Výhledy z brumovského hradu

Turistické cíle • Vyhlídka

Fotografie (57) • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (57 fotografií)

vstup do hradu

dolní nádvoří

Vstoupit do fotogalerie (57 fotografií)

Až téměř do konce minulého tisíciletí se mezi turistickou veřejností o nejjižnějším valašském hradě příliš nevědělo. Na vině nebyla špatná propagace, ale fakt, že areál nebyl několik dlouhých desetiletí přístupný.

V letech 1972 až 1982 zde totiž v několika etapách proběhl pod vedením dr.Jiřího Kohoutka Csc. rozsáhlý archeologický výzkum, při kterém bylo doslova vykopáno ze země přízemí a suterén jižního a jihovýchodního paláce. Dále byla do hloubky 15 metrů vyčištěna hradní studna a nalezen vzácný tympanon zdobící hradní kapli, jejíž umístění se bohužel nalézt nepodařilo.

Na severní straně hradního jádra byly odkryty základy mohutné románské věže (donjonu), která byla bosovaná, postavena na koso a jejíž původní vzhled by se dal přirovnat k jedné z věží hradu Buchlova. Vedle ní archeologický tým odkryl hradní kuchyni s pecí a opevněný vstup na horní nádvoří.

Archeologický průzkum doložil osídlení hradní ostrožny Kelty už v prvním století před našim letopočtem, ke vzniku dalšího osídleného hradiska došlo ve 12.století.

Poté zde byl (mezi lety 1210- 1220) markrabětem Vladislavem Jindřichem založen pozdně románský hrad, který patřil mezi nejstarší u nás. Díky nedalekému ústí Vlárského průsmyku a hranici s Uhry se mu do vínku dostalo funkce královské strážní pevnosti a ochrany obyvatelstva před nepřátelskými vpády.

Po skončení archeologického průzkumu bylo rozhodnuto o rekonstrukci nejen odkrytých částí horního hradu, ale i obou věží. Nejdůležitějším krokem se stalo zastřešení zbytků paláců, v nich mělo být zřízeno hradní muzeum. U dolního nádvoří se pak počítalo s úpravou na pořádání různých kulturních a společenských akcí.

V té době město bohužel nedisponovalo většími finančními prostředky, na opravu byli vyčleněni jen dva zaměstnanci a práce proto pokračovaly velmi pomalu.

Do toho přišel „samet“, po něm se rozpadla největší městská fabrika MEZ a dokončení rekonstrukce přišlo na řadu až koncem devadesátých let. Naštěstí už pokračovalo mnohem rychleji a hradní areál byl veřejnosti slavnostně otevřen v létě roku 2000.

Nejen všichni ti přespolní, ale i místní byli novým vzhledem obou nádvoří jistě více než překvapeni. Na dolním je přivítal amfiteátr se stavením sloužícím k prodeji občerstvení a WC. Cestou do horního prošli zrekonstruovaným opevněním, zvědavě nakoukli do bývalé hradní kuchyně, no a pak už se všichni hrnuli k ozdobné mříži hluboké studny a vstupu do hradního muzea. V přízemí hradních paláců si mohli prohlédnout expozice o městě Brumov-Bylnice, Vlárském průsmyku, geologii, fauně a flóře kraje a další výstavky.

O patro níž pak mezi vystavenou zbrojí a prapory s erby brumovských pánů ve vitrinách zhlédnout vykopávky, které se našly při archeologickém průzkumu. A na panelech se seznámit s fotografiemi a informacemi z jednotlivých etap archeo průzkumu, historií hradu i jeho různými podobami v průběhu staletí.

Románský hrad s mohutnou věží, ale jen maličkým palácem a hradbami byl totiž stále opevňován a rozšiřován. Přestavby z pevnosti na reprezentační panské sídlo se mu dostalo v 16.století za pánů z Lomnice. Od té doby se jeho výsledná tvář už moc neměnila, jen ve spodním hradě bylo směrem k severu zbudováno mohutné zemní opevnění a v 17.století k němu přibyl také dělostřelecký bastion.

Díky tomu hrad Brumov čestně obstál za vpádů Bočkajovců, Tatarů a Turků, povstaleckých vojsk Thekollyho i Rákocziho kuruců. Hrad se sice vždy ubránil, ale v celém širém okolí byla lidská sídla vypleněna a spálena a např.za kuruckých vpádů se muselo obyvatelstvo v okolních lesích skrývat dlouhých sedm let!

Jak veliké bylo brumovské panství dokládá zápis ze začátku 18.století. Tehdy byl jeho součástí Brumov, Bylnice, Štítná, Popov, Jestřabí, Bohuslavice, Návojná, Nedašov, Nedašov Lhota, Klobouky, Mirošov, Lipina, Křekov, Vlachovice, Újezd, Vysoké Pole, Drnovce, Poteč, Lačnov, Francova Lhota, Lidečko, Střelná, Pulčín, Lužná, Polanka a Leskovec.

Dlouhou chodbou návštěvníci přišli i do sklepa s vystavenou replikou románského tympanonu, který byl pravděpodobně dílem velehradské hutě a zdobíval brumovskou hradní kapli.

Velikým překvapením se stala nová podoba obou věží, které byly změněny ve vyhlídky.

V časech mého mládí totiž měla hranolová věž prázdný interiér, ta větší vyšší okna přístupna nebyla a ven se dalo pohlédnout na tři světové strany jen z přízemních okének připomínajících střílny.

Válcová věž měla mnohem menší průměr než nyní, v sedmdesátých letech byla při první hradní rekonstrukci obestavěna novým kamenným pláštěm, ale omezený výhled na město – jakož i z několika míst jižních hradeb – z ní byl už tehdy.

Válcová věž dostala nyní, po finální rekonstrukci, i novou střechu a umožňuje tudíž i spolu s tou hranolovou výhled i za nepříznivého počasí.

A čím že z nich budou zraky návštěvníka nejvíce potěšeny?

No přece hlavně výhledem na centrum města se starobylým pivovarem nacházejícím se pod hradem. Dále směrem k západu na rybníky v údolí Hložeckého potoka a kopec Březovou.

K jihu na Bylnici a hřebeny Bílých Karpat s Javorníkem (783 m), osadou Pláňavy a na vstup do Vlárského průsmyku. Na východě pak na mohutný masív Holého vrchu (835 m) a oblast Závrší s Návojnou, Nedašovem a Nedašovou Lhotou.

(Není tomu tak dávno, co byl starý smrkový les pokrývající svahy hradního kopce zcela vyrubán, takže se zrekonstruovaná zřícenina stala odevšad mnohem viditelnější a zlepšilo se i panoráma pozorované z obou vyhlídek a hradních zdí.)

Poslední aktualizace: 1.10.2019

Výhledy z brumovského hradu na mapě