Zavírka: Tajemný hřeben nad Pilskou

Turistické cíle • Kopec

slepencová jehla vybíhající ze skupiny skalek na vrcholu • Fotografie (8) • Foto: Lizziel

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

vrchol Zavírky s informační cedulí

informační cedule

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Základní informace: Výrazný hřeben Zavírky dosahuje nadmořské výšky 724 metrů nad mořem a uzavírá tak hřeben klesající z Brdců. Vrcholu dominuje skupina skalisek s vyčnívající slepencovou jehlou. Nedaleko skalisek se v minulosti nacházel zřetelný kamenný val elipsovitého tvaru, během posledních let byl ale téměř celý rozebrán a v terénu se dnes nacházejí jen velmi nepatrné zbytky.

Historie: Při archeologickém průzkumu, který zde za první republiky provedlo Národní muzeum zde byly nalezeny úlomky keramiky a také doklady povrchových hornických prací. Pravděpodobně se tu ve středověku dobývala železná ruda a snad i zlato. Někteří badatelé dávají Zavírku do souvislosti s nedalekou lokalitou U Prokopa (místo leží na turistické cestě Prokopská směřující od Bohutína k rozcestí Pila pod Pilskou vodní nádrží, zdejší dobývání stříbra je písemně datováno do počátku 14. století – jedná se o nejstarší doklad o hutnické činnosti na Příbramsku, událost připomíná pamětní deska na kameni před turistickým odpočívadlem), kde měly být kovy nalezené právě na Zavírce dále zpracovávány.

Další předmětem zájmu archeologů byl už zmíněný elipsovitý val. Místo se říkalo Ve Věnci, ač se jednalo o chráněnou archeologickou památku, byl val zcela rozebrán. Podle nalezených úlomků keramiky by se mohlo jednat o val z doby halštatské.

Vrch Zavírka býval v 19. století oblíbeným turistickým cílem. Blízko vrcholu tu tehdy stávala pyramida z klád zakončena vyhlídkovou plošinou. Dnes je vrch zalesněný a rozhled neposkytuje. Z úbočí se ale místy dá zahlédnout hladina Pilské nádrže. V roce 2019 byl na Zavírku u příležitosti 640. výročí založení obce Bohutín uspořádán výstup v dobových kostýmech a byla zde umístěna pamětní kniha a vztyčena informační cedule.

Zajímavosti: O účelu kamenného valu existuje i další teorie. Podlé ní se nejedná o zbytek opevnění, ale ohrady obory, která byla v 18. stoleté na kopci zřížena. Před hony do ní měla být zavírána zvěř, která pak byla vypouštěna přímo před zbraně lovců. Od toho měl být odvozen i název kopce, jméno Zavírka je ale připomínáno v pramenech už dříve, a tak je tato teorie o původu jména kopce spíše nepravděpodobná.

vrchol Zavírky s informační cedulí • Foto: Lizziel

Další důležité informace: V některých převážně internetových zdrojích se lze dočíst, že nejsnáze se na Zavírku dostanete, pokud začnete šplhat do svahu hned za odběrnou štolou Pilské nádrže. Svah se zde ovšem zvedá vzhůru velmi strmě, navíc se pohybujete na hranici pásma ochranného pásma vodního zdroje, proto bych osobně tuto trasu nedoporučovala.

Přístup: Na Zavírku se dá snadno dostat z místní části Lázu zvané Žernová. Právě z ní vychází lesní cesta Struhy procházející pod hřebenem Zavírky k Pilské vodní nádrži. Na konci osady, za dřevěnou tabulí označující zmíněnou lesní cestu odbočuje doleva široká nezpevněná lesní cesta. Ta po pár desítkách metrů začne stoupat a přibližně po kilometru chůze na prvním výraznějším rozcestí odbočuje k vrcholu Zavírky doprava další nezpevněná lesní cesta. Pokud bychom na tomto rozcestí pokračovali rovně, napojili bychom se na modrou turistickou značku spojující rozcestí u Pilské studánky a Skelnou Huť. Na vrchol Zavírky zatím žádná turistická značka nevede.

Do obou zmíněných vesnic se lze dostat také autobusy. U koupaliště v Bohutíně má konečnou zastávku linka D30 spojující Bohutín s Příbramí, do Lázu zajíždí spoje linky D33 a také některé spoje linky D31. Turistické linky autobusy do Brd vyjíždějící z Příbrami staví také v Kozičíně a Orlově, odkud vedou značené turistické trasy k Pilské nádrži.

Možnost občerstvení: Pouze ve vesnicích na okraji CHKO Brdy nejblíže je to do Lázu (Hostinec u Dubu), Bohutíně (Hostinec Plzeňka, hospoda Na Hřišti, koloniál Jana Heřmanová, Hostinec Drmlovka).

Další tipy na výlet: Jako první se nabízí Pilská a Lázská vodní nádrž, blízko je to odtud i na malebnou enklávu Skelná huť, či na čtvrtý nejvyšší vrch Brdské vrchoviny Brdce.

Literatura