Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Rozsáhlá zřícenina středověkého hradu Tolštejn se nachází na dvojici skalnatých výběžků, na špici ostrého svahu v nadmořské výšce 670 metrů jižně od obce Jiřetín pod Jedlovou. Jeho český název vznikl z původního německého jména Dohlenstein (Kavčí skála).
Tolštejn náleží mezi nejstarší severočeské hrady země koruny české, když je poprvé toto opevněné sídlo písemně připomínáno roku 1337. Mocný hrad byl v té době významným obranným bodem na cestě z Čech do Lužice, jelikož divoký a nezkrotný okolní kraj byl domovem mnoha loupeživých rytířů i obyčejných lapků. Na logiku tehdejší strážní funkce hradu ještě dnes upozorňuje jeho dominantní umístění v krajině. Prvními vlastníky byl šlechtický rod Vartenberků (též Vartemberkové), významná odnož prastarého rodu Markvarticů.
Okolo roku 1402 přešel hrad do majetku pánů z Dubé, kteří tak celé tolštejnské panství začlenili mezi své ohromné državy na severu Čech. V roce 1481 získali panství i s hradem Šlejnicové ze Saska a po roce 1587 se v držení hradu vystřídalo několik dalších majitelů. Zhruba v polovině 16. stolení opustil hrad jeho poslední známý majitel a na počátku století následujícího začal objekt chátrat. Následně přišlo období třicetileté války a rok 1642, kdy švédská vojska hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila. Zcela vyhořelý hrad už nebyl nikdy obnoven.
V 19. století přinesl romantismus oživení zájmu o cestování a návštěvu památek. A Tolštejn, jedna z nejčastěji malovaných zřícenin, nemohl zůstat bez povšimnutí. Roku 1866 byla u hradu vybudována restaurace, ale s vlastní zříceninou se toho patrně moc nedělo. Zlomový se tak stal pro Tolštejn až rok 1996, kdy se radnice v Jiřetíně pod Jedlovou rozhodla pro záchranu hradní zříceniny. Za uplynulá léta se z velké části podařilo zastavit devastaci a dokonce některé části hradeb přistavět.
Nejbližší autobusová zastávka se nachází na silnici č. 9 (Rumburk – Nový Bor). Železniční stanice (Jedlová) je o kousek dál. K hradu vede ze dvou směrů červená turistická značka. My jsme zvolili třetí možnost, téměř pod hrad se dá totiž dojet autem a zaparkovat tady. Po přístupové cestě je to již jen 200 metrů na nádvoří, odkud vedou schody k restauraci, kde se platí vstupné. Za příslušný obnos (v mém případě 20,- Kč) dostane člověk žeton, který vhodí do turniketu. A již nic nebrání stoupání po železných schodech na nejvyšší místo, kde vlaje prapor. Z vrcholové, nejstarší části hradu se toho mnoho nezachovalo. O kousek lepší je to o něco níž, kde lze vypozorovat hradební pás a pozůstatky různých budov, například trosky bývalé brány či mohutné bašty.
Z vyhlídkové plošiny se naskýtá výborný rozhled do okolního zvlněného kraje. Nejprve vyhlížím na západní straně vrch Jedlová se stejnojmennou rozhlednou, kterou však částečně zakrývá oblačnost. Na severu by měla být například vidět rozhledna Dymník nad městem Rumburk, východu dominuje především vrchol Luž a na jižní straně se objevuje Konopáč. Oblaka sice schovávají část krajiny, ale současně dávají zajímavě vyniknout světu okolnímu.
Otevírací doba hradu je odvislá od provozu restaurace, a tudíž je dobré se podívat na jejich webové stránky (http://www.restaurace-tolstejn.cz/cs/restaurace). V posledních letech se v květnu pořádají přímo na hradě, ale i v podhradí, Tolštejnské slavnosti, kterými se v regionu zahajuje turistická sezóna. V roce 2001 bylo vyhlášeno Tolštejnské panství, které se snaží upozornit lidi na technické, kulturní i přírodní zajímavosti nejsevernější krajiny naší vlasti (http://www.tolstejnskepanstvi.cz/).
