Zdejší kostel byl vybudován již ve 13. století Konrádem Třemešenským (podle legendy na místě, kde se pádem z koně zabil jeho bratr Budivoj), i když jeho existence je zahalena hávem tajemství, protože není jisté, zda skutečně šlo o chrám Páně v Bílé Třemešné, pouze se tak soudí z nepřímých důkazů, neboť osada je zapsána jako Vykerivilla či Vikerivilla, z níž byly v roce 1369 odváděny 3 groše papežského desátku. První zmínka o vikerivillském kostele pochází z roku 1270, kdy byl tamní plebán Leo podepsán s královédvorským plebánem v jakési miletínské záležitosti. Římskokatolický kněz a historik P. Jan Karel Rojek měl za to, že Vikerivilla je totéž co Vikmanivilla (Teplice), ale zde jde o zjevný nesmysl, protože výše jmenovaní plebáni byli jmenováni jako znalci-komisaři a ti byli vždy vybíráni ze sousedních farností, takže Vikerivilla musela být v blízkosti jak Miletína, tak Dvora Králové nad Labem, z čehož nám vychází právě Bílá Třemešná. Vůbec tehdejší zápisy jsou v mnohém zvláštní, protože v rejstřících desátků je zapsána Vikerivilla, ale chybí Bílá Třemešná, v konfirmačních knihách jsou zase zapsána podání kostela v Třemošné s jiným patronem, než v Červené Třemošné v královéhradeckém dekanátu a archidiakonátu. A zde zase naopak schází Vikerivilla. Později se z Třemošné stala Třemešná a v roce 1370 byl podán kněz Jan na místo rezignovavšího plebána Mikoláše. Nový plebán však ještě téhož roku také rezignoval na svůj úřad a jeho nástupcem se stal kněz Matěj ze Skoretic. V roce 1384 byl zdejší kostel opětovně připomenut jako farní. Roku 1407 byl podán kněz Hašek na místo zemřelého Klementa a v roce 1412 bylo zřízeno kaplanství. Nedlouho poté vypukly husitské války a fara byla opuštěna.
Po skončení husitských válek nebyla místní fara obsazena a kostel začal pustnout, když byl spravován odjinud. Roku 1680 došlo k jeho přestavbě nákladem Jana Arnošta hraběte Schaffgotsche a o 2 roky později byl znovu vysvěcen, aby se v něm následně opětovně konaly služby Boží. V té době se již jednalo o pouhou filiálku, jež byla příslušná ke Dvoru Králové nad Labem. V roce 1771 došlo ke zřízení lokalie a roku 1778 reální administratury. 16. července 1882 byl v kostele pokřtěn Žid Šimon Nessel, první jinověrec po obnově lokalie. V roce 1888 byl v chrámu Páně slavnostně posvěcen prapor vojenských vysloužilců a roku 1891 došlo k obnově fary. 20. května 1896 zde udílel svátost sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomucký Brynych. V roce 1902 došlo k pozlacení oltářů, soch a dalšího kostelního vybavení. Tyto práce provedl chrudimský zlatník a pasíř Karel Zavadil. 7. května 1907 se zde opakovalo udílení sv. biřmování a generální kanonická vizitace. Roku 1915 byla zhotovena Břetislavem Kafkou socha Ukřižovaného Krista a v roce 1923 vymaloval vinohradský malíř Josef Hübsch oltářní obraz "Apoštol sv. Jakub na cestě k popravišti uzdravuje člověka dnou stiženého". Nesmíme opomenout, že po vzniku Církve československé došlo k boji o tento svatostánek. Ten byl příslušníky nové církve obsazen přímo 2x, nejprve v březnu 1921 a v květnu 1922. 30. prosince 1987 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-12703201). Koncem října 1991 došlo k vloupání do kostela, během něhož byla odcizena starožitná soška a způsobena škoda ve výši 10 000 Kčs.
Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s věží v průčelí a se sakristií na severu k presbytáři. Loď má obdélný půdorys, presbytář je půlkruhově zakončen a dvoupatrová hranolová věž má zvonicové patro a v přízemí předsíň. Krytá je plechovým stanem a z jižní strany je k ní přistavěno schodiště. Na západě je situován půlkruhový vchod s pískovcovám rámem, nad nímž se nachází kamenná deska s erbem Sádovských ze Sloupna a s letopočtem 1691. Do lodi na jihu směřuje půlkruhový portálek s profilovaným kamenným rámem. Jeho severní obdoba je však dnes již dávno zazděna. O plášť půlkruhového závěru presbytáře je opřena trojice opěrných pilířů. Severní a jižní stěna konchou s lunetami sklenutého presbytáře má vždy 1 půlkruhové okno v ostění z kamenných bloků. Nalevo se nachází pravoúhlý vchod v kamenném ostění, který míří do valeně sklenuté sakristie. V západní stěně bylo situováno štěrbinové okénko s ostěním z kamenných kvádrů. Sakristii kryje oplechovaná pultová střecha. Triumfální oblouk je segmentový. Plochostropá obdélná loď má 3 páry půlkruhových oken s kamenným ostěním. Dřevěná kruchta se zábradlím z prkenných balustrů spočívá na 2 sloupech. V jižní stěně je pod prostředním oknem zaslepen někdejší obdélný a půlkruhově zaklenutý boční vchod do lodi. Presbytář i loď jsou zastřešeny oplechovanou sedlovou, nad závěrem presbytáře půlkuželově ukončenou střechou. V jižní stěně je nad soklem vsazen do zdi kamenný obdélný figurální náhrobek Budivoje Třemešského z Železna z roku 1578 (viz
https://www.cestakamene.eu/zastavka/bila-tremesna/).
Hlavní oltář je dřevěná plochá architektura s brankami a novými sochami Ježíše Krista a Panny Marie. Obraz sv. Jakuba pochází ze 2. poloviny 19. století. Na oltáři jsou 2 rokokové rámy z poloviny 18. století se staršími malbami sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře jsou ve stavu z 19. století, pouze oltář sv. Jana Nepomuckého je z většiny dílem 2. poloviny 18. století. Obraz sv. Jakuba Většího má pocházet od malíře Reusse. Dřevěná kazatelna z konce 17. století je hladká. 1 m vysoká kamenná křtitelnice vázovitého tvaru pochází z 1. poloviny 18. století a je ozdobena reliéfními hlavičkami andílků a s kartuší s nečitelným nápisem). V sakristii je ještě Madona z 18. století. Původní trojdílné varhany pocházely z 18. století, ale v roce 1982 je nahradil nástroj z kostela sv. Jana Nepomuckého v Huntířově (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3774).
Kostel dříve míval větší počet zvonů. Ten byl zredukován nejprve za 1. světové války, kdy byly zrekvírovány zvony: sv. Jakub z roku 1534, sv. Josef z roku 1553 a Panna Marie, přelitá v roce 1865 v Hradci Králové. Po těchto rekvizicích zde zůstal zvon bez ozdob, který byl přelit roku 1884 v Brně. 2. světová válka znamenala pro kostel další odvody kovových částí kostelního zařízení, ale kolik zvonů je v objektu dnes, tak to vám nepovím, protože do věže jsem se nedostal. V současnosti náleží zdejší farnost opět pod Dvůr Králové nad Labem (viz
https://www.bihk.cz/dieceze/kostel/sv-jakuba-starsiho-apostola).