Vrch Kozel
Jedná se o kopec o nadmořské výšce 556,9 m n. m., který se nachází přibližně na půl cesty mezi Bílou Třemešnou a Zvičinou, přičemž na jeho severozápadních stráních vznikly dodnes známé klimatické Lázně u studně Mariánské pod Zvičinou (něm. Bad Marienbrunn). Naopak na jeho jihovýchodě se nachází Kuhnova rokle a východně k Mezihoří bývalý šutrovník. Od dávných dob byl tento vrch v majetku zdejší vrchnosti, aby se v 18. století dostal téměř zcela do rukou hospodářů z Třebihošti a Dolní Brusnice, což lze vidět v indikačních skicách obou obcí z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD406018410 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD317018410). Ti ho stejně jako vrchnost užívali k lesnímu hospodaření, neboť jinak nebyl Kozel k jinému účelu vhodným místem. V téže době však nastala změna v tom, že se zdejší listnaté až smíšené lesy začaly přeměňovat v jehličnaté, tj. ve smrkové monokultury.
Původně býval bezejmenným, což je vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/12824/?view=-63.165245161813935,97.58807938427123,6), tak ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/13182/?view=-168.6612577787555,73.0732406774496,5), pak byl zván místními jako Kozí vrch či Kozí kopec a nakonec to skončilo u současného názvu, který se pravidelně vyskytuje v kartografických dílech až od 2. poloviny 20. století (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-56-C-b-4). Těmito místy od nepaměti vede také hranice katastru výše jmenovaných vsí a dříve také meze hořického, vrchlabského a královédvorského hejtmanství. Zajímavé je, že téměř úplně kopíruje geologické složení vrchu, protože třebihošťská část je tvořena zejména pískovci a metamorfovanými drobami z proterozoické až paleozoické éry, naopak dolnobrusnická lokalita je vybudována kvarcitem z téže éry. Ten pak směrem k Lázním pod Zvičinou přechází ve svrchněkarbonské dacity a ryodacity s vzácně se vyskytujícími tufy a aglomeráty a k Mezihoří a Březině v kvartérní písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment, přičemž na jejich pomezí nalezneme ještě navíc ostrovitě se vyskytující cenomanské křemenné, jílovité a glaukonitické pískovce.
Do historie se sám kopec, jehož vrcholová část dnes náleží obci Dolní Brusnice, mnoho nenapsal, pokud nepočítáme cesty, jež spojovaly po jeho úbočích zdejší vsi a samoty již od středověku, i když podle všeho tudy mohli mířit již pravěcí lovci. Ve válečných údobích se na něm měli ukrývat místní obyvatelé se svým dobytkem, ale těmito místy měli procházet také pruští vojáci v letech 1778-1779, a to v rámci války o bavorské dědictví, jíž bylo přezdíváno bramborová válka nebo švestková mela. Ohledně první přezdívky proto, že se vojska na podzim roku 1778 zabývala zejména sháněním potravin než válčením; druhá naopak pocházela od toho, že se předpokládalo, že bude její konec do úrody švestek. Zda tomu tak bylo, tak to je těžké prokázat, ale vyloučit se to nedá, neboť postavení pruských vojsk je u Zvičiny zakresleno v mapě z roku 1789 od Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/5425/?view=-136.38058526561014,62.749699722996034,4).
Nejvíce se tato lokalita zapsala do paměti v souvislosti s lyžováním, a to sklon na úpatí vrchu na katastru Dolní Brusnice. Tehdy se od 25. prosince 1910 do 20. ledna 1911 uskutečnily veřejné kurzy norské lyžařské školy, jejichž konání navrhl architekt Karel Jarolímek a pořadatelem se stal Český spolek pro zimní sporty. V rámci těchto kursů došlo rovněž k 1. mezinárodním závodům pod záštitou Českého výboru pro olympijské hry. Ty se uskutečnily 15. ledna 1911 v rámci 1. českých zimních her, a to zejména na nedaleké Zvičině. Naopak u samých lázní byl vybudován dřevěný skokanský můstek. Mnohem větší pak byl zřízen hoteliérem Janem Hetfleischem, jehož později vystřídal František Hetfleisch, na jehož firmu byla zavedena národní správa 24. května 1949. Tento můstek z roku 1915 (kniha "Naše skokanské můstky" od Josefa a Stanislava Slavíkových však tvrdí toto: "První můstek zde stál již v roce 1910 a vybudoval ho majitel zdejších lázni Hettfleisch. V roce 1922 byl vybudován nový můstek s 25 metrovým nájezdem a 57 metrů dlouhou strání.") vydržel až do počátku 70. let 20. století, kdy byl nahrazen novým můstkem podle projektu Ing. Josefa Čermáka z Trutnova. Jeho stavba byla završena v roce 1975 a o 3 roky později byl navíc pokryt umělou hmotou. Využíván byl až do známé vichřice roku 1987, kdy byl silně poškozen a od té doby nevyužíván. V roce 2013 pak byl zbytek jeho konstrukce využit k vybudování vyhlídkové věže.
