Bílá Třemešná - Zvičina - Lázně Bělohrad
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Bílá Třemešná, nádraží (foto 1 a 2) | 0,0 km | |||
Od nádražíčka se dáme po hlavní silnici vlevo. Brzy ze silnice odbočíme opět vlevo přes železniční přejezd a zpevněnou polňačkou stoupáme k lesu (foto 3 a 4). | ||||
Březina, rozcestí (foto 5 a 6) | Šotolina | 1,1 km | ||
Pár metrů nás doprovází zelená značka, brzy ale odbočí. Nás vede značka červená zprvu po rovině, později začne stoupat. | ||||
Lázně po Zvičinou | 2,1 km | |||
Kromě hotelu (foto 7 a 8) jsou tu i dvě kaple (foto 9 - 11). Červená značka se jim vyhýbá, nevím proč. Chcete-li si je prohlédnout, jděte pěšinou se schody podél plotu kolem nich. U té druhé narazíte na lesní cestu, dejte se vpravo a narazíte opět na červenou značku. Po ní začne brzy krpál nahoru. | ||||
V sedle | 3,1 km | |||
Odpočinková louka s výhledem (foto 12) před dalším stoupáním. | ||||
Masarykova studánka (foto 13 a 14) | 3,4 km | |||
Za studánkou nás čeká poslední úsek stoupání k vrcholu (foto 15). | ||||
Zvičina, Raisova chata | Asfalt | 3,9 km | ||
Ze Zvičiny (foto 16 - 19) půjdeme po žluté značce a po silnici přes stejnojmennou obec (foto 20 - 22). Za ní ze silnice sejdeme na cestu přes louky k silnici pod kopcem Vyšehrad (foto 23). | ||||
Vyšehrad, rozcestí | 5,8 km | |||
Zde se od nás odpojí červená značka do Pecky. Je odtud pěkný pohled na Zvičinu a do kraje (foto 24 a 25). Jdeme ještě chvíli po silnici, pak odbočíme do lesa a k samotě Podemladí (foto 26 a 27). | ||||
Podemladí | Asfalt | 7,3 km | ||
U osamoceného statku stojí nádherná chráněná lípa (foto 28 - 30). Od ní se jde nepatrně do kopce po silnici (foto 319 a 32). | ||||
Borek (foto 33) | Asfalt | 8,2 km | ||
Po silnici klesneme do hlubokého údolí bezejmenného potoka pod Bezníkem (foto 34 - 36). | ||||
V lukách | 10,2 km | |||
Odbočili jsme ze silnice, přešli přes most přes potok Bystřice a hned za ním zahneme prudce doleva. Cesta vede přes louku a po kraji lesa serpentýnou do kopce s výhledem (foto 37) a na okraj Vřesníku (foto 38). | ||||
Vřesník (foto 38) | 11,6 km | |||
Přejdeme silnici, polní cestou s výhledy na Hořický chlum (foto 39 a 40) kolem lavičky a k lesu. | ||||
Nad Brtví | 12,6 km | |||
Místo s krásným výhledem (foto 41 - 44). | ||||
Brtev (foto 45 a 46) | Asfalt | 13,4 km | ||
Společně s modrou značkou od Pecky kolem rybníka Pardoubek (foto 47 - 49), přes lázeňský areál (foto 50 a 51) do centra Lázní Bělohrad (foto 52). | ||||
Lázně Bělohrad, náměstí (foto 53 a 54) | Asfalt | 15,2 km | ||
Na nádraží nás případně dovede modrá značka. | ||||
Lázně Bělohrad, nádraží (foto 55) | Asfalt | 15,7 km | ||
Konec trasy |
Vrch Zvičina, to je taková jedna podkrkonošská klasika. Snadno dostupná i autem a tudíž hojně navštěvovaná. Taky proč ne. Procházet se tady dá i s kočárkem, kolem dokola daleké výhledy, občerstvení je zajištěno díky Raisově chatě a to vše dělá ze Zvičiny mimořádně oblíbené výletní místo. Přístup pro pěší představuje několik značených turistických tras, jedna hezčí než druhá. Z Miletína, Lázní Bělohrad, Pecky, Mostku, Bílé Třemešné - stačí si vybrat. V popisované trase spojuji dvě značené cesty, na nichž si turista užije hlavně výhledů (tedy pokud "chytne" to správné počasí bez oparu). Část trasy ze Zvičiny do Lázní Bělohrad už sice na Turistice popsána je (viz zde), ale jednak v opačném směru, jednak od doby popisu došlo k určité změně vedení žluté značky a pak, ono opakování občas není na škodu.
Trasu začneme na nádraží (jak jinak) v Bílé Třemešné. Moc vlaků tu nezastavuje, ale jednovagónkový osobák s odjezdem z Jaroměře před půl devátou ranní ano a to stačí. Kolem nádraží vede po silnici červená značka směr Zvičina, kterou se budeme řídit. Vyvede nás do polí, k lesu a sjezdovce a už tady máme krásné výhledy na Krkonoše. U sjezdovky potkáme i značku zelenou, po které se na Zvičinu dostaneme taky, ta červená mi ale připadá hezčí. Už po kilometru dojdeme k Lázním pod Zvičinou s hotelem a hned dvěma kaplemi.
Od hotelu potom začíná teprve to správné stoupání do kopce. Přece jen ta Zvičina je ještě o "trochu" (o 220 metrů) výše. Oddych při stoupání si můžeme dát na kraji louky V sedle s výhledem nebo u Masarykovy studánky. Škoda, že tu není načerpatelná voda, jen malý čůrek přes cestu. Jinak je ale studánka pěkná, koukněte na fotky.
Od studánky už je to na vrchol docela blízko. Na Zvičině nás kromě výhledů zaujme také kostel a samozřejmě Raisova chata. V další části trasy nás povede značka žlutá (i když zpočátku společně se zelenou a dost dlouho s červenou) a až na pár krátkých úseků budeme téměř nepřetržitě klesat. Projdeme obec Zvičina, samotu Podemladí s nádhernou chráněnou lípou, vesničky Borek a Vřesník. Před Vřesníkem je právě jedno ze stoupání žluté značky vedeno jinak, než je zakresleno ve starších mapách.
Za Vřesníkem se nám otevře parádní pohled na Hořický chlum a lidská sídla pod ním. Další nádherný výhled následuje kousek odtud při východu z lesa nad Brtví. To je další vesnice, kterou projdeme. Do konce trasy už zbývá jen kousek. Po pár minutách jsme u rybníka Pardoubek, za ním začíná lázeňský areál a po půl kilometru jsme na náměstí Lázní Bělohrad. Zde je dostatek možností se občerstvit a z náměstí také odjíždějí linkové autobusy. Budete-li chtít na vlak, na cestu na nádraží počítejte s 10 minutami pohodlné chůze.
Celá trasa měří cca 16 km. Stoupání na Zvičinu trochu zabrat dá, ale svaly ani plíce to nikomu nepotrhá. Cesty jsou pohodlné, sjízdné i na kole a ani s kočárkem bych se na ně nebál (i když tlačit kočárek od Masarykovy studánky na Zvičinu..., uf...).