Zaniklý Svinarský (Smiřický) rybník

Ohledně tohoto, dnes již neexistujícího rybníku, se můžeme dozvědět řadu protichůdných informací, jež jsou způsobeny tím, že je mnoha prameny vydáván za stejnou vodní plochu, která byla později známá jako Smiřický rybník, který nalezneme např. v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), ale z jiných zdrojů víme, že se mezi Svinary, Malšovou Lhotou a Novým Hradcem Králové nacházelo vodních ploch mnohem více a Svinarský a Smiřický rybník nemusí být totéž, jak by se mohlo zdát, a to zejména když je této vodní ploše přisuzována dochovaná dlouhá hráz při cestě z Malšovic a Hrázky do Svinar, když je přezdívána jako Smiřická, ale přitom většina z ní náležela ve skutečnosti sousednímu a mnohem většímu Novému rybníku.

Jednoduché to vůbec není ani u ostatních věcí ohledně něho, protože nesrovnalosti nalezneme i pokud jde o první připomínku existence tohoto rybníka. Nejvíce zdrojů se shoduje na tom, že nejstarší zmínku o Svinarském rybníku nalezneme ve výtahu příjmů všech městských a pozemských důchodů z roku 1541, v němž je zaznamenán rovněž příjem z tohoto rybníka. Tehdy byla tato vodní plocha slovena v pátek před sv. Máří Magdalenou a prodáno z ní bylo 14 džberů kaprů po 2 kopách grošů a další ryby byly odprodány za 52 kop, 50 grošů a 3 denáry. Jiné prameny však tvrdí, že jeho počátky můžeme hledat již v 15. století a svého času býval největším vodním dílem v rybniční soustavě na severním okraji královéhradeckých obecních lesů. Tehdy mělo město rybníky tří funkcí, v trdelních se třely ryby, ve výtažních rostly do roka a v násadních žily a lovily se. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál ve svém díle "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" lakonicky konstatují: "V neznámé době byl nad rybníkem Na Obci zřízen rybník Svinarský, po němž se dosud zachovala hráz nad Stříbrným potokem, zvaná Svinarskou hrází, a v lese v léči č. 71 rybník Vyskyt." Bohatším zdrojem informací je též obecní kronika, v níž můžeme číst následující:

"Les "V rybníku".

Dlužno se zmíniti též o bývalém smiřickém lese "V rybníku" zvaném, který má svou historii. Kdysi zadávna býval v těch místech rybník. Že tomu tak jest, svědčí dodnes zachované hráze i název "Smiřická hráz". Když byl vypuštěn, byla část zalesněna, část pak proměněna v ornou půdu. Pole mívali odnepaměti v nájmu občané svinarští. Nájemné nebylo velké a pole jim dobře rodilo. Pěstoval se tam hojně len. Majitelům smiřického panství však málo vynášelo. Proto, když měl býti nájem jedenkráte obnoven, bylo nájemcům nabídnuto, aby si pole rozkoupili. Bylo to asi v letech třicátých minulého století. Ti však poslechli hlasů těch spoluobčanů, kteří od koupě zrazovali tvrdíce, že "páni" jim pole dají rádi zadarmo, až je nebudou moci prodati. Přijel tedy úředník od vrchnosti s poslední nabídkou. Svolal všechny nájemce (a to byli skoro všichni obyvatelé Svinar) a oznámil jim, že pole budou jejich, když mu všichni dohromady dají 100 zlatých a když si zaplatí všechny poplatky s převodem do jejich vlastnictví spojené. Někteří souhlasili, jiní nikoliv, až nastala hádka. Jednání nešlo k cíli, až nabyli vrchu ti, kteří radili, aby nedávali nic, že pozemky dostanou docela zdarma. Koupě se tedy neuskutečnila ani pronájem. Pole zůstala celý rok ladem. Po roce přišli dělníci a zalesnili je. Pozdě svinarští občané litovali. Když pak po letech majetek panství smiřického v katastru svinarském (les: Borek, les "V rybníku", myslivna a něco pole) se prodával, naskytla se obci vzácná příležitost rozmnožiti jmění obecní tím, že by jmenovaný majetek koupila. Někteří prozíraví občané k tomu nutili. Bývalý rychtář Václav Šrámek z čís. 17. vypočetl, že cenu, kterou mají zaplatiti, má již dříví v "Borku". Přece však v obecním zastupitelstvu přes souhlas některých členů nenašla se většina, aby kup mohl býti uskutečněn. Když jednání s obcí svinarskou bylo bezvýsledné, koupilo vše město Hradec Králové za obnos 54.000 zl. rak. čís. dne 1. července 1863, o čemž jsem již psal v oddíle "Dějiny obce". Později zase svinarští litovali a potomci jejich litují dodnes."

