Výhledy z vrchu Březová

Fotografie (26) • Foto: Franta

Ačkoliv je Březová se svými 523 metry nadmořské výšky vůči protilehlému mohutnému masívu Holého vrchu (s nejvyšší kótou Průklesy 837 m) jen takovým horským „děťátkem“, přesto se jedná o vrch poměrně atraktivní. Nachází se totiž poblíž centra města Brumova- Bylnice, odkud na něj vede až pod samotný vrchol zpevněná komunikace doprovázená žlutým tur.značením. No a protože Březovou pokrývají převážně rosáhlé lány polí, pastvin a luk, najdeme tu řadu prvotřídních výhledových míst. Však je také kopec mezi domorodci velmi oblíben a slouží jim k vycházkám téměř za každého počasí!

Až do padesátých let minulého století se na jeho svahu ukloněnému k městu nacházelo množství políček a luk místních „kulaků“, která byla chráněna mezemi, remízky a větrolamy. Jenže pak byly všechny ty meze drasticky rozorány, háje a křoviska vykácena a plochu svahu pokryl jeden obrovský lán. Později v sedmdesátých letech, kdy přívalové deště několikrát poničily stavení starousedlíků, bylo rozhodnuto v půli kopce vytvořit ochranný pás s alejí, která by řádění třídně neuvědomělých přírodních živlů alespoň částečně eliminovala.

Žlutá turistická značka nás z centra města provede nábřežím Brumovky okolo chátrajících budov starobylého a dnes už nefunkčního pivovaru (po Černé hoře druhým nejstarším na Moravě), nad nímž se týčí opravené zbytky bývalé pohraniční pevnosti – hradu Brumova.

Za pivovarem odbočuje do údolí Hložeckého potoka s areálem bývalého koupaliště a čtyř rybníků Pluskalova ulice. (Tady se v domku pod pivovarskou zdí narodil spisovatel a publicista Ludvík Vaculík, ale jeho rodné stavení bylo už dávno strženo.)

My ale pokračujeme okolo nábřeží dál, přejdeme po mostku přes Hložecký potok a začneme stoupat ulicí Březovou až k jejím posledním domům. Dlužno dodat, že je to stoupání pěkně ostré, ale zaslouženou odměnou je nám nádherné panoráma otevírající se od posledního stavení ulice Březová. Půlkruh viděného nám zobrazí detailní zor na hrad s pivovarem, centrum Brumova a vrch s kaplí sv.Anny (který je provrtán městským tunelem), návrší s kostelem sv.Václava a protější masív Holého vrchu.

Když se dostatečně pokocháme nádherným výhledem, určitě si před další cestou nezapomeneme přečíst informace na cedulce umístěné u dřevěného kříže, který byl k cestě přenesen ze zahrady posledního domu. Kříž byl umístěn na památku masakru dvaceti statečných obránců brumovského hradu, kteří byli v těchto místech zaskočeni hordou kuruců. Zachránil se prý jen hradní úředník Sluka, kterému se podařilo ranou z pistole skolit kuruckého velitele, a poté uprchnout.

(Ve skutečnosti nebyl tím zázračně zachránivším se hrdinou šéf hradního průzkumného oddílu, ale neznámý lukovský voják, jehož nacionále se z análů ztratily neznámo kam...)

Po zpevněné cestě už mnohem mírnějším svahem rychle stoupáme nad vodojem, ale tady je důležité, abychom se co chvíli nezapomněli ohlédnout. Všechny kopce okolních příhraničních Bílých Karpat nám totiž s přibývajíci nadmořskou výškou „rostou“ přímo před očima a brzy vidíme i celou Bylnici, vstup do Vlárského průsmyku a temeno Javorníku, který je součástí horského pásma táhnoucího se až k Velké Javořině.

Polní cesta pokračuje ve svahu nad hlubokou propadlinou údolíčka Březovské , jehož stráň byla v minulosti odspodu až po samotnou cestu osázena namísto trnek (švestek) třešněmi. Stalo se tak v době ještě předválečné na popud jednoho osvíceného brumovského starosty. Ten nesmírně miloval své bližní, měl starost o jejich zdraví a moc si přál, aby si jeho spoluobčané dopřáli i jiného ovoce, než které v tekutém stavu v tak nesmírném množství prolévali svými hrdly.

Jen o kousek dál už se vyhoupneme na návrší podvrcholu Březová, který zdobí prostá kaple sv.Cyrila a Metoděje. Stavbička nemá valnou historickou hodnotu, byla postavena na paměť údajného pobytu věrozvěstů v kraji, ale o co méně historie, o to krásy se nachází všude kolem nás. Před kaplí můžeme před zpáteční cestou na chvilku spočinout na lavičkách se stoly, které zde byly zbudovány kvůli každoroční slavné a tradiční pouti.

Od kaple se sice otvírá hezký, ale omezený pohled na okolí (nedaleko odtud se nalézá i vlastní vrchol Březové s šošolkou větrolamu na hřebeni), za tím skutečným SUPER VÝHLEDEM ale musíme sestoupat na okraj velkého lánu pod cestou.

Za příznivého počasí (a hlavně za odpoledních hodin!) se nám odsud totiž otevře panoráma, na které se jen tak nezapomíná!

Vlevo naše zraky obsáhnou všechny zalesněné vrcholky Hložce, který je vlastně takovou samostatnou horskou jednotkou. Od hlavních hřebenů Bílých Karpat je oddělena hlubokým údolím s říčkou Brumovkou a zaujímá prostor mezi Štítnou nad Vláří, Popovem, Jestřabím, Bohuslavicemi, Vrběticemi (ano, to je ta ves, u níž to před pěti lety v muničních skladech tak „bouchlo!“), Vlachovicemi, Křekovem, Lipinou, Valašskými Kloboukami a Brumovem- Bylnicí.

Z Hložeckých vrcholů vidíme Rubaný háj a Jeleňovskou (horský hotel ale ne, protože ten se nachází na protilehlém svahu), dále vidíme kopec Matku a vrchol Židáků s velkým lánem uprostřed lesů, kterému nikdo z místních neřekne jinak než „Dlúhé záhony.“ Od nich dolů k městu vybíhá ostroh s hradní zříceninou.

Přímo naproti máme mohutný masív Holého vrchu s nejvyšším kótou Průklesy a vrcholovou loukou, která není dole z města vůbec vidět. Napravo od nich se nachází hřebeny s pasekářskými osadami Maděrovec a Hluboče a za nimi už vidímeVlárský průsmyk.

Hlavní část horizontu vyplňuje údolí zvané Závrší s obcemi Návojná, Nedašova Lhota a Nedašov, ze kterého je i na tu dálku vidět věž tamějšího kostela. Závrší je z jedné strany obklopeno Holým vrchem a kopci Cigán a Kaňúr, z druhé pak množstvím zalesněných vršků Královeckého hřebene. Dobře vidět je i nová dřevěná rozhledna na vlastním Královci. Úplně nejzašší horizont tvoří lučinatý hřeben se státní hranicí se Slovenskem a bývalým hraničním přechodem do Červeného Kameňa. (Ta velká zvonovitá kopule vrcholu za hřebenem už patří slovenské hoře jménem Kobulinec.

Na zpáteční trasu můžeme využít polní cestu při okraji lánu, která klesá okolo torza staré hrušky dolů k městu a nad vodojemem se napojuje na zpevněnou komunikaci, po které jsme sem přišli.

Poslední aktualizace: 6.8.2020

Výhledy z vrchu Březová na mapě