Vojice - železniční stanice

Pyrám - starý kamenný rozcestník najdeme u křižovatky cest ve směrech Hradec Králové - Jičín a Sobčice - Vojice. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic).

Sobčický zámek stojí na místě původní tvrze jejímž pánem byl v roce 1373 zeman Vaněk ze Sobčic. Do podoby zámku byla tvrz přestavěna za doby Albrechta z Valdštejna v letech 1630-34. Valdiští kartuziání, pro které …

Barokní sousoší archanděla Rafaela, anděla Strážce s malým Tobiáškem, pochází z první poloviny 18. století, z období, kdy v Sobčicích působili valdičtí kurtiziáni. Trojboký podstavevec je zdoben reliéfy sv. Floriána, sv. Václava a sv. Jiří. Sousoší Rafaela najdeme při výjezdu ze Sobčic ve směru na Chomutice. Archanděl Rafael pomáhá pocestným v nouzi a drží nad nimi stráž 

Socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vysokém sloupu byla vytvořena pravděpodobně některým z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Dle farní kroniky dílo pochází z roku 1729. U sloupu se necházely dvě památné lípy, dodnes se dochovala lípa mladší, která byla vysazena zřejmě v době realizace díla. Lípa starší byla poškozena při bouři v roce 1978, v roce 1995 bylo torzo…

Kostel v Sobčicích je prvně zaznamenán v roce 1384. Během husitských válek byl vyrabován a následně opuštěn. Současný pozdně barokní kostel byl postaven, v místech původního kostela, v letech 1761 - 77. V dřívější…

V celku nenáročná a pohodová trasa s jediným, ale táhlým stoupáním na Mlázovický chlum,  po kterém následuje dlouhé, ale mírné klesání…. Cesta začíná (nebo končí dle výchozího místa) u žst. Sobčice nedaleko zámečk…

Kapličku najdeme při polní cestě od křížku směrem do KONECCHLUMí. Postavena byla v roce 1730 nákladem rolníka a bývalého rychtáře Jana Jůzy z Kovače čp. 4. Dnes je bohužel kaplička v neutěšeném stavu. Sice se nejedná o klasický turistický cíl, ale její nepřístupnost a jisté tajemno a záhadno je přitahující...

Název obce Třtenice je zřejmě odvozen od potoka tekoucím mezi třtím a rákosím. První písemná zmínka o obci je z r. 1391, kdy Albert z Radče daroval kostelu sv. Dionýsa v Chomuticích plat v Třtěnicích. V dalších staletích docházelo k častému střídání majitelů. Posledními byl do r. 1850 rod Trautmannsdorfů. Majitelem velkostatku byl však tento rod až do roku 1945. V křižovatce…

Dominantou obce Chomutice je kostel sv. Dionýsia, který byl postaven v letech 1780-83 jako náhrada za kostel dřevěný, jež na chomutické návsi stával již ve 14. století. Zajímavostí kostela je neorganické spojení oválné, pozdně barokní hmoty s přísně klasicistním průčelím s věží. Vnitřní zařízení kostela pochází z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století.

Obec Obora, původně tvrz Radeč, je prvně doložena v roce 1318, zmínka o její obnově pochází z období kolem roku 1581. V roce 1623 došlo k připojení dvora k Frýdlantskému knížectví Albrechta z Valdštejna, který zde…

Chomutice - první písemná zmínka o obci je datována rokem 1339, kdy se dle záznamu v Zemských deskách připomíná, že držitelem dvora Přešek z Chomutic. Pozdějším držitelem byl vladyka Martin z Chomutic, od něhož koupili sousední dvůr pánové z Radče (nynější Obora). Na Radči je roku 1318 dokladován Zbud z Radče a asi v polovině 14. století Přibyslav z Radče, který v Chomuticích…

Od žst v Kovači vyrazíme po zelené značce do Konecchlumí. Podél kostela sv Petra a Pavla stoupáme na hřeben Mlázovického chlumu. Pokračujeme stále po červené značce a sestoupíme k Dolnímu Mezihoří. Po překročení ř…

Od Kovačské vlakové zastávky vyrazíme po zelené značce do Konecchlumí. Na konci obce (u autobazaru) opustíme asfalt a skrz Kamenici a ovocné sady míříme do Lužan, kde mineme gotický kostel sv. Máří Magdalény. Po průchodu Lužanským kempem stoupáme k rozcestí U kostelíčka. Název rozcestí je odvozen o jeho umístění u gotického kostela sv. Petra a Pavla z počátku 15. století,…

Míříme k pomyslnému okraji Podkrkonoší, k Hořickému a Mlázovickému chlumu. Výšlap nezačneme přímo v Konecchlumí, ale u žst. v Kovači, kde vystoupíme z vlaku, ze směru Hradec Králové-Jičín-Turnov. Zelená značka nás…

