylo, nebo je, snad kolem 6 stovek. Člověk se okolo často mihne, aniž by tušil, že se někde u řeky skrývá v neznámém, skromném objektu.

Zpátky se vracíme mezi náhonem a řekou. Nejprve překračujeme další most, tentokrát přes řeku Svratku s minimem vody. Polní cesta odsud vede nejprve přes parkoviště a poté okrajem areálu Sboru dobrovolných hasičů. Lemují ho vzácné topoly černé, je jich na Tišnovsku jen několik.  

Za travnatou plochou cvičiště následuje nalevo venkovní posezení s klubovnou SDH, oblíbený cíl vycházek. Napravo asfaltová plocha pro nohejbal a podobné hry, při vhodné zimě sloužícii jako kluziště. Děti tu nepřijdou zkrátka. Mají tu dále dětské hřiště, houpačky, prolézačky a skluzavku. Areál může sloužit i kynologům a pro různé sportovní a kulturní akce. Zkrátka, hasiči a obec se starají.

Ještě před můstkem přes náhon s česly, míjíme obrovské pietní pozůstatky gigantického černého topolu Populus nigra, který se zde dožil 220 let, s obvodem kmene úctyhodných 528 cm, při výšce 30m. Čest jeho památce! Těsně před můstkem zůstala ještě jeho sluncem vybělená, neméně silná pata. Právem obsadil v r. 2010 3.místo jako Strom Tišnovska.