Na závěr ještě dodejme, že zdejšími cestami putovalo obyvatelstvo ve větším množství naposledy u příležitosti Husových oslav 6. července 1945, kdy se na Zvičině uskutečnila velká národní manifestace podkrkonošského kraje, na níž byl hlavním řečníkem náměstek předsedy vlády a poslanec Prozatímního Národního shromáždění Josef David. Ten poté v doprovodu poslankyně Anežky Hodinové-Spurné navštívil i lázně pod Zvičinou a prošel se i po svazích Kozla. V současné době mohou po úpatích tohoto kopce směřovat turisté, a to po zelené značce z Bílé Třemešné na Zvičinu (na severu) a po žluté značce mezi rozcestími Pod Dehtovem a Perná-kříž (na jihu) a nesmíme opomenout i to, že častými hosty bývají rovněž houbaři a sběrači lesních plodů, pokud nepočítáme lesní dělníky a dřevorubce. Přesto je tu dodnes až božský klid, na rozdíl od blízké Zvičiny a lázní pod ní.
Původně býval bezejmenným, což je vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/12824/?view=-63.165245161813935,97.58807938427123,6), tak ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/13182/?view=-168.6612577787555,73.0732406774496,5), pak byl zván místními jako Kozí vrch či Kozí kopec a nakonec to skončilo u současného názvu, který se pravidelně vyskytuje v kartografických dílech až od 2. poloviny 20. století (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-56-C-b-4). Těmito místy od nepaměti vede také hranice katastru výše jmenovaných vsí a dříve také meze hořického, vrchlabského a královédvorského hejtmanství. Zajímavé je, že téměř úplně kopíruje geologické složení vrchu, protože třebihošťská část je tvořena zejména pískovci a metamorfovanými drobami z proterozoické až paleozoické éry, naopak dolnobrusnická lokalita je vybudována kvarcitem z téže éry. Ten pak směrem k Lázním pod Zvičinou přechází ve svrchněkarbonské dacity a ryodacity s vzácně se vyskytujícími tufy a aglomeráty a k Mezihoří a Březině v kvartérní písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment, přičemž na jejich pomezí nalezneme ještě navíc ostrovitě se vyskytující cenomanské křemenné, jílovité a glaukonitické pískovce.
Do historie se sám kopec, jehož vrcholová část dnes náleží obci Dolní Brusnice, mnoho nenapsal, pokud nepočítáme cesty, jež spojovaly po jeho úbočích zdejší vsi a samoty již od středověku, i když podle všeho tudy mohli mířit již pravěcí lovci. Ve válečných údobích se na něm měli ukrývat místní obyvatelé se svým dobytkem, ale těmito místy měli procházet také pruští vojáci v letech 1778-1779, a to v rámci války o bavorské dědictví, jíž bylo přezdíváno bramborová válka nebo švestková mela. Ohledně první přezdívky proto, že se vojska na podzim roku 1778 zabývala zejména sháněním potravin než válčením; druhá naopak pocházela od toho, že se předpokládalo, že bude její konec do úrody švestek. Zda tomu tak bylo, tak to je těžké prokázat, ale vyloučit se to nedá, neboť postavení pruských vojsk je u Zvičiny zakresleno v mapě z roku 1789 od Friedricha Wilhelma Karla von Schmettaua (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/5425/?view=-136.38058526561014,62.749699722996034,4).
