Zámek Buchlovice, barokní terasovitá zahrada a anglický park

Městýs Buchlovice s barokním zámkem se nachází 10 km západně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů pod hradem Buchlov. Barokní zámek postavený po vzoru italské zámecké stavby nazývané Villa Collona u Neapole, dvě půlkruhové budovy proti sobě s čestným dvorem uprostřed, byl vystavěn na přelomu 17. a 18. století . Podle tradice jej vystavěl Jan Dětřich z Petřvaldu pro svoji manželku Anežku Eleonoru z Colona-Felsu. V letech 1699-1707 byl brněnským stavitelem Mořicem Grimmem postaven podle projektu italského architekta Domenico Martinelli tzv. dolní zámek, určený k obývání panstva a k reprezentaci a v letech 1710-1738 protilehlý horní zámek, nazývaný Flora byl určený pro služebnictvo a užitkový prostor. Současně se zámkem byla založena terasovitá zahrada a francouzský, později anglický park. V r. 1794 nechala Anežka Eleonora z Petřvaldu upravit zahradu a interiéry významným brněnským sochařem Ondřejem Schweiglem. Po vymření mužské části rodu Petřvaldských připadlo buchlovické panství sestrám Eleonoře a Terezii, která se provdala za Prospera hraběte Berchtolda z Uherčic. Terezie se zabila v buchlovských lesích pádem s koně a Eleonora, která zůstala svobodná, předala majetek svému synovci Leopoldu Berchtoldovi. Zemřela v r. 1800 na zámku v Buchlovicích. Leopold Berchtold byl osvícenec a filantrop. Vystudoval práva, stal se státním úředníkem a později cestoval po celé Evropě. Po návratu se staral o zemědělství, budoval školy a staral se o chudé. Byl prvním propagátorem očkování dětí proti neštovicím. V původních prostorách stájí nechal vybudovat soukenickou manufakturu a mezi poddané rozděloval peníze a potraviny. V r. 1805 umístil na zámek v Buchlovicích vojenskou nemocnici a sám sídlil v létě na Loveckém zámečku Smraďavka a v zimě na hradě Buchlově. Sám se však nakazil při výkonu lékařské služby tyfem a v r. 1809 zemřel. Po jeho smrti zámeček a nově budované lázně přejmenovali na Leopoldov. Berchtoldové drželi Buchlovice i zámeček Leopoldov až do r. 1945.

Zajímavostí je, že dva majitelé buchlovického panství byli ministry zahraničí a ve dnech 15. a 16. září 1908 proběhlo na zámku v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexe Aehrentala a jeho ruského protějšku Alexandra Petroviče Izvolského, ve kterých se řešily problematické poměry na Balkáně. Celková architektura zámku s parkem a zahradou je ojedinělým stavebním typem u nás. Zámek je od r. 1945 ve vlastnictví státu a přístupný veřejnosti.

Barokní zámek Buchlovice, ležící nedaleko hradu Buchlova a pár kilometrů od Uherského Hradiště, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky.

Vznik zámku souvisí s nedalekým hradem Buchlov, který v 17.století přestal vyhovovat nárokům šlechty na pohodlné bydlení. Proto se Jan Dětřich z Petřvaldu rozhodl postavit si v Buchlovicích zámek po způsobu italské venkovské vily. Nejprve byl postaven tzv. dolní zámek. Celý objekt - včetně horního zámku - byl dokončen roku 1738. Na stavbě zámku se účastnily takové kapacity, jako Domenico Martinelli (1650 - 1718), hlavní architekt a Baltazar Fontana (1658 - 1736), kterému lze připsat štukový dekor zámku. Dokončený zámek využívali Petřvaldští jako své letní sídlo.