Mohyla Viléma Konecchlumského, který byl popraven 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí, se nalézá na úpatí Mlázovického Chlumu nad kostelem sv. Petra a Pavla. Rod Konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v K…

Obec Kovač se nalézá, pod Mlázovickým Chlumem, cca 9km jihovýchodně od Jičína. První zmínka o obci je z r. 1318. Na návsi najdeme zvoničku a barokní pískovcovou plastiku patrona zemědělců sv. Isidora z roku 1737. Nedaleko návse se nachází zbytky tvrze ze 14-17. století. V obci je dochováno i několik roubených chalup. Na katastru obce se nachází přírodní rezervace Kovačská…

Mlázovický chlum, součást podkrkonošské pahorkatiny - Chlumu. Chlum je ohraničen obcemi Konechlumí a Velký Vřešťov a je rozdělen na tři části, Mlázovický, Hořický a Vřešťovský chlum. Nejsevernější částí Chlumu je …

Konecchlumskou tvrz, resp. její pozůstaky najdeme cca 200 metrů od křižovatky se státní silnicí ve směru Hradec Králové - Jičín. Tvrz byla založena zřejmě kolem roku 1400, byla opevněná vodním příkopem, který napá…

Konecchlumí - obec, která se nalézá na úpatí hřebene Chlumu, cca 10 km východně od Jičína.  Dominantou krajiny je kostel sv. Petra a Pavla, postavený v letech 1728-29 na místě původního gotického kostela. Kostel …

V Ostroměři na Jičínsku jsou místní obyvatelé pyšní na dva své rodáky, na spisovatele Eduarda Štorcha a na režiséra Karla Zemana. Při vyslovení jména Eduarda Štorcha si možná, alespoň vy dříve narození, vzpomene…

Ostroměřský církevní stánek najdeme na konci obce při výjezdu směrem na Jičín. Kaple byla postavena roku 1915 a je jedinou stavbou, která v obci byla během 1. světové války postavena. Kaple se nachází nedaleko muzea Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

Ostroměřské Muzeum věnované místním slavným rodákům se nachází v budově kulturního střediska. Expozice je věnována nejen dílu spisovatele Eduarda Štorcha a filmového režiséra Karla Zemana, ale i loutkoherci Matěji Kopeckému, řediteli hradeckého divadla DRAK. Pravěké osídlení Ostroměřska dokládá expozice doložená nálezy z okolí. Informace o možnostech návštěvy a kontakt jsou…

Od Ostroměřského nádraží vyrazíme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku. Tvrz na Hradišťku je doložena roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka modrá …

Od Ostroměřského nádraží se vydáme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku, která je zmíněna roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka zelená, projdeme D…

První písemná zpráva o Ostroměři pochází z roku 1382. Osídlení Ostroměřského okolí je však známé již v pravěku. Nad říčkou Javorkou, v místech, kde se zvedá hřbet Mlázovického Chlumu, se nalézá slovanské Hradiště …

Přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1956, se nachází na severozápadním okraji obce Kovač. Důvodem ochrany je zachování zbytku smíšeného listnatého lesa lužního charakteru s bohatstvím rostlinných a živ…

Malebná podkrkonošská obec-městys Mlázovice se nachází v Královehradckém kraji, v bývalém okrese Jičín (cca 13 km od Jičína, 13km od Nové Paky, 13km od Hořic v Podkrkonoší a 7 km od Lázní Bělohrad). Nalez…

Mlázovice, obec na úpatí Mlázovického chlumu, která je prvně připomínána roku 1369. Z tvrziště, které je zmiňováno ve 14. století jsou dochovány pozůstatky valu a příkop po tvrzi zvané Chodův hrádek. Před rokem 1542 byly Mlázovice povýšeny na městečko. Současná zástavba pochází z první poloviny 19. století. Nejvýznamnější památkou je barokní Kostel Nejsvětější Trojice z let…

Při stoupání po červené turistické značce od rozcestí nad Libínem na hřeben Hořického chlumu, na jeho západní vrch Chlum (449 m n. m.), nás nenápadný dřevěný ukazatel upozornil na vyhlídku, která není zakreslená…

Jičín leží v Severních Čechách, východním směrem od Mladé Boleslavi. Město Jičín proslavil spisovatel Václav Čtvrtek ve svých pohádkách umístěných do města Jičína a jeho okolí. Václav Čtvrtek tu jako chlapec trávil prázdniny u dědečka v letech 1914 až 1918. Město Jičín je pomyslnou bránou do oblasti Českého ráje, především do Prachovských skal. U západního a východního okraje…