Nejvíce se tato lokalita zapsala do paměti v souvislosti s lyžováním, a to sklon na úpatí vrchu na katastru Dolní Brusnice. Tehdy se od 25. prosince 1910 do 20. ledna 1911 uskutečnily veřejné kurzy norské lyžařské školy, jejichž konání navrhl architekt Karel Jarolímek a pořadatelem se stal Český spolek pro zimní sporty. V rámci těchto kursů došlo rovněž k 1. mezinárodním závodům pod záštitou Českého výboru pro olympijské hry. Ty se uskutečnily 15. ledna 1911 v rámci 1. českých zimních her, a to zejména na nedaleké Zvičině. Naopak u samých lázní byl vybudován dřevěný skokanský můstek. Mnohem větší pak byl zřízen hoteliérem Janem Hetfleischem, jehož později vystřídal František Hetfleisch, na jehož firmu byla zavedena národní správa 24. května 1949. Tento můstek z roku 1915 (kniha "Naše skokanské můstky" od Josefa a Stanislava Slavíkových však tvrdí toto: "První můstek zde stál již v roce 1910 a vybudoval ho majitel zdejších lázni Hettfleisch. V roce 1922 byl vybudován nový můstek s 25 metrovým nájezdem a 57 metrů dlouhou strání.") vydržel až do počátku 70. let 20. století, kdy byl nahrazen novým můstkem podle projektu Ing. Josefa Čermáka z Trutnova. Jeho stavba byla završena v roce 1975 a o 3 roky později byl navíc pokryt umělou hmotou. Využíván byl až do známé vichřice roku 1987, kdy byl silně poškozen a od té doby nevyužíván. V roce 2013 pak byl zbytek jeho konstrukce využit k vybudování vyhlídkové věže.
Na závěr ještě dodejme, že zdejšími cestami putovalo obyvatelstvo ve větším množství naposledy u příležitosti Husových oslav 6. července 1945, kdy se na Zvičině uskutečnila velká národní manifestace podkrkonošského kraje, na níž byl hlavním řečníkem náměstek předsedy vlády a poslanec Prozatímního Národního shromáždění Josef David. Ten poté v doprovodu poslankyně Anežky Hodinové-Spurné navštívil i lázně pod Zvičinou a prošel se i po svazích Kozla. V současné době mohou po úpatích tohoto kopce směřovat turisté, a to po zelené značce z Bílé Třemešné na Zvičinu (na severu) a po žluté značce mezi rozcestími Pod Dehtovem a Perná-kříž (na jihu) a nesmíme opomenout i to, že častými hosty bývají rovněž houbaři a sběrači lesních plodů, pokud nepočítáme lesní dělníky a dřevorubce. Přesto je tu dodnes až božský klid, na rozdíl od blízké Zvičiny a lázní pod ní.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.447, 15.717)
Poslední aktualizace: 12.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Brusnice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Vrch Kozel
Kaple Panny Marie u Lázní pod Zvičinou
Kaple
Kdo se vydá z Dolní Brusnice k Lázním pod Zvičinou bude odměněn krásným výhledem na Podkrkonoší a samotný masiv Krkonoš. Malebnost karajiny však dotvářejí i dvě kapličky. Vybudování kapliček má spojitost s nalezen…
0.6km
více »
turistické rozcestí Lázně pod Zvičinou
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u Lázní pod Zvičinou, ukazuje turistům cestu po červené značce ve směru Zvičina obec, Zvičina vrchol - Březina, Bílá Třemešná žst, BT u mostu, BT jižní okra, BT Aleje, Filíř…
0.6km
více »
Z Bílé Třemešné přes Čertovy hrady do Dvora Králové nad Labem
Trasa
Trasu začneme na železniční stanici Bílá Třemešná, ze které se vrátíme kousek po červené značce na kraj obce, zvaný Březina. Odbočíme vpravo po zelené značce a mírným stoupáním se dostaneme…
0.9km
více »
Bílá Třemešná - Zvičina - Lázně Bělohrad
Trasa
Vrch Zvičina, to je taková jedna podkrkonošská klasika. Snadno dostupná i autem a tudíž hojně navštěvovaná. Taky proč ne. Procházet se tady dá i s kočárkem, kolem dokola daleké výhledy, obče…
1km
více »
turistické rozcestí Bílá Třemešná - u železničního mostu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u železničního mostu v Bílé Třemešné ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce červené ve směru Zvičina, Lázně Pod Zvičinou - Dvůr Králové a po značce zelené ve směru …