Po vymření Petřvaldských po roce 1800 získal zámek Buchlovice rod Berchtoldů, konkrétně Leopolda I., jehož matkou byla Terezie z Petřvaldu. Osvícenec Leopold byl lidumil, který zřídil v roce 1805 v zámku vojenskou nemocnici. Sídlil na hradě Buchlově a zámku Leopoldově a výrazně se angažoval v akcích směřujících k ochraně zdraví obyvatelstva. Propagoval mj. i dýchání z úst do úst. To se mu stalo osudným, protože roku 1809 - už jako inspektor vojenských nemocnic Hradišťského kraje - se při jedné vizitě nakazil tyfem a téhož roku zemřel.

Jako významného pamatuje historie i Leopoldova nevlastního bratra Bedřicha Všemíra (1781 - 1876), přírodovědce, jenž roku 1820 vydal společně s Janem Svatoplukem Preslem tzv. Rostlinář - významné dílo české vědecké literatury.

Na přelomu 19. a 20. století se změnilo původně hospodářské využití horního zámku; přestavbu provedl architekt D. Fey. Významným byl pro buchlovický zámek rok 1908, kdy se zde konala schůzka rakousko-uherského a ruského ministra zahraničí týkající se balkánské otázky. Jak známo, problematika Balkánu byla nakonec “vyřešena” až o šest let později - první světovou válkou.

Berchtoldové vlastnili buchlovický zámek až do roku 1945, kdy jej převzal stát a vlastní jej dodnes.

Uprostřed hlavního dvora buchlovického zámku se nachází kašna. Dolní zámek byl hlavním obytným objektem. Čestný dvůr dolního zámku je od širšího dvora oddělen pilíři s vázami a ozdobnými plastiky dětí a bezkřídlých andělíčků s mřížovím. Objekt stojí na odstupňovaných terasách, takže směrem do dvora je přízemní a do parku patrový. Oválný hudební sál s pohledem do parku se nachází na východě. Kolem sálu je nízké zastřešení s atikovou balustrádou, boční pavilony křídel jsou kryty mansardovou střechou.

Horní zámek se jmenuje Flora a sloužil k hospodářským účelům. Je jednotraktový s průjezdem v ose půlkruhové střední části. Ve vnitřních nárožích, navazujících na osově souměrná zalomená křídla, se nacházejí dvě věže. Horní zámek, položený výše, byl přístupný schodištěm z hlavního dvora.

Cenný je i rozsáhlý Zámecký park, jenž byl původně vytvořen ve stylu italském a později upraven i ve stylu francouzském a anglickém.

http://www.castles.cz/zamek-buchlovice/

http://www.zamek-buchlovice.cz/

Prohlídkové okruhy

Interiéry a sbírky

Interiéry, v nichž se odráží neopakovatelně noblesní atmosféra časů závěru habsburské monarchie, byly vytvořeny s vkusem nadšeného obdivovatele umění a elegantního příslušníka nejvýznamnějších aristokratických elit té doby. Je v nich možné objevit sběratelské záliby, zájem o rodovou historii i potřebu pohodlné a domácké atmosféry. Snad právě proto patří buchlovické zámecké salony k nejpůsobivějším historickým interiérům na Moravě.

Více naleznete ZDE

Zámecký park

Formální zahrada, přecházející do svých krajinářských partií dodnes udivuje nejen elegantně symetrickým prostorem neobarokních parterů, ale i vzácnými vzrostlými stromy a během roku neustále se proměňujícími zákoutími. Bezprostředně k zahradě přiléhá zámecké zahradnictví a malá zoologická zahrada, která k zámku patří jako všudypřítomní pávi – erbovní symbol zakladatelů buchlovického zámku hrabat Petřvaldských.

Více naleznete ZDE

Návštěvní doba

Zámecký park je přístupný celoročně (mimo dny se silným nárazovým větrem, sněhovou pokrývkou, náledím, oblevou nebo deštivým počasím)

vstupné do zámku na prohlídkovou trasu, včetně parku

do zámeckého areálu a parku ( bez zámku )