Wielka Rawka
Wielka Rawka - 1304 m, nebo 1307 m nad hladinou moře - Nejvyšší vrchol v hraničním hřebeni polských Bieszczad. Nachází se ve stejnojmenném národním parku.
Masív Wielka Rawka leží ve střední části hraničního pásma. Jihovýchodními úbočími pod vrholovým zarovnáním prochází hranice s ukrajinským Zakarpatím a hlavní evropské rozvodí. Vrcholová kupole má charakter zarovnaného hřebene vedoucího směrem SZ - JV o délce asi 700 m. Jedná se o boční hřeben, který vybíhá z uzlu na jihovýchodním okraji zploštění, kde se napojuje na hlavní hřeben Karpat. Na severozápad pokračuje směrem do polského vnitrozemí, k Małé Rawce. Zde pak od vrcholu Male Rawki odděluje vrcholovou kopuli výrazné, lesem porostlé sedlo (1254 m - les zde roste v nejvýše v Bieszczadech).
V hlavním hřebeni jsou sousedními vrcholy: na jihozápadě Kremenec oddělený průsmykem s výškou 1137 m nad mořem, na jihovýchodě nejmenovaný vrchol s výškou 1123 m nad mořem, za kterým vystupuje Wielka Semenowa. Hřeben Wielky Rawky vrcholí několika nezřetelnými vrcholy. Nejvyšším bodem je pískovcový skalní výchoz umístěný v jeho centrální části, jehož výška je podle různých zdrojů nad hladinou moře 1304, nebo 1307 m. Od tohoto místa stojí několik desítek metrů betonový sloup, bývalá geodetická značka. Na mapách je také vyznačen severozápadní vrchol (1302 nebo 1303 m nad mořem). Úbočí vrcholového hřebene jsou poměrně strmá, někdy zde padají laviny ze severovýchodních svahů. Na západ klesají do údolí Horní Solinky, na severovýchod – do údolí Rzeczyce, zatímco jižní svahy patří do úmoří Černého moře a jej odvodňuje Bystrý potok v povodí Uhu.
Vrcholné části hory jsou pokryty pastvinami, jejichž spodní hranice je zde nejvýše v Biescczadech – v rozmezí 1200 až 1260 m nad hladinou moře, což je způsobeno tím, že zdejší strmé svahy se pro pastvu dobytka nehodily. Vzhledem k odlesněnému vrcholu a také kvůli poloze a výšce nad okolním územím je Wielka Rawka lákavým vyhlídkovým místem. Otvírá se odtud panorama všech okolních polonin - Carynska, Wetlinska i masiv Tarnice, hraničního hřebene od Jarabej skaly na západě po Kińczyk Bukowski na východě, dále východních Bieszczad s nejvyšším Pilkujem (1408 m), Połoniny Runy na Ukrajině a slovenských hor, včetně Vihorlatu.
Ze vzácných rostlinných druhů v Polsku byl zjištěn výskyt hornice karpatské a střemchy obecné skalní.
Na vrchol lze vystoupit:
- výstupem po modré trase z osady Ustrzyki Górne (2:40 hod.), nebo z na této trase bližšího parkoviště Rzeczyca (2:15 hod.)
- po žluté hřebenové trase z Male Rawki (0:30 hod.)
- po modré hřebenové trase od trojmezí na Kremenci (0:45 hod.)