Zbiroh

Zbiroh leží v Západních Čechách, severovýchodním směrem od města Rokycany. Městečko se rozkládá u jižního okraje chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a v údolí tvořeném Zbirohským potokem. V okolí města se zvedají zalesněné stráně kopců. Severním a jižním směrem od města je vybudováno několik rybníků. Od západního okraje města se zvedá kopec na jehož vrcholku je Zámek Zbiroh. Ve městě se křižují lokální cyklistické trasy, po kterých se vydáme do oblasti Křivoklátska. Městečko je výchozím bodem několika značených turistických tras. Vydáme-li se severovýchodním směrem z města dojdeme ke zřícenině hradu Žebrák a dále můžeme pokračovat k hradu Tročník. Jižním směrem z města dojdeme do lesa zvaného Újezd, kde najdeme partyzánský bunkr. Západním směrem se vydáme na vrchol Čertova skála ( 566 m.n.m.) a odtud můžeme pokračovat jihozápadním směrem na vrchol kopce Radeč ( 721 m.n.m.), kde nedaleko vrcholku jsou pozůstatky zříceniny hradu Mitrvald.

Historie

V roce 1230 tu stál hrad a v podhradí byla založena trhová osada. V roce 1369 byla tato osada povýšena na městečko. V polovině 15. století městečku vládli zapřísáhlí odpůrci kalicha a to rod Hanušů z Kolovrat. V roce 1469 byla v hradní kapli za jejich účasti pronesena papežská klatba na Jiřího z Poděbrad. V roce 1897 získalo městečko městská práva. V roce 1868 se pruský podnikatel, osobní přítel Bismarcka, snažil založit ve Zbirohu průmyslovou výrobu, ale jeho pokus nebyl korunován úspěchem a podnikatel zkrachoval. Dominantou města je na zalesněném vrcholku nad městem zámek, který byl vytvořen přestavbou původního hradu. V období po Bílé hoře byl tento zámek na čas využíván jako vězení. V letech 1869 až 1870 proběhla na zámku rekonstrukce. Kostel Svatého Mikuláše prodělal v roce 1652 a v letech 1719 až 1720 rozsáhlé přestavby. Na náměstí najdeme několik barokních domů a v místech kde původně stával rodný dům básníka J.V. Sládka byl postaven novější dům, ve kterém je muzeum s expozicí věnovanou básníkovi. Zbiroh je rodným městem básníka Josefa Václava Sládka ( 1845-1912). Básník postižen na sklonku života vážnou nemocí ve městě také dožil. Část svého života ve městě také prožil Fráňa Šrámek, jehož otec tu pracoval jako berní úředník. V období druhé světové války ve městě našel útočiště hudební skladatel J.B. Foerster. K dalším významným rodákům patří také básník Karel Vokáč ( 1903-1944) a spisovatel Josef Merhaut ( 1863-1907). Do roku 1928 na místním zámku tvořil také významný malíř Alfons Mucha.

Fotogalerie

6 turistů zde bylo a hodnotilo

3,83

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Pořadí v žebříčku: 7692. místo

Diskuse a komentáře k Zbiroh

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!