Železný Brod - národopisné muzeum Běliště

Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum

Město Železný Brod jsme navštívili během krásné dovolené v Českém ráji a při poznávání památek jsme nemohli vynechat ani čtvrť Trávníky, která je doslova poseta přízemními i patrovými chalupami z 18. a 19. století. Auto jsme nechali zaparkované u kostela sv. Jakuba Většího, jehož prohlídku jsme si nechali na pozdější dobu a vnořili jsme se mezi krásné roubené chaloupky, které ovšem nejsou běžně přístupné. Výjimku tvoří největší budova celého souboru s názvem Běliště, která po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1993 až 1997 slouží jako národopisné muzeum.

Naše kroky nás postupně dovedly právě k budově muzea, která byla postavena roku 1807 a původně zde byla plátenická, soukenická a koželužská dílna. V pokladně jsme si koupili vstupenky, získali razítko a pak jsme si postupně prohlédli celou chalupu včetně půdy. V devíti místnostech jsme shlédli velké množství předmětů a také jsme se dozvěděli více o historii Železného Brodu a nejbližšího okolí. Viděli jsme starou školní třídu, ševcovský koutek, cechovní předměty, pomůcky ke zpracování lnu, světničku domácího tkalce a součásti oblečení z minulého století. Prohlédli jsme si také předměty dokumentující geologický vývoj Železnobrodska s ukázkami použití nerostů, které se na jeho území těžily. V jedné z místností nás zaujala rekonstruovaná pekařská dílna s pecí, díží a kopistem na zadělávání těsta a dřevěné, bohatě řezané perníkářské formy. Vystoupali jsme také na půdu, kde jsme shlédli dřevěné skříňové betlémy a modely měšťanských domů, které stávaly na železnobrodském náměstí. Dozvěděli jsme se, že makety roubených domů vyřezával po dobu 30 let Jan Maryška ze Železného Brodu. Jelikož byl pošťák znal každý dům detailně a osobně a proto jsou domečky věrné kopie originálů. Bohužel nám pracovníci muzea nepustili funkční flašinet s 9 melodiemi, který na Bělišti dodnes často vyhrává.

Když jsme vyšli ven z budovy muzea, v zahradě domu jsme si prohlédli zajímavý soubor třech pískovcových soch. Stanuli jsme tváří v tvář sv. Floriánovi a poté nás čekal sv. Jan Nepomucký. Zajímavé bylo, že původně obě sochy stávaly v ul. Jirchářská a na toto místo byly přeneseny až v roce 1978. Zbývala socha sv. Jana Křtitele z roku 1770, která byla původně u lávky přes řeku Jizeru v ulici Obránců míru. Po shlédnutí soch jsme zamířili k mostku přes potok Žernovník, u něhož na nás dohlížel vodník, který se kdysi zamiloval do dcery perníkáře, kteří bydleli na Malém náměstí. Podařilo se nám okolo zeleného mužíčka bezpečně projít na druhý břeh a potom jsme se vrátili ke kostelu sv. Jakuba Většího, o kterém se více dozvíte v mém dalším článku.

Otevírací doba

květen, červen, září: út – ne: 9.00–12.00 a 13.00–16.00

červenec – srpen: út – ne: 9.00–12.00 a 13.00–17.00

říjen – duben: so – ne: 9.00–12.00 a 13.00–16.00

Vstupné

Vstupné základní: 25 Kč

Vstupné snížené: 15 Kč studenti, vojáci, důchodci, invalidé

Vstupné speciální: 50 Kč rodinné

Vstupné volné: děti do 6 let, AMG