Chvaleč - Janovice u Trutnova přes Závoru

Nedávám na Turistiku trasy, které nemají turistické značení, zrovna často a rád. Abych tak učinil, musím mít důvod opravdu pádný. Tedy hlavně ten, že se jedná o trasu hezkou, něco případnému zájemci o následování dávající a také nestresující obavou, že někde zakufruje. Tyto základní podmínky tato trasa zcela splňuje. Zejména tu první. Už ve svém příspěvku o Závoře jsem psal, že být tato lokalita v jiném kraji než v blízkosti Adršpašských skal, určitě by byla hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. No vidíte, a tady, kde je těch atraktivních míst naakumulováno tolik, že o sebe v sezóně turisti zakopávají, se tomuto místu nevěnuje ani pár turistických značek. Tak si ji holt pojďme projít společně bez značek.

Začneme u železniční stanice Chvaleč. Není to tu zrovna rychlíková trať, motoráček tu jezdí tak sotva čtyřicítkou, ale párkrát za den tu z Trutnova do Teplic nad Metují a opačně jede a o to nám jde. Od nádraží sestoupíme do centra obce. V Chvalči nás toho moc neupoutá, snad jen zachovalý komín bývalé továrny a kostel sv. Jakuba Většího, který aspoň novou střechu dostal. Pod kostelem je křižovatka, z hlavní silnice odbočuje vlevo silnice do Adršpachu. Tou se dáme. Trochu do kopce kolem toho kostela a k železničnímu přejezdu. Hned za ním si uděláme malou zastávku kvůli tomuto výhledu.

Od vyhlídky půjdeme po silnici dále vzhůru proti tmavé stěně Závory. Dojdeme k první levé silniční serpentýně na kraji lesa. Přímo z ní odbočuje rovně lesní cesta. Jedná se vlastně o zkratku vyúsťující v poslední serpentýně opět na silnici. Po leve ruce máme v krátkých vzdálenostech od sebe stojící zastavení křížové cesty. Byla už v dost dezolátním stavu, naštěstí se našli nejen ochotní lidé, ale i peníze na její postupnou obnovu. Dnes chybí na jednotlivých zastaveních obrazy, ale i ty by snad jednou měly být. Ta cesta nahoru je ale pořádný krpál, když si představím staré babičky a dědečky v nějakém procesí, jak šplhají nahoru a přitom se ještě modlí, tak fakt smekám. Myslím, že jsem na tom s kondičkou na svůj věk ještě dost dobře, ale ačkoliv v době, kdy jsem tu naposledy šel, ukazoval teploměr asi 3°C, byl jsem nahoře zpocený jak dveře od chlívku a funěl jsem jak sentinel. Pravda, nezastavoval jsem se u každého křížku...

Křížová cesta nekončí kapličkou, jak bývá zvykem. Místo toho je tu krmelec a teprve nad ním ústí cesta zase na silnici. Po ní ujdeme asi 300 metrů, stále ještě mírně do kopce. Uvidíme ceduli Okres Náchod, což je důležitý orientační bod. Pár metrů před ní totiž odbočuje vpravo a skoro do protisměru lesní cesta. Na tu zahneme. Už od začátku je vidět, že zdejší les je plný kamení a že nedaleká horní hrana hřebene vytváří nízkou skalní stěnu. Cesta (tedy spíš pěšina) k ní ale odbočuje až asi 100 metrů za lesním průsekem s elektrickým vedením. Tu pěšinku využijeme a rázem budeme na vrcholu Krupné hory.

Krupnou horu tvoří asi kilometr dlouhý hřeben. Původní pěšina se tu rozvětvuje a ztrácí, ale budeme se řídit jednoduchoým pravidlem. Jdeme pořád co nejblíže skalní hraně. V místě, kde tato hrana končí, sestupuje už opět znatelná pěšina zpátky k cestě, po které jsme před chvílí šli. A po které půjdeme dál. Tentokrát z kopce, to abychom později mohli opět nahoru. Stane se tak na křižovatce cest u velké paseky. Nás tu bude zajímat cesta odbočující vlevo, tedy opět ke skalní stěně. Z cesty se brzy staně cestička, pak pěšina, pěšinka..., ale to už jsme přímo u hrany skal a opět platí - držet se co nejblíže této stěny. Tam, kde stěna končí, najednou opět kde se vzala, tu se vzala pěšina, po které dojdeme k normální lesní cestě.

Tato cesta vede pod Přední hradiště, nejvyšší zdejší bod. A historie se opakuje. Čím víc se přibližujeme Přednímu hradišti, tím se cesta víc zužuje a vrchol překračuje sotva znatelná pěšinka. Možná vás napadne, že se tady musí nutně zabloudit. Kdepak, je to jednoduché. Celou Závoru obkružuje široká lesní cesta kolem dokola a my se pohybujeme stále mezi touto cestou a hranou hřebene. I kdybyste se hodně zamotali (což si neumím představit), tak zkrátka jděte z kopce, narazíte na cestu a dojdete buď do Chvalče, do Radvanic nebo Janovic, odevšad jede vlak. V nejhorším skončíte na cestě s červenými turistickými značkami, které vás tam či onam dovede taky.

Z Předního hradiště sejdeme právě k jedné z těch širokých cest, po ní se dáme doleva kolem paseky. Asi půl kilometru se jde ještě lesem. Momentálně se tu těží dřevo, cesta tomu bohužel odpovídá, vypadá jak ..., no jak po lesácích. Naštěstí les je tu příjemný, dá se jít pohodlně po jeho kraji. Najednou se před námi otevře po pravé straně louka s posedem na kopečku. K němu si zajdeme, jednak je od něho pěkný výhled a jednak od něho sejdeme vlevo k polní cestě, která nás příjemným klesáním dovede až k cíli, kterým je nádraží Janovice u Trutnova. Celá trasa představuje jen asi 8,5 km, což na celodenní výlet není. Janovicemi ale prochází červená značka, po které se dá jít buď do Radvanic a třeba do Jestřebích hor nebo pod Liščí horu a do Adršpachu. Také tu začíná zelená značka do Teplických skal. Na tyto navazující trasy se můžete podívat zde: https://www.turistika.cz/trasy/na-skaly-z-malych-svatonovic-pres-radvanice, https://www.turistika.cz/trasy/okolo-adrspassko-teplickych-skal, https://www.turistika.cz/trasy/do-adrspassko-teplickych-skal-zezadu.

Bylo by určitě fajn, kdyby ta zmíněná zelená značka v Janovicích nekončila a kdyby ji KČT protáhl aspoň do té Chvalče. Zatím to tak ale není, nezbývá tedy než tu trasu jít podle popisu nebo "po čuchu". Výhodu by mohli mít majitelé GPS nebo ovladatelé poněkud inteligentnějších mobilů. Pod článkem je několik ikon (pod hodnocením příspěvku). Jedna z nich je i Stáhnout gpx soubor do navigace. Když si ji opravdu stáhnete a jako stopu nahrajete do svého přístroje, můžete trasu projít téměř přesně v mých stopách (kochací, svačinové a čůrací zastávky jsem pochopitelně vymazal).