Vyšší Brod – klášter Monasterium Cisterciense Altovadum, perla jihočeské gotiky

Hned na úvod si můžeme prozradit, že mužský cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě je bezesporu jednou z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech a tudíž se jedná o místo vysoce navštíveníhodné. Správný název vyšebrodského kláštera, ležícího na pravém břehu řeky Vltavy, zní Monasterium Cisterciense Altovadum neboli Zisterzienserstift Hohenfurth, a to i proto, že „nadřízeným orgánem“ - neboli mateřským sídlem - zdejších bratří je klášter v rakouském Wilheringu. Vyšebrodský klášter založil v roce 1259 Vok I. z Rožmberka (prý jako poděkování za záchranu před utonutím v rozbouřených vodách horního toku Vltavy) a klášter – resp. krypta překrásného klásterního kostela Nanebevzetí Panny Marie - se následně stal rodovou hrobkou Rožmberků. Celý klášter vznikl jako impozantní opevněný gotický komplex a v jeho historii se setkáme pouze s dvěma velkými dobovými tragediemi. Ta první se jmenovala husité, ta druhá komunisté. Ti první klášter v roce 1422 vypálili a mnichy pobili, ti druzí bratry poslali do internačních táborů, budovy nechali zchátrat a klášterní majetek rozkradli. Těmto dvěma skupinám ovšem silně konkurovali také nacisté. Vzhledem k předchozím řádkům je proto překvapivé, že v prostorách kláštera se od konce 13. století až dodnes nachází Závišův kříž, tedy slavný relikviář s kusem dřeva z Kristova kříže a jedna z nejvzácnějších středověkých zlatnických památek na našem území.

Ochrannou vrchností kláštera byli postupně Rožmberkové (do roku 1611), Eggenbergové (do roku 1719) a Schwarzenberkové No a pak už přichází pohromy zvané fašismus a socialismus. Soudruhům budiž ku cti alespoň to, že zde v letech 1950 až 1989 provozovali muzeum, které režim ještě o rok přežilo. Dnes je tento romanticlký cisterciácký klášterní komplex veřejnosti zpřístupněn a jedná se o zpoplatněný vstup s průvodcem. Nedostanete se sice úplně všude a fotografovat interiéry vám nedovolí, ale prohlídka vyšehradského kláštera je i tak skutečným zážitkem. Koneckonců si zde můžete prohlédnout např. obrazovou galerii, dva knižní sály, sbírku obrazů českých malířů nebo sbírku biblí, V klášterní knihovně se prý celkem nachází vice než 70 tisíc svazků a k tomu ještě 200 pergamenových rukopisů.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou součástí kláštera. Jeho základy byly položeny téměř současně se založením kláštera v polovině 13. století a celá jeho stavba byla dokončena přibližně po 100 letech. Kostel je postaven na půdorysu kříže směrovaného na východ. Vnitřní délka klášterního chrámu je 52 metrů, šířka v příčné lodi 29 m a výška k vrcholu klenby 17,5 metru. Jedná se o halové trojlodí, tzn., že obě boční lodě jsou stejně vysoké jako loď hlavní. Do příčné lodi, která je charakteristická pro všechny cisterciácké kostely, jsou vsazeny čtyři kaple. Chrámový interiér pak nabízí k vidění např. pozoruhodný raně barokní hlavní oltář a osm oltářů vedlejších. Za nejzajímavější z nich můžeme považovat pozdně gotické oltáře sv. Barbory z roku 1525 a sv. Rocha, který je ještě o rok starší.

Mezi nejzajímavější části mobiliáře patří mnišský chór ve středu hlavní lodi, pocházející z roku 1725. Jeho autorem je bratr-laik Josef Raffer, který vytvořil také zpovědnice a knihovní skříně. Chór je dřevěný, bohatě vykládaný i zlacený a jého horní část zdobí sochy významných církevních osobností. V kostele najdeme také dvoje varhany; ty velké pocházejí z 19. století a jsou umístěny na barokním kůru, malé varhany jsou pak vestavěny do levé boční stěny mnišského chóru. Monumentální raně barokní oltář z let 1644 až 1646 je dílem dvou řádových bratrů-laiků, a to řezbáře Linharta Wullimana a malíře Georgia. Je dřevěný, bohatě zlacený a jeho zajímavostí je pravidelná výměna oltářního obraz, která probíhá - podle liturgického období – čtyřikrát do roka. Tím nejdůležitějším je však obraz Nanebevzetí Panny Marie, který v roce 1654 namaloval Josef Houska podle předlohy Josefa Heinze. V presbytáři zůstaly dochovány fragmenty gotických fresek, dnes jsou ovšem překryty dvěma rozměrnými plátny z 19. století.

Za pozornost stojí rovněž zajímavé náhrobní kameny, umístěné v interiéru chrámu, např. v kaplích sv. Benedikta a sv. Bernarda. Většina z nich pochází ze 17. století. Upoutá jistě také kaple Panny Marie s novogotickým oltářem se skvostným deskovým obrazem Milostné Panny Marie, známým jako Vyšebrodská madona a pocházejícím z období těsně po roce 1400. Originální dílo anonymního mistra je však dnes již nahrazeno kopií prof. Slánského z roku 1939. Nejstarší částí kláštera je pak dnešní sakristie, do které se vstupuje krásným portálkem, v jehož tympanonu se nachází reliéf s biblickým motivem „Lišky na vinici“.