Jisté je, že v roce 1547 byl tento rybník součástí královéhradeckého obecního majetku, jenž byl zabaven králem Ferdinandem I. Ten v listopadu téhož roku prodal jeho většinu Janu z Pernštejna, od něhož 8. září 1548 získal vesnice Slatinu s výsadní krčmou, Svinary a Svinárky se Svinarským rybníkem Aleš Rodovský z Hustířan, a to za 1 650 kop grošů českých. V roce 1579 patřil rybník podle smlouvy o užívání rybníka a některých porostlin při něm Doboji Vranovskému z Doubravice a na Svinařích. Ale nedlouho poté málem došlo k jeho zániku. 11. srpna 1593 totiž nastala velká povodeň, kdy byla stržena hráz Svinarského rybníku a voda z něj se pak přelila do rybníka Na obci, jehož hráz byla prokopána, aby nedošlo k jejímu úplnému zničení. Ještě téhož roku byl rybník opraven. V roce 1631 koupil Adam Erdman Trčka z Lípy vsi Slatinu, Svinary a Svinárky od Jana Hamzy Bořka ze Zábědovic za 15 000 zlatých rýnských, čímž se Svinarský rybník dostal do majetku smiřické vrchnosti a změnil rovněž název. Důkaz o tom můžeme nalézt v urbáři téhož panství, a to k roku 1655. V roce 1801 se činí zmínka o tom, že ke zdejšímu dvoru náležely rybníky Velký Svinarský a Suchý, jezero U štěpnice, les Borek a Mlejnská struha.

Ke zrušení této vodní plochy došlo někdy na počátku 19. století, čehož důkazem může být mapa II. vojenského mapování z let 1836-1852, kde se na jejím místě nachází již lesní Smiřický revír (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX), případně indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA494018400), kdy zdejší pole náležely královéhradecké obci a svinarskému hospodáři Václavu Hyralovi z čp. 2 (* 1804, zapsán jako Hiral). Chytřejší nebudeme ani nahlédnutím do knihy "Nový Hradec Králové 1930" od Františka Piaše, neboť se tam píše pouze toto: "Kdy byl zrušen rybník Svinarský, nevíme."

Po vypuštění a vysušení rybníka došlo k jeho využití na lesy a pole. Jak bylo výše zmíněno, tak byla nakonec celá vypuštěná pánev Svinarského rybníka osázena lesem a v roce 1863 se spolu se svinarským revírem dostala do majetku města Hradce Králové (o výměře 180 jiter lesní a 9 jiter orné půdy s myslivnou ve Svinarech za 54 000 zl., roku 1897 posloužil jako zástava při zápůjčce na stavbu městských jatek) a tak je tomu dosud, pokud nepočítáme krátkou přestávku v letech 1953-1991, kdy byly tyto lesy státním vlastnictvím. Jedinou připomínkou na něj je tedy tzv. Smiřická hráz s letitými duby a místní pojmenování "V rybníku". Na závěr dodejme, že o tomto rybníku nalezneme řadu zmínek v mnoha literárních dílech, ať již beletristických, tak populárně vědeckých, např. v knize "Zločin a trest v českých dějinách" od Jindřicha Francka, v níž se píše o střetnutí pytláků Marka Volavky, Jana Mlejnka a Jakuba Lucerničky s pardubickým fořtem Lukešem Vlčkem a jeho doprovodem v roce 1590.