Zámek Vysoká u Příbramě a památník A. Dvořáka

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámeček

Fotografie (15) • Foto: Bubinga

O tom, že umělecký odkaz Antonína Dvořáka, který se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi, patří k základním pilířům evropského kulturního dědictví, není myslím pochyb. Člověk si může samozřejmě o tomto skladateli, který se již za svého života stal jedním z nejvýznamnějších evropských symfoniků a tvůrců oratorní i komorní hudby, přečíst zajímavosti v knihách či na internetu. Já se nebudu tudíž rozepisovat o Dvořákově životopise či díle, ale zmínil bych se o návštěvu jednoho zajímavého místa, malé obce Vysoké u Příbraměi,ležící v malebné zalesněné krajině nedaleko Brd. Zde totiž našel tento génius české hudby na více než dvacet let svůj druhý domov. Až do své smrti 1. května 1904 tady trávil mnoho času.

Vše patrně začalo tím, že Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit jako svatební dar pro svou nastávající u lesa malý zámek s rozsáhlým parkem o rozloze osm hektarů podle projektu architekta Čeňka Gregora. Antonín Dvořák sem často jezdíval jako host Kounicových, jelikož se mu zde velmi líbilo. Nejprve pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory, ale následně požádal svého švagra, aby mu prodal nějaký domek. A tak se také stalo. Roku 1884 koupil pozemek se špýcharem, který upravil v útulný venkovský domov. Cítil se zde velice šťastný, jak sám uváděl. S nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a především komponoval. Se zdejším krajem je totiž spjato vrcholné období Dvořákovy skladatelské tvorby. Uvádí se, že tady započal či dokončil přes třicet nových děl a řadu dřívějších skladeb upravil a přepracoval.

Ale nejenom prací je člověk živ. Údajně bylo ve Vysoké za doby Antonína Leopolda Dvořáka, jak znělo celé jeho jméno, pěkně živo. Díky štědrosti Václava Kounice se tady scházeli známí hudebníci i skladatelé (Leoš Janáček, Vítězslav Novák, Oskar Nedbal, Zdeněk Fibich a samozřejmě Dvořákův zeď Josef Suk) nebo divadelníci (Stroupežnický) či spisovatelé (Jirásek, Zeyer), ale i mnoho dalších významných osobností, například zakladatel Sokola doktor Tyrš.

Bohužel Josefína byla vážně nemocná a nakonec zemřela již ve 46 letech (27. května 1895). Hrabě Kounic novorenesanční zámeček v roce 1905, tedy rok po smrti Antonína Dvořáka, prodal a vrátil do Slavkova. Vysocké panství koupila židovská rodina Silbersternů a hlavní objekt se stal úřední budovou lesní správy. Teprve v období před 2. světovou válkou rodina zámek změnila na své letní sídlo. Avšak moc si ho nestačila užít. Neblaze proslulé válečné události znamenaly částečnou likvidaci židovské rodiny i jejího majetku. Objekt i areál parku byl poničen. Podíl na tom měli jak němečtí vojáci, tak i následně slavní osvoboditelé. Situaci ani moc nezměnili komunisté v poválečném období a tak zámek dál chátral.

Ale nakonec se usmálo štěstí, jelikož památkářům se podařilo na přelomu 50. a 60. let 20. století prosadit jeho nové využití jako Památník Antonína Dvořáka. A snad se stal dokonce i zázrak. O vzniku památníku se dozvěděla druhá Kounicova manželka, která v té době ještě žila, a tak do muzea darovala koberce, lustry a klavír, které dnes stojí v Kounicově sálu. První stálá, i když co do rozsahu malá výstava, byla pro veřejnost otevřena již v roce 1963. Po revoluci byl památník z důvodu celkové rekonstrukce zámku i přilehlého parku v letech 1990 až 1993 uzavřen. Veřejnosti začal sloužit opět jako muzeum od května 1994, tentokrát již v podstatně větším rozsahu. Využita byla všechna podlaží zámku. V květnu 2001 byla ještě ve sklepních prostorách otevřena Galerie Václava Kounice pro účely pořádání krátkodobých výstav.

Foto: Bubinga

Úvodní část dnešní stálé expozice (za účasti průvodce) přibližuje osobnosti původních majitelů, hraběte Václava Roberta Kounice a jeho manželky Josefíny (rozené Čermákové), významné pražské herečky. Návštěvníci tu najdou nejen dobově zařízené místnosti, ale i spoustu fotografií, dokumentů a Dvořákův rodokmen. Z vybavení je zde již zmíněný klavír nebo funkční krb z roku 1878, který přispívá k atmosféře vánočních koncertů. Rozsáhlejší část (individuálně) je samozřejmě věnovaná Antonínu Dvořákovi. Návštěvník se dozví mnoho informací o životě, díle i pobytu skladatele ve Vysoké. Velice zajímavě je zdůrazněn význam místa a krajiny pro Dvořákovu tvorbu a inspiraci. Makety scén z premiér oper či kostýmy hlavních postav opery Rusalka, to vše doplněno poslechem hudby. Součástí expozice je promítání hudebního filmového dokumentu Dvořák na Vysoké. Kdo má dost času, může si poslechnout více než 80 nahrávek Dvořákových děl.

Zámeček a o jeho okolí na nás působil velice příjemně. Bylo tomu tak patrně i za Dvořákova života, který měl zdejší kraj velice rád a v dopisech svým přátelům psával: „Cítím se zde velice šťastným.“

Foto: Bubinga

Otevřeno tady mají skoro celý rok. V měsících leden, únor, březen, listopad a prosinec sem lze zavítat od úterý do pátku v době od 10:00 do 15:00 hodin. V dubnu, květnu, červnu, září a říjnu tady na lidi čekají od úterý do neděle v době od 10:00 do 16:00 hodin a v hlavní sezóně (červenec a srpen) je možné muzeum navštívit od úterý do neděle v době od 10:00 do 17:00 hodin. Zavřeno je tudíž vždy v pondělí a také 23. až 31. prosince a 1. ledna. Zajímavostí je, že volný vstup nabízejí 18. dubna (Mezinárodní den památek a historických sídel), 18. května (Mezinárodní den muzeí), v červen, když se pořádá „Muzejní noc“ a dále 28. října (Den Středočeského kraje). Základní vstupné činí 50,- Kč, zlevněné 30,- Kč pro děti do 15 let, studenty, seniory a osoby ZTP. Na podrobnější a aktuální informace je dobré se podívat před návštěvou na internet: http://www.antonindvorak.cz/cz/.

Pořádají se zde i další zajímavé výstavy, koncerty, semináře, přednášky či svatební obřady. Lze tady zakoupit CD z Dvořákovy tvorby a publikace i upomínkové předměty. Před areálem je bezplatné parkoviště a kousek za branou se lze občerstvit v zahradní kavárně Sládkovna, kde kdysi pobýval básník J. V. Sládek, na což upozorňuje pamětní deska. V romantickém areálu zámeckého parku jsou dvě jezírka a socha A. Dvořáka od Karla Otáhala (1962).

Ve městě Příbram a okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- Hornické muzeum Příbram:https://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-pribram-zdar-buh

- kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/pribram-kostel-sv-jakuba