Obec Drmoul leží v nadmořské výšce 659 metrů na Plánské plošině na okraji pohoří Český les. Od Mariánských Lázní je vzdálen vzdušnou čarou 3,5 km jihozápadním směrem.
Zvláštností této obce byla v minulosti silná židovská menšina, která byla v roce 1683 ještě posílená o Židy nuceně vystěhované z Plané u Mariánských Lázní. Osudy Židů v této obci i v kraji však byly pohnuté. Drmoulská židovská obec měla vlastní školu, synagogu i hřbitov a patřilo do ní šestnáct obcí mezi Chodovou Planou a Kynžvartem.
V roce 1862 bohužel při požáru shořel archiv drmoulské židovské obce a proto chybí mnoho informací. Například není úplně jasné, kdy se první Židé v Drmoulu usadili. Na konci 19. století zde patrně žilo v 25 domech 110 osob židovského vyznání (asi 13% všech obyvatel). V říjnu 1938 začali drmoulští Židé opouštět své domovy. Po Křišťálové noci (10. 11. 1938), kdy byla místní synagoga vypálena fanatiky a pokáceny pomníky na židovském hřbitově, se staletá neklidná historie židovské menšiny obce v Drmoul uzavřela. Po válce se zpět nevrátil ani jediný. Synagoga a židovský obecní dům byly zbořeny v roce 1981.
Staré židovské hřbitovy mají svou zvláštní atmosféru. Některé již zanikly, jiné jsou značně poškozené. To se naštěstí netýká hřbitova u obce Drmoul, který je umístěn na Panském vrchu, na západ od obce.
Jedná se o velice cenný lesní hřbitov s náhrobky barokního a klasického typu. Nejstarší zdejší dochované náhrobky jsou z roku 1683. Přesná doba založení však není známa. Pohřbívalo se zde ještě v 1. polovině 20. století.
Původně byl prostor hřbitova ohrazen obvodovou zdí, později dřevěnou ohradou. Dnes je přístup volný. Člověk si může v klidu prohlédnout zdejší zajímavé židovské náhrobky i nápisy na nich. Ale moc jsem si toho nepřečetl. Židovské náhrobní nápisy byly totiž až do poloviny 19. století psány výhradně v hebrejštině. Na některých lze již vystopovat dvojjazyčné nápisy (hebrejsko-německé či hebrejsko-české). Lze tudíž občas rozluštit nějaké jméno či datum nebo lze spatřit šesticípou Davidovu hvězdu.
Na většině náhrobků je položen jeden či více malých kamínků, které se při návštěvách židovských hřbitovů pokládají na hroby místo květin. Tento zvyk patrně pochází z dob pohřbívání ve starověkém židovském království, kdy byly hroby zakrývány kameny na ochranu před zvířaty.
Ze silnice č. 21 je nutno při jízdě od Chebu odbočit vpravo (asi uprostřed obce - místní ulice Sekerská). Přibližně po jednom kilometru se v levotočivé zatáčce nachází ukazatel ke hřbitovu. Napravo vede místní komunikace, na které je však záhy zákaz vjezdu. Kdo jede autem, tak by měl někdy tady zaparkovat, což není jednoduché. Pěšky je to odsud asi 300 metrů k první informační tabuli a poté ještě asi 100 metrů lesem ke hřbitovu.
*
V okolí, na naší i německé straně, mne mimo jiné zaujala následující místa: