Loading...
První zmínka o Zašové se v kronikách objevila roku 1370. Ve středu dědinky stával kostelík zrobený z drva a obklopený hřbitovem. Byl zasvěcený sv.Anně a poutním chrámem se stal někdy v polovině 17.století. Byl v něm totiž umístěn „zázračný“ obraz Panenky Marie Zašovské a lidé se k němu modlili již za morových epidemií. Zašová se stala význačným valašským poutním místem o němž se vyprávěly legendy a obrazu bylo připisováno mnoho nečekaných a skutečně neobvyklých uzdravení.
K obrazu se váže tento příběh:
V hlubokém hvozdu se roku 1241 před Tatary skrýval křesťanský rytíř a po několika dnech, k smrti znaven, poklekl k večerní modlitbě adresované Panně Marii. Poté usnul a ve snu se mu zjevila Madona s dítětem v pravé ruce. Tou druhou, levou, k němu spustila dlouhou šňůru a vybídla jej, aby se pevně chytil jejího konce a kráčel za ní.
Když na druhý den rytíř ráno procitl, viděl, že se nachází v naprosto neznámé krajině u studánky. Napil se vody a pln vděčnosti Nebesům slavnostně přísahal, že zde nechá vystavět kapličku a do ní nechá pověsit obraz Panny Marie právě v takové podobě, v jaké ji viděl ve snu.
Stalo se... a tady u studánky jménem Stračka vzniklo malé poutní místo. Originální gotický svatý obraz byl ale přestěhován do dřevěného kostelíka ve vsi. V průběhu času přestal starý kostel dostačovat stále většímu počtu poutníků a proto vedle něj roku 1725 nechali žerotínští páni vystavět nový barokní a mnohem prostornější chrám nesoucí jméno Navštívení Panny Marie.
Zázračný obraz pak byl ze starého kostela do nového slavnostně přenesen a stal se ozdobou hlavního oltáře.
Tato gotická desková malba (tempera na dřevě) pochází z Krakova a je na ní vymalována Panna Maria s Ježíškem v náručí a se zeleným křovinatým pozadím. Hrabě František Antonín Rottal ji nechal zasadit do dubového rámu pobitého pozlaceným měděným plechem, což byl jeho dar novému zašovskému kostelu. Okolo obrazu byly umísťovány dary od věřících (prsteny, šperky stříbrné řetízky apod.), časem uložené ve skříňkách.
Chrám Navštívení Panny Marie stojí v samém středu obce vedle bývalého kláštera trinitářů (jehož byl součástí) a je kostelem farním. Autor projektu znám není, ale na stavbu dohlížel kroměřížský stavitel Jiří Kocourek.
Na jeho dostavbě se finančně podíleli i Trinitáři a díky jim mohly být k monumentálnímu průčelí po stranách přistavěny vysoké věže, čímž se stal kostel v Zašové jediným dvouvěžním chrámem na celém Valašsku. Řád do kostela zakoupil i nové varhany a hlavní oltář zasvětil Nejsvětější Trojici. Věže se staly okrasou chrámu roku 1768 a o pět let později byly opatřeny zvony.
Kostel je jednolodním orientovaným objektem s odsazeným pětibokým kněžištěm se dvěma emporami s balustrádou, průčelím s věžemi a předsíní. Z jedné strany k němu přiléhá objekt kláštera a budova fary. Přepychové průčelí je členěno pilastry a bohatě profilovanou korunní římsou. V ose průčelí je umístněn pískovcový portál a v trojúhelníkovém štítu mezi věžemi se nachází nika se sochou sv.Michaela.
Věže jsou zakončeny cibulovitými střechami s lucernami. Po stranách věží jsou v průčelí výklenky s plastikami sv.Felixe z Valois a sv.Jana z Marthy, zakladateli trinitářského řádu.
Loď je zaklenuta třemi valenými klenbami na pasech s lunetami. Skristie má rovněž klenbu valenou. Kruchta byla vsazena do dvou pilířů a směrem do lodi se otvírá třemi oblouky, přičemž jsou v tom největším prostředním umístěny píšťaly varhan.
Ty z roku 1743 od trinitářů byly roku 1905 nahrazeny pneumatickými od firmy Molzer z Kutné Hory a v současnosti se zde nacházejí varhany z Krnova (firma Rieger-Kloss) s 1772 píšťalami, dodané sem roku 1991.
Hlavní oltář z roku 1823 je barokní a je na něm umístěn již zmíněný obraz Panny Marie Zašovské. Nad ním – nad kartuší s barevným erbem Žerotínů – visí obraz Nejsvětější Trojice a světci řádu z roku 1742. Po stranách obrazu jsou na pilastrech na konzolách umístěny barokní skulptury andělů.
Kněžiště je od chrámové lodi odděleno vítězným obloukem. Tady je k vidění rokoková křtitelnice upravená na oltář, jenž zdobí podobizna Kristovy tváře. Pod ním je obraz sv.Salvátora a Kristova křtu – dílo olomouckého malíře Josefa Františka Pilze.
Na druhé straně vítězného oblouku stojí dřevěná barokní kazatelna zkrášlená plastikami všech čtyř evangelistů a obrazem Nejsvětější Trojice. Kazatelna je kryta zdobným baldachýnem s anděly.
Na pravé straně chrámové lodě se nachází boční oltář sv.Jana Nepomuckého z roku 1887 a boční barokní dřevěný oltář zasvěcený sv.Otýlii.
Na levé straně lodi je umístěn oltář Sv.Kříže (novorenesanční) s obrazem Panny Marie Bolestné a nadživotní sochou Ukřižovaného Krista – unikátní dřevořezby vysoké 205 centimetrů. Jméno tvůrce bohužel zůstává v anonymitě, neboť v Zašové na konci 19.století shořel farní archív.
Původně se myslelo, že socha pochází z konce osmnáctého anebo začátku devatenáctého století, ale při odborné expertíze se nakonec zjistilo, že se jedná už o století šestnácté a pravděpodobně rok 1520!
Na obou věžích visí úplně nové zvony, protože ty předešlé byly v obou světových válkách zrekvírovány. Nynější nesou jména Panna Marie, Sv.Alois, sv.Josef a sv.Ludvík.
Chrám byl v polovině 19.století opraven, ale roku 1871 byl spolu s farou těžce poničen požárem. Roku 1892 byly opraveny obě věže spolu s průčelím a sanktusníkem. Ostatní náprava škod se odehrála až ve třicátých letech 20.století. O deset let později vznikl podle návrhu olomouckého architekta Šlapety nový oltář a zároveň byl vymalován celý interiér chrámu.
Roku 1984 byly opraveny fasády a střechy a v dalších letech zbudováno nové schodiště k bočnímu vstupu chrámu. V roce 2009 kostel poničily povodně a roku 2015 odstartovala jeho celková rekonstrukce .
Dnes už se skví sakrální objekt s růžovými fasádami opět v plné kráse a dominuje nejen obci, ale in širému okolí.
Já se u něj ocitnul v době, kdy zrovna skončila mše, a tak jsem neváhal, vmísil se mezi vycházející dav a jeho nádherný interiér si s radostí prohlédl.