Zadní Komínky

Sestávají ze dvou skalnatých hrbů a přivede nás k nim zřetelná pěšina, která pokračuje od hlavních Komínských skal směrem na východ. Na první suk narazíme asi po sto metrech chůze. Tady sestoupíme do malého sedélka a před sebou vidíme návrší „načančané“ skalkami a balvany.

Z jeho středu se ke korunám lesních stromů vypíná ústřední (leč poněkud nevzhledné) skalisko dosahující výše asi šest metrů.

Chodníček nás od něj vede stále východním směrem a po dalších sto metrech staneme před posledním sukem, jehož ozdobou jsou dvě daleko zajímavější a jen o trochu nižší skály. Ta druhá má při pohledu zdola dosti bizarní podobu - v její stěně je totiž k vidění „ksicht“ jakési do kamene zakleté hororové příšery – a přiznám se, že i když jsem už velký kluk, sám bych pod ní spát v lese pod širákem nechtěl. Protože… co kdyby, že ano?

Od tohoto pitoreskního útvaru je řídkým hvozdem možno směrem k severu sestoupit na blízkou vrstevnicovou cestu, po níž prochází zeleně značená turistická trasa a Spáčilova NS od Bunče do Kudlovické doliny.

 

Závěrem snad jen to, že stejně jako hlavní skály, jsou i tyto Zadní Komínky „jedné krve“ – i ony jsou tvořeny lukovskými vrstvami soláňského souvrství magurského flyšového pásma.