1.2km
více »
turistické rozcestí Sedlo pod Zvičinou
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází jižně od Zvičiny v Sedle pod Zvičinou, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po zelené značce ve směru Miletín, Chroustov, Zvičina - Perná, Bílá Třemešná, Zátluky, Doubravic…
1.4km
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bílé Třemešné
Kostel
Zdejší kostel byl vybudován již ve 13. století Konrádem Třemešenským (podle legendy na místě, kde se pádem z koně zabil jeho bratr Budivoj), i když jeho existence je zahalena hávem tajemství, protože není jisté, z…
1.4km
více »
Masarykova studánka pod Zvičinou
Studánka
Zdejší prameny na vrstevních puklinách břidlicových hornin byly známé již ve středověku, kdy k nim chodili pro vodu z celého širého okolí, protože nevyschly ani v těch nejsušších obdobích. Svého času se o nich dokonce mluvilo jako o léčivých, což se však nikdy vědecky nepotvrdilo. K jejich úpravě však došlo až po vzniku ČSR, a to v rámci různých půtek mezi místními obyvateli na…
1.4km
více »
Bílá Třemešná - kostel sv. Jakuba
Kostel
Bílá Třemešná - první písemná zpráva o obci pochází z roku 1238. Kroku 1384 se připomíná gotický Kostel Sv. Jakuba. Kostel během husitských válek zpustl a v letech 1680-82 byl barokně přestavěn do podoby jak je zn…
1.4km
více »
Třebihošť – Zvičina - Raisova chata s rozhlednou
Tipy na výlet
Po třech dnech cestování nám do cíle – do Broumova zbývá 70 km. Máme na to několik hodin. Cestou musíme zvládnout ještě navštívit několik rozhleden. Začínáme Raisovou chatou na Zvičině. Obec Třebihošť se rozkládá …
1.7km
více »
Na Zvičině
Fotogalerie
Kopec Zvičina leží v nadmořské výšce 671 metrů, asi 0,5 km od vsi Zvičina. O 300 metrů převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 metrů Miletínskou kotlinu. Jde o nejvyšší vrch Zvičinsko-kocléřovského hřbetu. Za příznivých podmínek jsou v provozu lyžařské vleky skiareálu. Naleznete na něm barokní kostel svatého Jana Nepomuckého, Raisovu turistická chatu s rozhlednou a dva radiokomunikační stožáry.Zvičina byla cílem srazů, poutí a dodnes patří k oblíbeným turi…
1.7km
více »
Sedlo Pod Zvičinou - kaplička
Kaple
Kapličku se sochou bílé Panny Marie s dítětem, najdeme na jižním svahu Zvičiny při cestě mezi Třebihoští a vrcholem Zvičiny. Postavena byla v roce 1838, opravena roku 1990. Kolem kapličky prochází modrá a zelená t…
1.7km
více »
Zvičina - kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel
Historie kamenného kostela sv. Jana Nepomuckého na vrcholu Zvičiny spadá do roku 1706, kdy bylo z popudu majitele zdejšího panství Ferdinand Kotulínského započato s jeho stavbou na místě původního dřevěného Kostelíku z r. 1584. Nový kostel byl stavebně dokončen v roce 1711 a byl zasvěcen Janu Nepomuckému. V roce 1804 koupil místní panství poličanský rytíř František Cecinkarz…
1.8km
více »
Zvičina
Tipy na výlet
Míříme k nejvyššímu vrcholu Podkrkonoší a místu dalekých rozhledů, kterým je Zvičina. Autem se na místo dostaneme ze dvou základních směrů, ze severu od Horní Brusnice a z jihu od Třebihoště, resp. Miletína. Obě …
1.8km
více »
Zvičina - Raisova chata
Chata
Historie chaty na vrcholu Zvičiny spadá do roku 1891, kdy zde majitel pozemku Josef Machek-Patcelt, postavil hostinec. Budova byla dřevěná, měla jen hostinskou místnost a malou Kuchyň, byla zařízena jen pro letní …
1.9km
více »
turistické rozcestí Zvičina
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na Raisově chatě na vrcholu Zvičiny, ukazuje turistům cestu ve více směrech. Po žluté ve směru Zvičina - Lázně Bělohrad, po modré ve směru Zvičina - Miletín, po zelené ve směru Miletín - Dvůr Králové. Značka červená ukazuje cestu ve třech směrech, Zvičina - Hostinné, Zvičina - Nová Paka a Zvičina - Dvůr Králové.
