Zřícenina hradu Holštejn (Moravský kras)

Hrad Holštejn vybudoval v druhé polovině 13.století Hartman z Čeblovic, syn Crha, kastelána na královském hradě Děvičkách, který nashromáždil značný majetek. Jeho jediný syn Crh zemřel pravděpodobně v církevním celibátu, a tak se hrad i s panstvím dostal do rukou pánů z Lipé a před rokem 1321 pánů ze Sovince. Vok IV. z Holštejna padl v bitvě pod Vyšehradem v roce 1420. Léta 1437 - 1455 představují krátké intermezzo, kdy Holštejn drželi páni z Valdštejna. Roku 1455 byl opět prodán Půtovi ze Sovince, jehož synové prodali hrad roku 1483 Černohorským z Boskovic. To již ale bylo na sklonku existence hradu.

Pravděpodobné vojenské akce za husitských válek sice asi přečkal pevný Holštejn bez úhony, avšak díky zničení jeho hospodářské zázemí pozdější majitelé ztratili o odlehlý hrad zájem. Jako pustý se poprvé uvádí roku 1531.

Hrad Holštejn stával na strmé vápencové skále kousek od stejnojmenné vesnice. Vynikající poloha z něj učinila těžko dobytnou pevnost. Nejnepřístupnější byl od severu, kde dnes slouží kolmá, místy až převislá skála jako cvičná horolezecká stěna. Pod ní se nachází Jeskyně Hladomorna, podle níž dostal hrad také své jméno (Hohlenstein, z němčiny dutý kámen). Název jeskyně naopak jednoznačně vypovídá o její dřívější funkci - ve středověku byl přirozený portál jeskyně zazděn a jediný “přístup” do ní byl shora uměle upraveným komínem. Množství nalezených lidských kostí a zbytků středověkých oděvů ukazuje, že tato jeskyně opravdu sloužila jako hladomorna.

Hrad stál na plochém vrcholu skály. Hrad neměl asi věže - jednalo se o rozsáhlou zástavbu s paláci. Nepravidelný čtyřprostorový hradní palác stával na západě; svojí délkou okolo 40 m a největší šířkou 14 m poskytoval dostatek místa pro obytné a reprezentační prostory hradu. V jeho sousedství na severu se dodnes nachází suterénní prostor, z něhož pravděpodobně ústil komín do jeskyně. Protáhlá, 50 m dlouhá budova na východě sloužila pro hospodářské účely. V hradbě vedle ní byla výstupní branka z hradu. Ke vstupu na nádvoří sloužil most, který překlenul 20 m široký příkop ze skalního suku na jižní straně. Obezdění této skály, na němž most stál, je dosud dobře patrné.