Neobvyklou částí kláštera je neoklasicistní Obrazová galerie, umístěná nad západním křídlem křížové chodby. Vznikla v letech 1835 až 1838 přestavbou klášterních cel, a to podle plánů českokrumlovského stavitele Karla Jambora. Jedná se o trojlodní sál s tzv. českými klenbami na toskánských sloupech. V tomto sále jsou k vidění např. sbírky českého barokního malířství. Ve sbírce jsou díla takových mistrů, jakými bezesporu byli Petr Brandl, F.X. Palko nebo Jan Kašpar Hirschelly. Součástí galerie jsou však také bohoslužebné předměty ze 17. a 18. století, fyzikální klášterní sbírky s různými měřícími přístroji nebo numismatická kolekce zlatých a stříbrných mincí. K vidění jsou rovněž plastiky z „hraničního pásma", tedy z farních kostelů, které byly po odsunu Němců zničeny společně s celými vesnicemi.

Klášterní knihovna je tvořena několika místnostmi. Tou první je tzv. Knihovní chodba, ve které se nachází převážně odborná literatura z 19. a počátku 20. století. Knihy doplňují medailonové podobizny opatů ze 16. až 19. století. Druhou místností je menší z knihovních sálů. Jmenuje se Filosofický a jsou zde umístěna knižní díla z různých vědních oborů, zejména filosofie. Na stropě tohoto sálu můžeme vidět fresku se starozákonním motivem „Šalamounův soud“ od Lukáše Vávry. Tato nástropní freska pochází z II. poloviny 18. století. Najdeme zde také Müllerovu podrobnou mapu Čech z roku 1720. Největší knihovní prostorou je však Teologický sál. Zde je shromážděna teologická literatura, včetně pozoruhodné sbírky biblí ve více než 40 jazycích. Strop sálu je rovněž vyzdoben freskou, tentokrát s motivem z Nového zákona. Ta zobrazuje dvanáctiletého Ježíše, učícího se v jeruzalémském chrámu. Autor a datace vzniku fresky jsou stejné jako u Filosofického sálu.

U příležitosti Zemské výstavy 2013 byla v klášterních prostorách zřízena tzv. Gotická galerie, kde byly poprvé vystaveny umělecké poklady z navrácených klášterních sbírek, včetně unikátní kolekce krásných Madon v čele s tou Vyšebrodskou, a velmi cenných deskových obrazů, mezi nimiž dominuje Ukřižování od Mistra Třeboňského oltáře nebo tři díla Benátského mistra ze 14. století. Ty doplňuje např. reliéf Zesnutí Panny Marie, pocházející z období kolem roku 1500. V gotickém sklepení pod budovou opatství, ve které sídlí Poštovní muzeum, byla instalována multimediální expozice s názvem „Závišův kříž - splendor mysticus", přibližující hypotézu o původu této mimořádné ukázky středověkého zlatnictví a v podzemí prelatury se pro změnu objevily kamerové snímky z tajemné hrobky Rožmberků se sarkofágy a rakvemi. Koneckonců vyšebrodský klášter je nejvýznamnějším českým rodovým mauzoleem a bylo zde v období 13. až 17. století pohřbeno celkem deset generací Rožmberků.

Klášterní areál nepravidelného půdorysu byl od počátku obehnán hradební zdí s válcovými věžemi. Do dnešních dnů se z tohoto opevnění dochovala již jen severní a – pouze fragmentově - východní část. Právě ve středu severní strany můžeme obdivovat bránu s renesančním portálem. V západní části areálu uvidíme převážně hospodářské budovy, z nichž nejzajímavější je zřejmě gotický mlýn ze 14. století. Střed areálu tvoří klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je postaven na půdorysu latinského kříže. Celé trojlodí i transept mají křížové klenby, pětiboký presbytář je zaklenut šestipaprskově. Kolem rajského dvora se pak rozkládají tři křídla konventu s křížovou chodbou. S konventem sousedí budova prelatury. Naprostým slohovým unikátem je pak klenba kapitulní síně, pocházející z období kolem roku 1285. Tvoří ji čtyři trojpaprsky, vyrůstající z jediného sloupu uprostřed síně. Jedinečný prostor čtvercové kapitulní síně osvětluje kruhové okno s kružbou, vycházející z rozetových oken gotických katedrál. Originální je také klínové dvojboké uzavření vnějších kaplí, které sousedí s východní stranou příčné lodi.

Stavební huť dokončila stavbu síňového trojlodí okolo roku 1385. Již předtím však byla dokončena křížová chodba, kaple sv. Maří Magdalény i špitál sv. Alžběty. Po dokončení gotického areálu přichází na řadu renesanční přestavba, která „postihla“ tři křídla konventu. Jeho horní část se dočká i přestavby barokní. Roku 1587 vzniká starý konvent a nemocnice. Až v roce 1671 byla postavena první kostelní věž, roku 1757 vzniká knihovní sál a poslední velká rekonstrukce zde proběhla v letech 1830 až 1862, kdy byl kostel upraven neogoticky a získal novou štíhlou věž. Vzhledem ke své odlehlé poloze nebyl klášter poškozen ani v období obou světových válek, takže zcela novodobé úpravy se mu již vyhnuly.

Prohlídka klášterních prostor s průvodcem je sice zpoplatněna, ale vstup do areálu je volný. Návštěvník zde musí počítat přibližně se 2 hodinami časové "ztráty". A přesto, že autor tohoto článku byl vyšebrodským klášterem upřímně nadšen, neubránil se zklamání z toho, že interiér unikátní kapitulní síně nebyl v době jeho návštěvy kláštera součástí hlavního prohlídkového okruhu. Jeho absolvování stojí 100,- Kč (snížené 75,- a rodinné 250,-). Druhá prohlídková trasa nabízí Závišův kříž a expozici v gotických sklepeních a návštěvník za ni zaplatí 80,- Kč (65,- resp. 200,-).