Chorvatsko Pag* DALMÁCIE - Omiš - řeka Cetina , Brač * ISTRIE - Umag

Pag

Když jsme tento ostrov navštívili poprvé, zalekli jsme se, neboť nás  trajekt (z Prizny z pevniny do Žigljenu na  ostrov)   vylodil   doslova na měsíční krajině.  Až po pár  stech metrech  se nám otevřela civilizace. Co se týká (ne)zeleně,  názor  se nijak zvlášť nezměnil. Ostrov   je téměř  ze  samého kamení, bez vodního toku, má pouze s dvěma krasová jezera (Velo blato a Malo blato) a prameny. 

Pag patří ke skupině Kvarnerských ostrovů a je pátým největším na Jadranu. Jeho délka je 60 km, šířka 10 km a rozloha 285 km². Ostrov je na JV spojen s pevninou Paški mostem. Na severní části ostrova, zvaném Lun, rostou prastaré olivovníky a od severu do středu se táhnou borovičky.

Na   ostrově můžeme   spatřit  solná jezera. Sůl  z Pagu, vzniklá   odpařením vody z uměle  zahřívaných  jezer,  tvoří  2/3 celkové chorvatské produkce.

Nejznámějšími městy  ostrova jsou Pag,  Lun, Novalja, či Šimuni. Ubytovaní jsme  byli v Novalji.  Od dopoledne  do podvečera jsme pobývali u vody, na vycházku po městě  jsme vyráželi až těsně  před západem slunce.

 Ostrov je využíván hlavně  turisticky. Pagem  vedou dobře upravené  silničky.

Koupačky jsme  střídali. Terén pláží byl různorodý - písčitý, oblázkový, kamenitý.  Na téměř všech navštívených plážích  jsme  zažili poklid. Pravdou je, že  jsme si dost vybírali zákoutí bez lidí. Výjimku tvořila Zrča. Byla to  sice bezpečná, bezježková, oblázková pláž se skluzavkou pro děti, ale  zároveň  nechutně přelidněné centrum zábavy.  Hlučná  hudba  tu řinčela ze všech stran.

Bylo nutností mít  na některých plážích  boty  do vody. Velkým trampotářům by se bývalo hodilo i něco na ruce.  Mořští ježci totiž dokážou znepříjemnit celou dovolenou.  Náš  vzorně obutý  spoluvýletník si na jedné kamenité pláži při neopatrném  vstupu do vody ježouří ostny píchl  do  prstů ruky. U vytahování  bodlin trpěl jako  Job  a některé hluboko zapíchlé si jako trofej dovezl zpět do rodné vlasti.  Vyhnily  za  čas.

Zemědělsky  lze  ostrov s velmi malou hustotou obyvatelstva  ( asi 8 000 lidí)  využívat jen z  pramála procent. Pěstuje se zde  zelenina, ovoce a olivy.  Vinná réva  je sázena   pouze  do  krasových dolin, které  rostliny uchrání před  studeným větrem bóra, vanoucím od  pevniny. Hodně  se tu rybaří.  

  Místní víno se  nazývá  žlutica. Od majitele domu  nám byl mok k degustaci nabídnut. Nedokázali jsme však  vínko náležitě   ocenit a  raději   zůstali u našeho  lahodného, moravského.

Místní ovečky jsou horolezkyně,  běhají po neuvěřitelně  strmých skalách. Nožky mají krvavé, zraněné od  ostrého skalnatého  terénu. Smáli jsme se, že  snad  "křoupou" kamení, ale  ve skutečnosti se živí  tou troškou zeleny a bylinkami, které  mezi kameny objeví. Z jejich mléka se pak vyrábí  paški sir. Zdejší lidé pochoutku prodávají   v obchodech, na trzích i u silnic. Sýry jsou  chuťově  velmi různé a dobré.

 

DALMÁCIE 

 Omiš s rozlehlou písečnou pláží, se nachází v ústí řeky Cetiny asi   26 km od  města Split.  Tato poměrně malá lokalita nabízí hodně kulturních i historických památek. Nad městečkem  na vrcholu  hory se tyčí pevnost Starigrad.  Další výraznou stavbou   je  Mirabela,  pirátská tvrz  ze 13. stol. Do Omiše jsme párkrát  z našeho nedalekého  ubytování zajeli večer na  procházku a na zmrzku. Kostelíčky i staré uzounké uličky byly moc  hezké. Ale těch lidí... Rádi jsme se vraceli do klidu.

Z Omiše vyplouvají  výletní lodě. Rozhodli jsme se  navštívit ostrov Brač s údajně nejkrásnější chorvatskou pláží. Tvar 630 m dlouhé pláže Zlatni rat se  díky  mořským proudům průběžně mění.

Na lodi nám v ceně  jídenky nabídli grilovanou rybu a místní   víno ().  Cestou nás doprovázeli mlsní rackové.  O zbytky oběda se dokázali pěkně  porvat. Loď  zakotvila ve městě  Bol. Odtud  jsme se  šli  vycachtat  na  Chorvaty opěvovanou oblázkovou pláž, vybíhající kolmo do moře. Zlatni rat  měl opravdu zajímavý tvar. Vypadal jako roh.  Díky poměrně silnému větru si zde  užívali   milovníci  vodních sportů a radovánek. Z jedné strany úplné špice pláže, byla voda klidná,   o pouhých pár  metrů  dál, ze strany druhé  s námi hodně   cvičily  silné  mořské proudy.  Děsivé byly stovky slunících se těl. Nebylo kam šlápnout. Opět jsme se s radostí vraceli do klidného, tichého ubytování na okraj Omiše.

Omiš je známé také jako sportovní středisko. Hrají se zde  kuželky, plážový volejbal,  létá na rogalech, dá se zde  provozovat  paragliding, cyklistika a  další aktivity. Nás  však zaujal  rafting na řece  Cetině, která  v  Omiši vtéká do moře.

Rafting  doporučuji. Není třeba se  ničeho  bát.  I ti, kteří v životě  vodu nesjížděli, to zvládli. Minibusem jsme  z Omiše byli dopraveni do vesničky Penšići, kde jsme se připravili na sjezd. Našim plavidlům  veleli  sympatičtí mladí hoši, kteří skvěle navigovali.  Zažili jsme  spoustu legrace. Zastavovali jsme  u skal, ze kterých mohli odvážlivci skákat a  také jsme dělali pauzy  na koupání.  Těžší úseky  jsme prošli  pěšky. Průvodci nám  zde předvedli svůj um  ve formě   profesionálních sjezdů  v divokých peřejích. Fotoaparáty bylo možné brát s sebou. Z tohoto cca 3 hod výletu  nám zůstaly nezapomenutelné  zážitky  a na  památku pár momentek,  zachycených  zaměstnanci klubu.

 

 

Severozápad ISTRIE  - Umag  -  městečko s 10 000 obyvateli  -  vešlo ve známost a získalo popularitu   díky sportu. Je největším střediskem  TENISU  na Jadranu. Přístav  je též významným  turistickým a rekreačním střediskem. Lidé se tu ale hlavně živí zemědělstvím, pěstují víno a  rybaří.

Do malebného lázeňského městečka jsme  zavítali na pár  dní, v rámci poznávačky po Slovinsku, Itálii a Chorvatsku.

 

CHorvatsko - album

Článek navazující: Plitvická jezera a NP  Krka

 

WEBY

- Rafting  Omiš

- Lodní výlet na  ostrov  Brač

 

 

více o výletech