Bílá Třemešná - Zvičina - Lázně Bělohrad

Vrch Zvičina, to je taková jedna podkrkonošská klasika. Snadno dostupná i autem a tudíž hojně navštěvovaná. Taky proč ne. Procházet se tady dá i s kočárkem, kolem dokola daleké výhledy, občerstvení je zajištěno díky Raisově chatě a to vše dělá ze Zvičiny mimořádně oblíbené výletní místo. Přístup pro pěší představuje několik značených turistických tras, jedna hezčí než druhá. Z Miletína, Lázní Bělohrad, Pecky, Mostku, Bílé Třemešné - stačí si vybrat. V popisované trase spojuji dvě značené cesty, na nichž si turista užije hlavně výhledů (tedy pokud "chytne" to správné počasí bez oparu). Část trasy ze Zvičiny do Lázní Bělohrad už sice na Turistice popsána je (viz zde), ale jednak v opačném směru, jednak od doby popisu došlo k určité změně vedení žluté značky a pak, ono opakování občas není na škodu.

Trasu začneme na nádraží (jak jinak) v Bílé Třemešné. Moc vlaků tu nezastavuje, ale jednovagónkový osobák s odjezdem z Jaroměře před půl devátou ranní ano a to stačí. Kolem nádraží vede po silnici červená značka směr Zvičina, kterou se budeme řídit. Vyvede nás do polí, k lesu a sjezdovce a už tady máme krásné výhledy na Krkonoše. U sjezdovky potkáme i značku zelenou, po které se na Zvičinu dostaneme taky, ta červená mi ale připadá hezčí. Už po kilometru dojdeme k Lázním pod Zvičinou s hotelem a hned dvěma kaplemi.

Od hotelu potom začíná teprve to správné stoupání do kopce. Přece jen ta Zvičina je ještě o "trochu" (o 220 metrů) výše. Oddych při stoupání si můžeme dát na kraji louky V sedle s výhledem nebo u Masarykovy studánky. Škoda, že tu není načerpatelná voda, jen malý čůrek přes cestu. Jinak je ale studánka pěkná, koukněte na fotky.

Od studánky už je to na vrchol docela blízko. Na Zvičině nás kromě výhledů zaujme také kostel a samozřejmě Raisova chata. V další části trasy nás povede značka žlutá (i když zpočátku společně se zelenou a dost dlouho s červenou) a až na pár krátkých úseků budeme téměř nepřetržitě klesat. Projdeme obec Zvičina, samotu Podemladí s nádhernou chráněnou lípou, vesničky Borek a Vřesník. Před Vřesníkem je právě jedno ze stoupání žluté značky vedeno jinak, než je zakresleno ve starších mapách.

Za Vřesníkem se nám otevře parádní pohled na Hořický chlum a lidská sídla pod ním. Další nádherný výhled následuje kousek odtud při východu z lesa nad Brtví. To je další vesnice, kterou projdeme. Do konce trasy už zbývá jen kousek. Po pár minutách jsme u rybníka Pardoubek, za ním začíná lázeňský areál a po půl kilometru jsme na náměstí Lázní Bělohrad. Zde je dostatek možností se občerstvit a z náměstí také odjíždějí linkové autobusy. Budete-li chtít na vlak, na cestu na nádraží počítejte s 10 minutami pohodlné chůze.

Celá trasa měří cca 16 km. Stoupání na Zvičinu trochu zabrat dá, ale svaly ani plíce to nikomu nepotrhá. Cesty jsou pohodlné, sjízdné i na kole a ani s kočárkem bych se na ně nebál (i když tlačit kočárek od Masarykovy studánky na Zvičinu..., uf...).