Zvon Padlých v Roveretu.

Odpočinkový den jsme věnovali výletu do Rovereta. Tady jsme navštívili památník obětem 1. světové války a na kopci nad ním Zvon Míru.

Během 1. světové války se v Itálii českoslovenští příslušníci průzkumných rot /1600 – 1800 mužů/ významně podíleli na osvobození Trenta, Pergine a Rovereta. V rozkazu ze dne 3. listopadu 1918 je generalisimus Diaz oceňuje slovy: „Čestné citace zasluhuje 1. skupina lehké jízdy Padova IV. armády, 4. skupina alpinů, 29. útočný oddíl XXIX. armády, kteří první vstoupili do Rovereta, a 39. průzkumný pluk československý, který bojuje po boku našich armád". Proto si gen. Diaz přál, aby tito Čechoslováci byli zastoupeni při podepisování rakousko-uherské kapitulace na hradě v Roveretu.

Právě tehdy farář Don Antonio Rossaro navrhl, aby ze zbraní, které zůstaly na polích, loukách a v lesích, byl ulit zvon, který by svým hlasem připomínal památku obětí boje za svobodu: La Campana dei Cauduti – Zvon padlých. Na výzvu italské vlády darovaly kov všechny země, které se zúčastnily první světové války, a to i ČSR, která z plzeňské zbrojovky darovala část kanónu.

Před 80 lety, 24. května 1925, byl zvon umístěn na roveretském hradě, kde bylo vybudováno i válečné muzeum. Se vzpomínkou na matky, které v bojích ztratily své syny, byl zvon pokřtěn Maria dolens (Matka trpící). Slavnosti se zúčastnil král Viktor Emanuel III., diplomaté ze zemí, které na nový zvon přispěly. Československá vláda pověřila zastupováním republiky našeho milánského konzula Jana Lašku, italského legionáře, který byl za války v hodnosti poručíka pobočníkem slavného velitele gen. Grazianiho, velkého přítele našich vojáků.

Původní zvon byl po letech pro poškození demontován, roztaven a znovu ulit, do Rovereta byl vrácen 26. května 1940. Po dvaceti letech se ve zvonu objevila trhlina, už neopravitelná. Zvon byl znovu snesen, roztaven a 1. října 1964 znovu ulit. Před 40 lety se vracel zpět a v triumfálním průvodu jej po cestě Itálií všude zdravili. Nevracel se však na hrad, ale na nové, velmi citlivě vybrané místo, na pahorek Colle di Miravalle, vysoko nad řekou Adicí a nad památníkem Assário Castel Dante, na místo někdejšího zámku, kde pobýval Dante a psal zde svou Božskou komedii.

Roveretský zvon patří k největším na světě, jeho výška je 3,36 m, průměr 3,21 m, váha 22,6 tun. Je zavěšen na mohutné kovové konstrukci, zapuštěné do betonového podkladu a obklopen stožáry s vlajkami národů, které po boku Itálie bojovaly za svobodu. Nedaleko od zvonu je na kamenném podstavci bronzová busta Dona Antonia Rossara (1983 – 1952). Zvon je rozezníván z města pomocí elektromotoru, každý večer se ozývá jeho hlas ve 21 hodin stem úderů. Jeho zvuk se odráží ozvěnou od úbočí Monte Balda a Doss Alta, v místech těžkých bojů našich dobrovolníků. Zvon je zdoben reliéfy, které představují válku i mír. Nejznámějším se stal vyrytý výrok papeže Pia XII: „Mírem není nic ztraceno, válkou může být ztraceno všechno."

Na počest našich obětí zněl zvon dvěma sty údery původně 15. června – se vzpomínkou na hromadné popravy našich legionářů a na těžkou bitvu na řece Piavě, která nepředstavuje pouze jeden z nejkrvavějších bojů našeho vojska v Itálii, ale také první krok ke konečné porážce nepřítele. Později byl termín změněn na 28. říjen.