Zřízení Riegrova obelisku v Hořicích v letech 1903-1907

V roce 1903 byl výstavním předmětem družstva kameníků v Podhorním Újezdě na krajinské výstavě v Hořicích mohutný pískovcový balvan o délce 12 m a hmotnosti na 300 metrických centů, tehdy nejdelší ulomený pískovcový balvan v Čechách. Již během výstavy se výše zmíněné družstvo jednomyslně rozhodlo, že 12metrový pískovcový jehlan, jehož cena byla kolem 9 000 korun, tedy ne zrovna zanedbatelná, věnuje výboru hospodářsko-průmyslové a umělecké výstavy s podmínkou, že bude postaven na paměť Františka Ladislava Riegra jako Riegrův obelisk. Následně bylo na svatogotthardském vrchu u Hořic zakoupeno 800 m2 velké místo, kde měl být umístěn.

Původně byl tento monolit ještě větší (12,6 m výšky a 320 metrických centů hmotnosti), ale po dopravě na místo musel být stesán na současné rozměry. Na svatogotthardský vrch byl dopraven v roce 1905 po válcích hořickým speditérem V. Janderou. Následujícího roku bylo přikročeno ke vztyčení a umístění na mohutném, 3 m vysokém pískovcovém podstavci se schodištěm a 7metrovým základem. Tuto práci měl na starosti kamenický mistr Boh. Rus z Hořic. Obtížnou práci zvedání balvanu převzal hořický stavitel Karel Šťastný, jenž k tomuto úkolu navrhl zvláštní lešení. Vztyčovací práce řídil obezřetně stavbyvedoucí J. Vyskočil a práci samou vykonalo 10 mladých tesařů. Po namáhavé 20denní práci byl pískovcový jehlan 11. srpna 1906 usazen na podstavec a hned poté nastoupili kameníci, aby zpracovali obelisk na čisto. Během podzimu 1906 a jara 1907 byly provedeny práce na spodku pomníku a došlo k úpravě okolního parku.

Tento obelisk se stal prvním pomníkem F. L. Riegra v Čechách, a to rovnou skutečně velkolepým. Horní třetina balvanu byla ozdobena velkými kovovými kruhy se svatováclavskou korunou a znaky Čech, Moravy a Slezska od místního zámečníka Antonína Korála. Na přední straně pomníku bylo vytesáno prosté slovo „RIEGER“. Podstavec byl opatřen předním nápisem: „Vůdci národa výstava českého severovýchodu v Hořicích 1903.“ a zadním textem: „Balván obelisku 12.4 m. výšky, darovalo I. výrobní družstvo samostatných živnostníků kamenických a sochařských v Újezdě Podhorním u Hořic. Postaveno r. 1906-1907.“ Na pravé straně byl umístěn nápis: „Národu mému přeji z té duše, aby sebe nikdy neopouštěl v malomyslnosti. Odkaz národu. - 5. června 1900.“ a na levé text: „Všeliká moc pochází z lidu! Sněm v Kroměříži 8. ledna 1849.“

Samo slavnostní odhalení bylo několikrát posunuto. Původně se mělo odehrát 15. a 16. června 1907, poté 24. a 25. srpna téhož roku, ale nakonec se uskutečnilo až 7. a 8. září 1907 pod čestným protektorátem Jana hraběte Harracha, pod protektorátem hořického okresního výboru, rady města Hořic a za účasti ministra Bedřicha Pacáka, četných poslanců a členů pražského městského zastupitelstva v čele se starostou JUDr. Karlem Grošem, kteří se tak vyhnuli kongresu Volné myšlenky, náměstka c. k. místodržitele Jindřicha Vojáčka, reprezentantů českého politického, vědeckého i uměleckého života a zástupců místní samosprávy a velkého množství spolků z města i jeho širého okolí, přičemž již v předvečer tohoto svátku byl v 18.00 hod. uspořádán na náměstí v Hořicích koncert a v 19.30 hod. V divadelním sále slavnostní Riegrův večer.

Druhého dne od 9.00 hod. probíhal na náměstí opět koncert. Před 12.00 hod. se sestavil před radnicí slavnostní průvod, k němuž promluvil místní advokát JUDr. Josef Sommer, jenž pravil, že v obelisku zříme Riegrův symbol, jeho mravenčí píli a práci, jeho demokratické smýšlení, jeho poctivost a čistotu srdce, s níž pro svůj národ pracoval. Průvod se poté odebral k obelisku na Žižkově návrší u Hořic. Zpěváci zapěli Bendlův chorál „Svoji k svému“ a poté JUDr. Karel Mattuš přednesl slavnostní řeč, v níž vylíčil hlavní fáze Riegrovy politické činnosti a ukončil ji citátem z Riegrovy závěti. Následně vystoupil na řečniště mladočeský politik JUDr. Josef Herold s dalšími slovy velebícími F. L. Riegra. Ke konci jeho řeči byla za zpěvu písně „Není muže nad kováře“ odhalena z pomníku rouška a okresní starosta jej odevzdal v péči a opatrování města Hořic. Odhalením pomníku a jeho ozdobením 17 věnci byla slavnost za zvuků hymny „Kde domov můj“ skončena a téhož dne odpoledne byla ve Smetanových sadech uspořádána lidová zábava.

Na závěr ještě dodejme, že s myšlenkou zřízení pomníku F. L. Riegrovi v Hořicích přišel jako první učitel František Vondráček, jeho návrh zpracoval ředitel c. k. odborné školy sochařské a kamenické Václav Weinzettl a obelisk se stal 3. května 1958 kulturní památkou (nabytí právní moci však pochází teprve ze 6. února 1964; viz https://pamatkovykatalog.cz/obelisk-riegruv-obelisk-2279134), aby byl naposledy zrestaurován v letech 2004-2005.