Loading...
Milovníci dalekých výhledů jistě ocení modrou turistickou trasu klesající z Malé Lhoty na železniční zastávku Brňov v údolí Vsetínské Bečvy. Obec Malá Lhota se nachází vysoko nad známou přehradní nádrží Bystřičkou a je od roku 1980 součástí Velké Lhoty. Ta „větší“ ale není z dědiny vidět, neboť je od ní oddělena kopcem Vrchůra (693 m). Malá Lhota bývala součástí rožnovského panství, poprvé se v análech připomíná roku 1411, no a protože se rozkládala těsně pod hřebenem jedné odnože Vsetínských vrchů, je jasné, že to obyvatelé v minulosti s obživou neměli jednoduché. Pole v tak vysoké nadmořské výšce rodila více kamení jak vlastní úrody, daleko užitečnější byly okolní pastviny a chov zvířat a lidé si přivydělávali výrobou dřevěného zemědělského náčiní a kapesních nožů – křiváků.
Vlastní obec se dodnes může pochlubit zachovanou dřevěnou zvoničkou, ale další stavební památky bychom v ní nenašli. Jak už jsem se zmínil, byla to dědinka chudá, ale o co víc Pánbů místní domorodce ošidil na penězích, o to víc investoval do okolní nádherné a tolik typické valašské krajiny, která je – až kam oko dohlédne – vyplněna „mořem“ vršků, kopců a hor.
Z Malé Lhoty se dostaneme po červené a turistické značce na rozcestí v nadmořské výšce 625 metrů. Červená trasa se tady od modré „trhá“ a klesá ze strmého kopce k rekreační nádrži. Krásná vyhlídka na tuhle stranu obsáhne nejen hlubiny údolí Bystřice, ale také kulisu mohutných svahů Klenova, Štípy s dnes odlesněnou Svantovítovou skálou a vrchu Kovadliny, která tvoří hluboké propadlině důstojný rámec. Na druhé straně se otvírá pohled do údolí potoka Medůvky, na pastviny a lesy poblíž obce Brňov... a ten vzdálený horizont kopců, z něhož se vypíná majestátní Čerňava a Kelčský Javorník, tak ten už patří Hostýnským vrchům. Ty jsou od Vsetínských odděleny hlubokou brázdou Vsetínské Bečvy.
Od rozcestí pod Malou Lhotou nás stále klesající silnička přivede k pasekářské osadě Kozinec a kromě již zmiňovaných panorámat se můžeme potěšit nejen pohledem na odlesněný vrch s majestátní Skypalovou skálou, ale bohužel i na „mrtvý“ uschlý les hned u komunikace, kde pravděpodobně řádil kůrovec.
Pod vrchem Medůvka si u samoty s věrnou replikou starého větrného mlýna můžeme odskočit na skálu Skypalku za dalším pěkným výhledem a totéž nás čeká jen o kousínek dál u horolezeckých skal Medůvky.
Cesta s modrou turistickou trasou dále pokračuje přes vrch Poskla na Prašivou. Tady se nám z horního okraje louky otevře pohled k severu na město Valašské Meziříčí a tímto místem více jak třiapůl kilometru dlouhý vyhlídkový hřeben končí.
Značka dál už klesá stále lesem až dolů k Bečvě do Podlesí (součást Valmezu) a k železniční zastávce Brňov.