Zajímavosti Velké Lhoty

Fotografie (22) • Foto: Franta

Asi se nenajde nikdo, kdo by neznal pohádkové Broučky a jejich tvůrce Jana Karafiáta. Autor strávil dvacet let svého života na faře ve valašské horské vsi vypínající se vysoko nad hlubokým údolím Bystřičky. Obklopen starými stromy stojí přibližně v jejím středu poslední evangelický toleranční dřevěný kostelík, v němž Karafiát kázal a který je dnes kulturní památkou.

Jedná se o stavbu zhotovenou z tlustých smrkových klád s mansardovou střechou krytou šindelem. Jelikož vznikla velmi brzy po vydání tolerančního patentu z roku 1783, jedná se o stavení bez věže s velmi prostým a skromným interiérem. I v současnosti je kostel stále funkční, a i když není vytápěn a postrádá umělé osvětlení, stále se v něm neděli co neděli slouží mše a probíhají zde i jiné obřady.

Jan Karafiát v něm působil v letech 1875 – 1895, poté odešel do Prahy, kde roku 1929 zemřel. Přehrada na Bystřičce, která se později stala velmi populární rekreační oblastí, byla dostavěna roku 1912 a možná by nejenom mne zajímalo, zda se Karafiát ještě před smrtí vrátil do oblasti svého působení a zda tu novou přehradu viděl. (Jenže o tom bohužel historie cudně mlčí...)

Zástavba Velké Lhoty je rozhozena v prudkém svahu kopce, přičemž její stavení těsně pod hřebenem se nacházejí v nadmořské výšce 620 metrů a ta v údolí zhruba 350 m nad mořskou hladinou. Do jejího katastru totiž patří i rekreační stavby nacházející se dole u přehrady, kterou napájí i ten Dědinský potok protékající odshora dolů celou dědinou.

Součástí obce je i Malá Lhota, kterou od té větší odděluje kopec Vrchhůra (693 m) s 35 m vysokým telekomunikačním převaděčem. Do katastru Velké Lhoty patří i Ostrý vrch (672 m), přes který vede modrá turistická trasa a z něhož se otvírá krásný pohled do údolí Rožnovské Bečvy, na město Rožnov pod Radhoštěm a tu památnou a mohutnou beskydskou horu. Tohle vše je ale vidět i z nejvýchodnějšího a nejsevernějšího okraje obce.

Většina obyvatel Velké Lhoty se ale musí spokojit „jen“ s výhledem do údolí Bystřičky a okolní Vsetínské vrchy, jimž dominuje majestátní Klenov, Štípa s dnes odlesněnou Svantovítovou skálou a Kovadlina.

První zmínka o obci pochází z roku 1374. Tehdy byla součástí panství Krásno (dnes Valmez), později přináležela rožnovskému panství. I když se od těch časů vše změnilo a roku 1980 došlo ke spojení Velké i Malé Lhoty, jejichž celkový počet obyvatel přesahuje o něco málo číslovku 500, obě dědiny zůstaly nejvýše položeným osídlením na celém Valašskomeziříčsku.

Původní název větší obce zněl Lhota Stachova, pak Lukášova, Chmelova, Hrubá a ten současný nese až od roku 1872. Za husitských válek zpustla, ale byla později obnovena a na konci třicetileté války se v ní ukrývali meziříčtí občané před vzbouřenými Valachy.

Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, v 19.století se pak orientovalo na podomáckou výrobu metel, obušků a perleťových dýmek. Dnes o zemědělské živobytí zájem není a podstatně ubylo i dobytka (hlavně ovcí) spásajících okolní rozlehlé pastviny.

Velkou Lhotu obývá přibližně 325 stálých obyvatel žijících ve 119 usedlostech, ale kromě toho v jejím katastru stojí na 121 soukromých a 35 podnikových chat sloužících rekreaci. Ty se nacházejí hlavně u přehrady, součástí obce jsou ale i pasekářské usedlosti nacházející se na hřebenech kopců vysoko nad její hladinou.

Přes obec prochází modrá a žlutá turistická trasa, v její spodní části se nachází hasičská zbrojnice a obecní úřad, o kousek stojí větší budova Obecního domu s hospodou. Žlutá značka vedoucí přímo hore dědinou až úplně nahoru na hřeben sice dá pěšímu turistovi pořádně zabrat, ale odměnou mu jsou skvělé výhledy na okolní líbeznou valašskou krajinu... a určitě jej potěší i ta krásná dřevěná zvonička, nacházející se v horní částí Velké Lhoty.

Poslední aktualizace: 18.7.2019

Zajímavosti Velké Lhoty na mapě