Vyšší Brod - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Nádherný chrám Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou součástí cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Jeho základy byly položeny téměř současně se založením kláštera v polovině 13. století a celá jeho stavba byla dokončena přibližně po 100 letech. Kostel je postaven na půdorysu kříže směrovaného na východ. Jedná se o trojlodí, přičemž obě boční lodě jsou stejně vysoké jako loď hlavní. Do prostoru příčné lodi, která je charakteristická pro všechny cisterciácké řádové kostely, jsou vsazeny celkem čtyři kaple. Chrámový interiér pak nabízí k vidění mj. pozoruhodný raně barokní hlavní oltář a osm oltářů vedlejších. Za nejzajímavější z nich můžeme považovat ty nejstarší. Jsou dva a oba pozdně gotické. Jedná se o oltáře sv. Barbory z roku 1525 a sv. Rocha, který je ještě o rok starší. Celý interiér prošel v letech 2011 až 2012 generální rekonstrukcí, stejně jako vedle stojící kaple sv. Anny. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je však památkou natolik skvostnou, že se u ní určitě nespokojíme pouze s těmito základními informacemi.

Nejprve si prozradíme několik technických dat. Celková vnitřní délka chrámu je 52 metrů, šířka v příčné lodi 29 m a výška k vrcholu klenby 17,5 metru. Pokračovat budeme pohledem do interiéru a popisem nejzajímavějších částí jeho mobiliáře. Např. mnišský chór, nacházející se uprostřed hlavní lodi, pochází z roku 1725 a jeho autorem je bratr-laik Josef Raffer. Tento umělec postupně vytvořil také zpovědnice a knihovní skříně. Chór je dřevěný, bohatě vykládaný a zlacený. Jého horní část zdobí sochy významných církevních osobností. V kostele najdeme také dvoje varhany, přičemž velké varhany, pocházející z 19. století, jsou umístěny na barokním kůru a doplňují je ještě malé varhany, které jsou vestavěny do levé boční stěny mnišského chóru. A vrátit se ještě musíme k hlavnímu oltáři, který je monumentálním raně barokním dílem dvou řádových bratrů-laiků (jak je vidět, cisterciáci byli opravdu celkem soběstační). Řezbář Linhart Wulliman a malíř Georgius oltář vytvořili v letech 1644 až 1646. Tento oltář je rovněž dřevěný i bohatě zlacený a jeho zajímavostí je fakt, že se hlavní oltářní obraz během církevního roku celkem čtyřikrát - podle liturgického období - mění. Za nejdůležitější však můžeme považovat obraz Nanebevzetí Panny Marie. Patronku kláštera i celého řádu zde v roce 1654 zpodobnil Josef Houska, a to podle předlohy Josefa Heinze. Po stranách oltáře stojí dvě sochy v nadživotní velikosti; vlevo vidíme prvního cisterciáckého papeže Evžena III., vpravo pak spolupatrona řádu, sv. Bernarda z Clairvaux. Zbytky gotických fresek, které původně zdobily kněžiště a které byly v 19. století téměř kompletně zničeny, již neuvidíme, protože jsou překryty dvěma velkými obrazy z 19. století. Jejich autory jsou Josef V. Hellich a Bartoloměj Čurn.

Součástí interiéru klášterního chrámu jsou také zajímavé náhrobní kameny. V kapli sv. Benedikta můžeme např. vidět - v podlaze zapuštěný - náhrobník hraběte Zrinského (+1612), syna poslední Rožmberkovny, Evy. V kapli sv. Bernarda se zase nacházejí figurální náhrobníky opatů, pocházející ze 17. století. A když už jsme u těch kaplí, tak té, která je zasvěcena Panně Marii dominuje novogotický oltář s deskovým obrazem Milostné Panny Marie, známým jako Vyšebrodská madona. Tento gotický skvost pochází z období těsně po roce 1400. Dílo anonymního autora bylo již – jistě nepřekvapivě – dávno zabaveno Prahou a vidět ho můžeme v NG. Zdejší obraz je kopií prof. Bohuslava Slánského z roku 1939. Nejstarší částí kláštera je však dnešní sakristie, do které se vstupuje krásným portálkem, v jehož tympanonu se nachází reliéf s biblickým motivem „Lišky na vinici“.

Říká se, že v podobě klášterního kostela, zejména jeho východní části a příčné lodi – se vhodně a vysoce esteticky prolíná severofrancouzská klasická gotika, její dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury. V každém případě je však jisté, že kostel Nanebevzetí Panny Marie - stejně jako celý cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě - je bezesporu jednou z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších kulturních památek jižních Čech