Vrch Kopřivná
Rozložitý kopec se vypíná nad sedlem Hranice rozdělujícím katastry obcí Všeminy a Liptálu a jeho vrchol, přístupný po červené turistické trase, dosahuje nadmořské výše 625 metrů. Od sedla je na temeno Kopřivné docela slušné stoupání. Vede skoro stále hvozdem, ale vše poutníkovi vynahradí vlastní vrchol, který je tvořen asi 1200 m dlouhým hřebenem v podobě hřbetu lochneské příšerky. Značená cesta stále klesá nahoru a dolů a prochází půvabnými přírodními partiemi s horskými loukami, od nichž se směrem k severu otvírají výhledy na pásma okolních „nadliptálských“ kopců.
Nechybí zde ani několik pasekářských usedlostí. Na vlastním vrcholu žádnou rozhlednu nenalezneme, ale jen o kousek dál je na konci hřebene výhledové místo, turistické odpočívadlo a veliký balvan. Do něho je na počest patrona sv.Huberta (a k šedesátiletému výročí trvání mysliveckého sdružení ve Všemině) vetknuta pamětní deska, datovaná do roku 2011.
Výhled se odsud otvírá bohužel k jihu, takže je za hezkého počasí kvůli slunci asi dost omezený. Já se tu pohyboval v docela extrémních podmínkách pod zataženým nebem a za silného větru a sněhové fujavice, takže jsem od sv.Hubertka neviděl skoro nic...
Ještě před dosažením odpočívadla jsem nad jednou z pasekářskou usedlostí narazil na stylový dřevěný sloup s informační cedulkou, z níž si vlastními slovy dovolím přetlumočit pár zajímavostí:
Kopřivná dostala svůj název podle hojného výskytu rostliny, které bratia Slováci říkají žihlava.
V období druhé světové války v blízkém okolí působila skupina mládežníků z liptálských pasek, jíž vedl Rudolf Kubáň. Ogaři si říkali Komandos a jejich protinacistická činnost spočívala v pomoci osobám ukrývajícím se před Němci, uprchlým válečným zajatcům a v roznášení letáků. Když pak byla část chlapců pozatýkána, zbytek přešel do ilegality.
V okolí operovalo i několik partyzánských skupin. Členem jedné z nich byl Nikolaj Šapošnikov, který upadl do podezření, že spolupracuje s gestapem. Bylo rozhodnuto o jeho zadržení a odvedení na štáb partyzánské brigády. Což se ale neuskutečnilo.
V listopadu 1944 pak liptálští myslivci při honu na Kopřivné objevili jeho mrtvolu, zahrabanou do chvojí.
Nejen již zmínění mladíci, ale i starší obyvatelé liptálských pasek pomáhali partyzánům a lidem na útěku, za což bylo devět občanů nacisty zabito.
Jeden statečný Liptálan – Karel Frýdl, dokonce doma ukrýval dva utečence z transportu smrti do Osvětimi a na jeho počest byl v památném háji Spravedlivých v Jeruzalémě roku 1983 slavnostně vysazen libanonský cedr...