Loading...
Běžný turistický smrtelník by z nevysokých pahorků či táhlých návrší (byť nezalesněných) asi neočekával žádné mimořádně daleké výhledy, ale člověk je jenom „člověk“ a může se při svých představách mýlit. Což se stalo i mně, když jsem ze Lhotky u Zlína mezi pastvinami a poli po úzké silničce vybíhající z dědiny směrem k půlnoci zamířil do Hostišové, vzdálené 2 km. Prvních 500 m cesta stoupala nad dědinu, ale od zákruty na hřebeni plochého kopce se mým zrakům otevřelo nečekané panoráma, zahrnující poslední výběžky Vizovických vrchů spadající do Napajedelské brány, nad nimi kulisu Chřibů a přímým směrem sídla v okolí Otrokovic, konkrétně pode mnou pak celou zástavbu Sazovic.
O něco dál silnička vyběhla těsně pod temeno plochého dlouhého návrší (nachází se na něm travnaté nouzové letiště), které směrem k východu bránilo jakýmkoliv výhledům, ale ten protilehlý byl vcelku impozantní. Západní panoráma se s mírně vyšší nadmořskou výškou rozšířilo ještě více do širokoúhla a odhalilo mým očím nejen další lidská sídla – Mysločovice, Machovou a část Míškovic, ale také inzenzivně zemědělsky obdělávanou pahorkovitou krajinu Tlumačovských vrchů. Vévodila jí jen jedna alespoň částečně zalesněná vyvýšenina - Křemenná (315 m), jejíž vrchol byl vykotlán těžbou bradla jurských vápenců v nynějším veřejnosti přístupném Kurovickém lomu.
(Tlumačovské vrchy jsou součástí karpatského flyšového pásma a jsou tvořeny vsetínskými vrstvami zlínského souvrství a vrstvami lukovskými.)
Totéž platí i o nižší zalesněné hradbě vrchů tvořící „zelené“ pozadí obci Hostišová, na jejíž domy se ze silničky otevřel přímý výhled asi půl kilometru před dědinou. Nad Hostišovou se vlevo tyčila poslední vyvýšenina Mladcovských vrchů - Holý kopec (314 m), daleko působivěji ale na východě nad horizont vystupoval zcela zalesněný Hřeben s 399 metry nadmořské výšky.
(Nejvyšším „Topem“ Mladcovských vrchů je Zadní vrch (423 m), který od Hostišové vidět není a dalším výrazným kopcem je Přední vrch nad Mladcovou. Zajímavostí vrchovinky je výskyt menších pískovcových skalních útvarů a mrazových srubů zkrášlujících temena kopců. K nejznámějším patří Mladcovská skalka, nižší mrazové sruby na Předním a Zadním vrchu, Skála u lesní asfaltky mezi Hostišovou a Lechoticemi a osamělý Uriášův kámen ve hvozdu nad zlínskou Ostrou Horkou.)
Závěrem bych rád podotknul, že je tato silnička vhodná především pro turisty na kolech.