Zlínská vyhlídka Nr. 1
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Asi pro vás nebude žádným překvapením, že nejhezčí výhled na město Zlín a okolí je z vyhlídkové terasy zdejšího "mrakoškrabu." (Ve městě zatím žádná Rozhledna není, její vybudování je zatím ve stádiu úvah a hledá se vhodná lokalita.) Budova mrakodrapu dostala číselné označení 21 - místní si zvykli ji nazývat jednadvacítkou" - a její nepřehlédnutelná silueta se nachází poblíž náměstí Práce, které je obklopeno známými funkcionalistickými budovami. Je téměř notoricky známou skutečností, že byl mrakodrap dostavěn r. 1938 - dle návrhu V.Karfíka - jako sídlo zdejší věhlasné obuvnické firmy, Janem Antonínem Baťou. Tato stavba dosahuje výšky 77.5 m a v tehdejší době byla druhou nejvyšší stavbou v Evropě - hned po budově bankovního sídla v Antverpách, které dosahovalo výše skoro 90 m. Další známou pozoruhodností budovy je to, že "hlavní šéf" měl svoji kancelář v jednom z výtahů. Velký magnát si mohl své upracované ruce opláchnout dokonce i ve funkčním umývadle! (Číselné označení mrakodrapu a všech budov areálu bývalého Svitu má svůj vzor v jednoduchém a přehledném značení amerických měst, v němž - stejně jako v pokrokových metodách v amerických továrnách - našel Baťa při svém pracovněpoznávacím pobytu za "velkou louží" inspiraci a převedl všechny tyto prvky i do Středu Evropy.)
Dnes je tato nejvyšší zlínská budova sídlem Krajského úřadu Zlínského kraje a o jeho kanceláře se dělí spolu s Finančním úřadem. V budově bychom dále našli restauraci a prostory se stálou expozicí o historii novodobého Zlína - (uvědomte si prosím skutečnost, že až do doby rozmachu firmy Baťa býval Zlín městečkem, které nemělo ani 3 tisíce obyvatel!) - a místnosti pro kratší výstavy. Budova má 16 podlaží, v přízemí najdeme množství výtahů, do nejvyššího patra se dostaneme ale jedním jediným. V nejvyšší etáži najdeme kavárnu a po celém obvodu - (místy krytou) - rozsáhlou vyhlídkovou terasu. Z ní se nám otevřou nezvyklé pohledy na centrum města, nově vystavěné Kongresové a univerzitní centrum, Zlínské parky a sídliště, z nichž to největší už zaplnilo celý prostor kopce nad městem a nazývá se Jižní svahy. Nejedná se tu jen o typické paneláky, ale sídliště je obzvláštněno dvěma obytnými výškovými budovami - tzv.Segmenty. Spodní část sídliště bylo kupodivu i za éry komunistů budováno ještě s citem a s dobrými architektonickými plány, což už se bohužel nedá říct o další dostavbě okolo druhého Segmentu a mohutných a nevzhledných "čínských zdí" u "Přerovanky." Nová výstavba moderních domů se snaží svojí novodobou architekturou vyplnit, zkrášlit a zmírnit napáchané škody z minulých let - ostatně: všechny starší budovy projdou v budoucnosti revitalizací - spodní část sídliště už tak dostala jednotný a zmodernizovaný vzhled...
Kromě pohledů na město a budov areálu továrny vidíme Mladcovské vrchy a za nimi hřeben vrchů Hostýnských a když budeme mít štěstí na počasí s velmi dobrou viditelností, můžeme zahlédnout i kupoli poutního chrámu na Svatém Hostýně.