Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům

Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům (04/2018)

Zlatohorská vrchovina je podle názvu zdánlivě málo známé pohoří, které se nachází ve stínu svého atraktivního souseda – Hrubého Jeseníku. Její západní část, která zahrnuje například velmi navštěvované rašeliniště u Rejvízu, je však zahrnuta pod ochranu chráněné krajinné oblasti CHKO Jeseníky. Proto lidé, kteří sem míří, často říkají, že jedou do Jeseníků.

Slovo "vrchovina" v názvu by také mohlo u někoho vyvolat představu, že se jedná o nějaké malé kopečky. Pohoří však dosahuje výšek až k téměř 1 000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Příčný vrch nad městem Zlaté Hory s výškou 975 m n.m. Horský podcelek Zlatohorské vrchoviny - Rejvízská hornatina pak plynule navazuje na Hrubý Jeseník, což v terénu ani nepoznáte. Článek o Rejvízu a jeho okolí najdete na odkazu pod tímto textem.

Krásná sudetská krajina, která je kromě pár vysoce exponovaných míst poměrně málo navštěvovaná, má nádherné lesy plné borůvek a hub (i když v poslední době značně decimovaných kůrovcem - lýkožroutem smrkovým), zajímavé skalní útvary budované vyvřelými horninami a velké množství starých důlních děl po historické těžbě zdejších rud. Na vrcholech hor Zlatý Chlum a Biskupská kupa se pak nacházejí krásné historické kamenné rozhledny.

Naše dnešní trasa v západní části pohoří, v tzv. Rejvízské hornatině, měřila cca 10 km s převýšením 400 m. Začínali jsme ve vlakové stanici Česká Ves, tj. v obci, která plynule navazuje na město Jeseník a kdysi bývala jeho součástí. Jdeme k Čertovým kamenům, ale oklikou přes skály Bělák a Kostelník, kudy vede naučná stezka Česká Ves, a zpět pak pěšky do Jeseníku.

Tentokrát vynecháváme rozhlednu Zlatý Chlum, která je nedaleko Čertových kamenů, a také krátkou naučnou stezku pod kopcem v lese s názvem NS Zlatý Chlum, dokumentující historickou těžbu zlata v oblasti. Kdo nebyl na Zlatém Chlumu, určitě zajděte. Z rozhledny je nádherný výhled na pásmo Hrubého Jeseníku, Lázně Jeseník, Rychlebské hory a údolí řeky Bělé.

V České Vsi zaujme kostel, který neumím v tu chvíli přiřadit k žádnému stavebnímu slohu. Kostel sv. Josefa byl totiž postaven jako moderní stavba až ve 20-tých letech 20. století (vysvěcen v r. 1928) podle návrhu architekta Antona Schneidera, který pocházel od Mariánských Lázní a projektoval například kostel v maďarském Egeru nebo pseudorománský kostel Nalezení sv. Kříže v Chebu.

Od kostela jdeme kolem řeky Bělé a na mostě se napojíme na modrou turistickou značku, která pak vede lesem do kopce. Řídký listnatý les má tzv. jarní aspekt, v této době kvete bylinné patro, které potřebuje světlo. V dubnu ještě nejsou stromy pořádně olistěné, a tak ke květům sasanky hajní, orseje jarního a plicníku lékařského dopadá dostatek slunečních paprsků.

Na rozcestí U kamene se odpojujeme na zelenou turistickou značku a jdeme dále do kopce podívat se na skály Bělák a Kostelník. Po cestě narazíme na uměle vyrobený malý náhon s vodními mlýnky – zastavení na naučné stezce na potoce Pompeho říčka. Expozice má demonstrovat využití vody v obci Česká ves v historii (obilné mlýny, kovářské dílny apod.) a je určena hlavně pro děti. Mlýnky zprovozníte zvednutím malého stavidla. Voda nad mlýnky ale rychle vyteče a tak pro další použití je třeba stavidlo zase na nějakou dobu zavřít, aby voda stačila znovu natéct.

Pak už jdeme do kopce ke skále Bělák, dříve Reineltstein (668 m n. m.). Původní jméno dostala skála po někdejších majitelích zdejšího hospodářství rodině Reineltových. Vysoká skalní věž je tvořena pegmatitem, což je hrubozrnná žilná magmatická (vyvřelá) hornina. Chvíli zde sedíme v přístřešku a pozorujeme zvláštní složení kamene. Krásný kus skály.

Dál pokračujeme ke skalám Kostelník, dříve Kirchnerstein (684 m n. m.), název skal je opět podle někdejšího majitele hospodářství, na kterém skalisko leží. Budující horninou je pegmatit. Kostelník je více zarosten vegetací a nevypadá tak efektně jako Bělák, který je na hraně svahu a poskytuje i určitý výhled do údolí řeky Bělé.

Na rozcestí U Kostelníka odbočujeme ze zelené na žlutou, která vede k chatě Čertovy kameny. U chaty parkují auta, vede sem asfaltová cesta z Jeseníku. Místo je tedy jednoduše dostupné a parkují zde i návštěvníci rozhledny na Zlatém Chlumu, ke které je to odtud už jenom 1 km.

Hojně navštěvované skály Čertovy kameny, dříve Harichstein (693 m n. m.), jsou kousek za chatou. Jedná se o skupinu více skalních útvarů, opět tvořených pegmatitem, které jsou oblíbeným místem horolezců. Nejvyšší skála je vysoká 40 m a otvírá se z ní výhled do údolí řeky Bělé a na protější Rychlebské hory a Lázně Jeseník. Na skále je už od roku 1892 vybudováno zábradlí z řetězů a krátké železné žebříky, aby bylo možné vystoupat až nahoru.

Od Čertových kamenů se vrátíme zpět k chatě a po krátkém občerstvení pokračujeme po modré dolů pod skály směrem k rozcestí, kterým jsme dnes už jednou prošli. Po cestě vidíme další pegmatitové skály. U skalní věže Plotna je informace, že se jedná o tzv. Švédskou hlídku.

Obyvatelé z vesnic se sem utíkali schovávat před švédskými válečníky, měli odtud dobrý výhled na celé údolí a drželi tady hlídky. V místě je také osazen pamětní kámen obětem čarodějnických procesů v České Vsi. O kousek dál nás vítá tabule s informací, že se nacházíme u tzv. Pruského výhledu, přes stromy ale dnes už není vidět vůbec nic.

Ještě níž je v lese u stezky pamětní kámen Albina Reichela z České Vsi, který zde v r. 1927 zemřel na lovu. Kámen mu zde na jeho počest instalovali kamarádi myslivci. Mnoho let se kámen nacházel svalený na zemi a byl lehce přehlédnutelný – podobných kamenů je v okolí spousty. Po desítkách let se tak díky vybudování naučné stezky kolem České Vsi dočkal uvedení do původního stavu.

Poslední zastávkou na naší trase je Zapomenutý pramen (Stöhrův pramen), ke kterému musíme kousek nahoru odbočkou z lesní cesty. Na pramen se jakoby zapomnělo a časem jej pohltila příroda. V roce 2009 se hasiči z České Vsi rozhodli pramen obnovit.

Lesní cesta bez turistické značky se po chvíli napojí na žlutě značenou asfaltovou cestu z Jeseníku k Čertovým kamenům. Po ní, bohužel už za doprovodu projíždějících motorizovaných návštěvníků chaty Čertovy kameny, scházíme do Jeseníku.

Mapa oblasti na mapy.cz: Bělák, Čertovy kameny (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda 

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast