Gruyéres, Vevey, Montreux, Chillon, Ženevské jezero, Maison Cailler-Nestlé (Broc) - ŠVÝCARSKO

Švýcarsko, země, která není v evropské unii, země, se kterou jsou spjaty sýry, hodinky a kapesní nožíky , čokoláda, také prý jistota a kvalita, ale především krásná příroda...

Ještě před návštěvou alpských skvostů jsme se pokochali okolím Ženevského jezera.

Projížděli jsme  švýcarskými vesničkami, prohlíželi si upravená stavení, zahrady i pole. Naslouchali jsme slovům průvodce. Hovořil o výrobě sýrů v této oblasti, také o produkci masa a mléka a o tvrdé práci místních zemědělců, kteří nechtějí ustupovat ze svých tradic.

Příjemné ráno jsme strávili v ještě neprobuzeném městečku Gruyéres, které se nachází v okrese La Gruyère (cca  30 km jižně od města Fribourg). Dominantou městečka je stejnojmenný zámek. Už  z autobusu nás bývalé sídlo hrabat z Gruyères ohromilo svou  polohou na kopci (v nadm. výšce  cca 800 m.n.m.). Předkové postavili zámek koncem 13. stol. Jejich znakem byl jeřáb (francouzsky „grue“) – tento dal jméno celému kraji. Pozadí pohádkové stavby krášlí alpské štíty (s výrazným vrcholem Moléson - 2002 m.n.m.).

Cestou k zámku jsme v romantickém opevnění se středověkými domky v jednom místě míjeli zvláštní sochy: ženy se špičatými hroty na prsou,  mimozemšťany a další bizarnosti). Umění se meze nekladou, ale osobně mi figury v tomto idylickém místě příliš neseděly. Plastiky patří k muzeu H.R. Gigera, švýcarského sochaře a návrháře, surrealisty, známého především jako tvůrce Vetřelce. Muzeum se sbírkou umělcových soch, obrazů, nábytku a filmového designu od 60. let až po současnost bylo otevřeno  21. června 1998. Stejně jako Gigerův bar,  i samotný zámek byl v den naší návštěvy ještě zavřen, přijeli  jsme totiž ve velmi brzkých hodinách. Proskotačili jsme se tedy nádvořím, obešli celý zámek a pokochali se překrásnými výhledy do údolí i do hor.

Zamrzelo nás, když už jsme v kolébce sýru Gruyère byli, že jsme nepřibrzdili v některé okolní sýrárně, nedozvěděli se více o vzniku a výrobě těchto vyhlášených pochoutek a  neochutnali snad neslavnější švýcarský pokrm fondue.

Místo sýrů jsme ale za pár minut mlsali neméně atraktivní švýcarskou čokoládu. Asi 4 km od Gruyéres se ve vesničce Broc  nachází Maison Cailler (Nestlé) – čokoládovna. François-Louis Cailler v roce 1819 založil první moderní továrnu na výrobu čokolády.  V roce 1899 byl jeho synem právě v Broc otevřen nový závod. Od roku 2010 se zde nachází i návštěvnické centrum. Poměrně kýčovitou formou jsme nahlédli do historie a průběhu tvorby čokolády. Zajímavá začala prohlídka být ve chvíli, kdy jsme mohli nakouknout do skutečné výroby. Uzobávali jsme z obrovských pytlů mandle a lískové ořechy a na závěr ochutnali (co se do nás  vešlo) skutečné lahodné hotové čokoládové výrobky.  Za  velmi příznivou cenu bylo po exkurzi možné ve zdejším obchůdku nakoupit kvalitní dobroty i domů.

 

Přeslazeni čokoládkou jsme se přemístili k Ženevskému jezeru (Lac Léman, Lac de Genève – 372 m.n.m.), největšímu jezeru v Alpách (rozloha 580 m²) patřícímu malou  částí i Francii. Mimo jiné řeky jezero napájí Rhona (Rhône), jejíž pramen tvoří voda odtávající z Rhonského ledovce (Rhonegletscher), který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Cestou domů ze Švýcar jsme se u jejího pramene stavovali.

Nejdříve jsme na malou chvíli navštívili Vevey (cca 20km od Lausanne). Městečko proslavila firma Nestlé, která zde sídlí. Prošli jsme se po pobřeží a prohlédli si sochu komika Charlieho Chaplina, jež v těchto klimatických lázních bydlel  a je na místním hřbitově i pochován.  

Hned za Chaplinem jsme kukli do Alimentaria - muzea  jídla - které provozuje nadace společnosti Nestlé. Jako upoutávku má muzeum obrovskou vidličku, zapíchlou do dna Ženevského jezera.

Napobřeží Ženevského jezera se také nachází pomník Jana Palacha.

Asi 7 km od Vevey jsme zastavili v dalším lázeňském středisku, ležícím na SV pobřeží jezera. V honosném Montreux koncem 19. stol. pobývala, mimo jiné významné osoby,  Alžběta Bavorská - Sissi. Srdce ženevské riviéry lemovaly hotely s parky na  střechách. Město je známé z televizních seriálů. Probíhají zde festivaly a velké  jazzové koncerty. Vycházka  po promenádě,  přeplněné  turisty i trhovci, malinko ztratila kouzlo. Přibrzdili jsme u sochy britského hudebního genia Freddieho Mercuryho a prošli se  parkem, zdobeným pneumatikami, vrakem auta, polštáři, starými židlemi, sanitární keramikou a jinými šílenostmi.

Výlet jsme zakončili (2 km od Montreux) bleskovou zastávkou u nejznámějšího švýcarského hradu ze 13. stol., vypínajícího se na strmém skalnatém ostrohu nad  Ženevským jezerem. Chillon patřil kdysi Savojským hrabatům. Nejfotografovanější hrad byl ze strany silnice obehnán lešením, tedy nefotografovatelný. 

Ucaprtaní a nevyspalí z předchozí noci, strávené v autobusu, jsme rádi ujížděli do Grächenu, městečka sevřeného Alpami, ležícího ve výšce 1 600 m.n.m., které se nám na pár dnů stalo příjemným útočištěm (více  zde).