1.9km
více »
Třebihošť
Vesnice
Třebihošť - obec na jižním svahu Zvičiny, prvně historicky doložená roku 1238. V obci najdeme několik roubených chalup a kapli z roku 1882, ke které byla roku 1900 přistavěna loď. Obcí prochází modrá turistická značka ve směru Miletín - Zvičina a cyklotrasa KČT č. 4136.
1.9km
více »
Skiareál Zvičina (Sportovní areál Zvičina)
Ski areál
Lyžařský areál, který se nachází na severní straně Zvičiny nabízí lyžařům k vyžití 4 sjezdové tratě: nejlehčí je dětská Beruška o délce 70 m, lehčí jsou turistická sjezdovka o délce 1 200 m s převýšením 210 m a sjezdovka u pomy o délce 250 m s převýšením 60 m, těžší je sjezdovka u kotvy o délce 700 m s převýšením 210 m.
Vzhůru lyžaře vozí vlek dvoukotva o délce 650m, talířový vlek o délce 2…
2km
více »
Na Zvičinu z Třebihoště "cesta za čtyřlístky"
Tipy na výlet
Tradičně chodíme na Zvičinu z Třebihoště, jak v létě tak v zimě. Každý rok ji chodíme na Silvestra a na Raisově chatě si dáme za odměnu oběd. Cestu začínáme na konci Třebihoště, kde necháváme u autobusové zastávky…
2km
více »
Zvičina - výhledy do kraje
Vyhlídka
Z několika vyhlídkových míst na Zvičině se nabízí panoramatické výhledy do Polabí s Kunětickou horou na Jičínsko, Bradlec, Tábor, Kumburk, Novopacko, Staropacké hory, hrad Pecka, Ještěd, Královédvorsko, Krkonoše a…
2.1km
více »
turistické rozcestí Zvičina - obec
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v horní části obce Zvičina (západně od vrcholu Zvičiny), ukazuje turistům cestu do více směru. Po značce žluté ve směru Zvičina Raisova chata - Vyšehrad, Borek, Vřesník, Lázně Bělohrad bažantnice, Byšičky, Černín, Hořice, po značce zelené značce ve směru Miletín, Chroustov - Zvičina, Perná, Bílá Třemešná, Zátluky, Doubravice, Dvůr…
2.3km
více »
Les Království
Přehrada
V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les Království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Řečištěm v místě přehradního profilu protékalo 330 m3/s, což se blížilo…
2.6km
více »
Přehrada Les království
Tipy na výlet
Vydáváme se jen kousek od Dvora Králové do obce Bílá Třemešná, na jejímž území je přehrada Les Království. Jedeme autem, ale tento lesnatý kraj je rájem jak pro pěší (do Bílé Třemešné vlakem, pak zhruba asi 2 km p…
2.6km
více »
přehrada Les Království
Tipy na výlet
Pokud navštívíte Dvůr Králové a také zdejší ZOO, vydejte se potom směrem na Nové Lesy a Bílou Třemešnou. Je to od ZOO asi 7,5 km.
Jelikož jsme trávili dovolenou ve zdejším kraji, tak jsme si nemohli nechat ujít…
3.5km
více »
Soutěž 3
body
www.turistikaprozivot.cz
Údolní nádrž Les Království
Přehrada
Údolní nádrž Les Království, postavená na horním toku Labe, 6 km proti proudu západně od Dvora Králové nad Labem, je opravdu pohádkovým místem, které stojí zato navštívit. Česká republika oplývá mnoha přírodními, …
3.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Čertovy hrady
Skalní útvar
Čertovy hrady jsou Krásnou přírodní památkou nedaleko Dvora Králové nad Labem. Zpočátku jsou vidět jen menší kameny, ale o kus dál už leží opravdu obrovské balvany. U samotné cedule s nápis…
3.9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
5.1km
více »
ZOO Dvůr Králové nad Labem
Tipy na výlet
Vydáváme se do Dvora Králové nad Labem, nedaleko Hradce Králové, směrem na Jaroměř a Trutnov. Procházka u zvířátek a možnost projet se Safari busem ve výbězích s africkými zvířaty. Jsou tu restaurace a stánky s ob…
5.9km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Pecka
Hrad
Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštof…
8.8km
více »