Loading...
Poutní chrám v Zašové byl dokončen roku 1725 a ještě v témže roce byl položen základní kámen k výstavbě s ním sousedícího kláštera trinitářů.
Tento řeholnický Řád Nejsvětější Trojice se zabýval především vykupováním zajatců a otroků a největšího rozmachu dosáhl v 15.století, kdy měl tisíce členů žijících v asi osmi stovkách klášterů. Zakladateli Řádu se stal sv.Felix z Valois (1212) a sv.Jan z Marthy (1213) a vznikl v Paříži. Odtud rychle expandoval do dalších zemí a za dobu svého trvání vykoupil na 1.5 miliónu otroků.
Po dokončení zašovského kláštera bylo určeno, že počet mnichů v něm žijících nikdy nesmí překročit číslo 13, že se tito zdrží veškerých sbírek a budou zde umístěni jen členové řádu ovládající místní řeč. To proto, aby mohli Valachy vyučovat katechismu, základním náboženským pravdám, a také, aby mohli vypomáhat v jiných farnostech.
Roku 1873 byl (tak jako jiné) i zašovský klášter císařem Josefem II. zrušen. Při tom byl zabaven majetek mnichů čítající na 2000 knih, různé cenné obrazy, stříbrné a jiné dary od věřících a dva koně a šest krav.
(Zakázány byly i poutě, ale ty se napříč tomu konaly dál...)
Od roku 1783 se interiérů kláštera využívalo jako dílny pro výrobu gobelínů, založenou Rudolfem Schlattanerem. Po deseti letech ji přestěhoval do Valmezu, kde výroba pod logem MGM (Moravská gobelínová manufaktura) funguje dodnes.
Začátkem dvacátého století byla část budovy upravena na dětský útulek. Tento Ústav sv.Josefa pečoval o siroty, zanedbané a postižené děti a patřil k nevýznamnějším takovým institucím na Moravě. O dítka se staraly řádové sestry.
Roku 1911 byla založena klášterní škola, jíž navštěvovaly i zašovské dívky.
V roce 1985 tu byl zřízen Ústav sociální péče, který roku 2016 svou činnost ukončil a podstatná část kláštera se stala majetkem obce. O rok později byl bývalý klášter zapsán do seznamu památkově chráněných objektů.
Obec plánuje památku více zatraktivnit nejen pro místní a poutníky, ale i pro turisty.
V pěkné klášterní zahradě se nachází ovocný sad, květinové a bylinkové záhony a dole u rybníka byla zbudována nová křížová cesta, jíž tvoří železné kříže doplněné jemnou malbou na skle.
Já od poutního chrámu zabočil po cestě stoupající k otevřenému vstupu do klášterního areálu (jeho část zřejmě patří nějaké charitě) a od jejích členů mi bylo dovoleno, abych si část zahrady prošel.
Z terasy se skulpturou Panny Marie následoval sestup k potoku a na louku, na níž stála novodobá výklenková kaplička.
Bohužel ten rybník s křížovou cestou se nacházel za uzamčenou brankou, a tak jsem na něj mohl jen letmo nahlédnout přes plot...