Tolštejn, to je také obrovský poklad, truhly plné peněz, které jsou tady někde zakopány. Ale kde, to samozřejmě nikdo neví. Měl by pocházet z dávných dob, kdy vlastníky panství byli Vartenberkové. Údajně se někteří lidé z tohoto rodu chovali jako lapkové a ke všemu se zajímali o černou magii. Ale zda je výše uvedené pravda, se může potvrdit pouze, když někdo ten poklad objeví.
Při pobytu v Rumburku a okolí jsme navštívili například tato zajímavá místa:
- Loretánská kaple Panny Marie, Kostel sv. Vavřince a komplex kláštera: https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-vavrince-a-komplex-klastera-s-loretanskou-kapli-panny-marie
- kamenná hvězda pod rozhlednou Dymník: https://www.turistika.cz/mista/kamenny-strom-zivota-na-dymniku-u-mesta-rumburk
- město Rumburk: https://www.turistika.cz/mista/mesto-rumburk
- křížová cesta a poutní místo v Jiřetíně pod Jedlovou: https://www.turistika.cz/mista/jiretin-pod-jedlovou-krizova-hora--1
- rozhledna Dymník: https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-dymnik-u-mesta-rumburk
- pomník Rumburské vzpoury: https://www.turistika.cz/mista/pomnik-rumburske-vzpoury-ve-meste-rumburk
- Kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu: https://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-jana-krtitele-na-straznem-vrchu
- jedno nevšední, ale velice zajímavé místo v obci Doubnice u Krásné Lípy:https://www.turistika.cz/mista/jedno-nevsedni-ale-velice-zajimave-misto-v-obci-doubnice-u-krasne-lipy
- město Krásná Lípa: https://www.turistika.cz/mista/mesto-krasna-lipa-sidlo-spravy-narodniho-parku-np-ceske-svycarsko
- úžasná čokoládovna v Krásné Lípě: https://www.turistika.cz/mista/cokoladovna-mana-v-krasne-lipe
- reliéfy ve skále u obce Velenice: https://www.turistika.cz/mista/reliefy-ve-skale-v-obci-velenice-u-ceske-lipy
- kaple Božího hrobu u obce Velenice: https://www.turistika.cz/mista/pusobiva-skalni-kaple-boziho-hrobu-u-obce-velenice-ceska-lipa
- socha sv. Jana Nepomuckého v obci Velenice: https://www.turistika.cz/mista/socha-sv-jana-nepomuckeho-v-obci-velenice-u-ceske-lipy
- smírčí kříž v obci Velenice: https://www.turistika.cz/mista/smirci-kriz-v-obci-velenice-u-ceske-lipy
- Kyjovské údolí: https://www.turistika.cz/mista/kyjovske-udoli-tajuplne-misto-v-np-ceske-svycarsko
Během našeho pobytu v Rumburku jsme byli ubytováni zde: https://www.turistika.cz/rady/hotel-luzan-v-rumburku
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/
Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn stojí na 670 metrů vysokém čedičovém suku nad Jiřetínem pod Jedlovou na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního Horního Hradu, na severu je šlejnicovská bašta a v severozápadním cípu je okrouhlá věž zvaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Hrad založili ve 13. století Vartemberkové. První písemná zmínka pochází z roku 1337, kdy hrad vlastnil Vaněk z Vartemberka a kdy také Tolštejn dobyla vojska lužických měst, poté byl hrad obnoven. V roce 1402 jej koupili Berkové z Dubé. V roce 1463 hrad dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad, pak jej získali Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. V roce 1481 získala Tolštejn saská knížata, od nich se panství dostalo v roce 1485 do rukou Šlejniců, kteří hrad upravili. Pak se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1642 vypálili Tolštejn Švédové, poté již nebyl hrad nikdy obnoven. Hradní zříceninu pak postupně rozebírali místní obyvatelé na stavební materiál, ke zkáze přispěli i hledači pokladů. Od 19. století se Tolštejn stal i turistickým cílem, v roce 1866 tu byla dokonce zřízena restaurace.