Zřícenina hradu Rabštejn

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

zřícenina Rabštejna

výhled ze skály

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

V Hraběšické hornatině, cca 2 km od obce Bedřichov, nebo chcete-li na svahu horského hřbetu údolí říčky Oskavy, narazíte na zříceninu hradu Rabštejn (na souřadnicích N 49.94797°, E 17.1503°). Z původního hradu se zachovaly jen nepatrné zlomky zdí. I to však neubírá na faktu, že zříceninu stojí zato navštívit. Takže vzhůru na hrad!

Hrad Rabštejn ve zkratce

Své doby byl hrad Rabštejn nejvýše umístěným hradem Moravy. První zmínky o hradu pocházejí z počátku 14. století. Opuštěn byl v 17. - 18. století. Dnes je oblíbeným turistickým místem s krásnou vyhlídkou do širého okolí. Zachovalé jsou části hradeb, brány a zdiva či bašty s příkopem. Romantickou zříceninu vyhledávají jak turisté, tak cyklisté nebo místní při procházkách po krásách okolí.

Horolezecká oblast Rabštejn

Nejde však jen o turisticky oblíbenou lokalitu. Zajímavá je i pro horolezce a milovníky skal. Oblast se dělí na Přední a Zadní Skály. Přední skály se nalézají na jihozápad od horské chaty Rabštejn a tvoří ji devět věží a skalních svahů. Jejich výška je do 20 metrů. Mezi nejvyhledávanější skály patří Druhá věž, Třetí věž a Květina, které jsou zároveň nejvyšší. Zde se nacházejí převážně lehčí cesty. Na své si tedy přijdou hlavně začínající lezci.

Z historie hradu Rabštejn (Rabinstain)

První zpráva o hradu pochází z roku 1318. V té době se jej zmocnil Konrád I. - biskup z Olomouce, který jej odevzdal králi Janu Lucemburskému. Kdo byl předchozím majitelem hradu není s jistotou známé, spekuluje se však o tom, že byl v rukou některého z blízkých přátel Jindřicha z Lipé.

Od počátku 15. století hrad střídal často zástavní držitele. V období husitských válek tvořil Rabštejn "protiváhu" husitského Hradu Sovince a král Zikmund jej dával do zástavy jen svým věrným příznivcům. Počátkem 16. století získal hrad Rabštejn a celé rabštejnské panství jako zástavu Petr ze Žerotína, pán na Šumperka. Původní rabštejnské panství zasahovalo více na Šumpersko a jeho hospodářským střediskem byl Frankštát, nynější Nový Malín. Rabštejn byl však malý, ne příliš pohodlný a hlavně vzdálený od hospodářského centra panství. Proto si Petr ze Žerotína postavil kolem roku 1520 zámek v Janovicích, který se stal novým sídlem panství. Na Rabštejně pak bydleli někteří panští služebníci, především lesník.

Za třicetileté války byl hrad nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. V roce 1645 hrad dobyli Švédové a ponechali tu stálou posádku pod vedením důstojníka Kuklendera, která se stala postrachem celého okolí.

Poslední zpráva o tom, že je Rabštejn obýván je zaznamenána z roku 1693. Tehdy zde bydleli panští služebníci s hajným. V roce 1759 byl hrad považován již jen jako tajemné místo, kde se nachází, z doby švédské okupace, tajný vchod a bývalé vězení zločinců.

Od poloviny 18. století hrad definitivně zpustl. Lidé z blízkého Bedřichova postupně rozebrali zdivo hradu jako stavební materiál a s pomocí klimatických vlivů a přibývajících let tak zapříčinili jeho současnou podobu.

Podobné příspěvky

Rabštejn - Přírodní rezervace

Přírodní rezervace Rabštejn (20,8446 ha) se nachází nedaleko obce Bedřichov na Šumpersku asi 5 kilometrů jižně od sedla na Skřítek vnadmořské výšce 620 - 803 metrů. Rezervace chrání zbytky přirozeného suťového lesa na balvanitém podloží a květnaté bučiny na svazích hradního vrchu Rabštejn. Lesy zde mají přírodě blízký charakter i skladbu Nalezneme zde různé stromy od jednoletých až po dvousetleté jedince. Ve stromovém patře převládá buk lesní, přimíšen je javor klen a jasan ztepilý při krajích roste smrk dříve hojný jilm horský je zdecimován grafiózou. Z jiných důvodů mizí z lesů také jedle bělokorá. V celém území je řada skal a skalních hradeb, které místy dosahují výšky i 30 až 40 metrů. Na nejvyšším místě kdysi stával hrad Rabštejn Jeden za skalních útvarů je zpřístupněn žebříky jako vyhlídka.

Suťové lesy osidlují z lesních bylin : bažanka vytrvalá, svízel vonný, zde velice hojná měsíčnice vytrvalá, netýkavka nedůtklivá, v květnatých bučinách zase kyčelnice devítilistá či cibulkonosná s řadou dalších lesních bylin. Na skalách nalezneme drobné kapradinky sleziníky a to červený i zelený nebo puchýřník křehký. Chcete-li zakusit vůni měsíčnicového lesa pak se vydejte Na Rabštejn koncem května. Své podmínky zde našel také evropsky chráněný a ohrožený druh mechu - šikoušek zelený.

Skalnaté území vyhovuje rysovi, jeho pobyt zde byl i několikrát zaznamenán. Z ptáků zde hnízdí krkavec velký a vblízkém okolí také čáp černý a výr velký.

Díky jedinečné zachovalosti těchto lesů a výskytu evropsky chráněného druhu mechu byla celá lokalita navržena a zařazena na seznam tzv. „naturových" lokalit v České republice.

Rezervací prochází červeně značená tur. trasa k zřícenině hradu.

Nadmořská výška:

769 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.948, 17.150)