Jarní Pálava

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Pálava je odedávna dominantním prvkem jihomoravské krajiny, nabízejícím pro návštevníky řadu rozmanitých zážitků. Ponecháme dnes stranou oblast kulinářskou, tedy dobré jídlo a znamenité víno, a soustředíme se na oblast turistickou a také botanickou.

Pálava nabízí bohaté zastoupení fauny a flóry po celý rok, ale v jarním období je zejména nabídka květeny nejrozmanitější. Nabízíme vám přechod celého masivu Pálavy z Dolních Věstonic až do Mikulova. Trasa má přibližně 15 kilometrů a zvládnete ji pohodlnou chůzi přibližně za 6 hodin. Záleží ale samozřejmě také na době zastávek na rozmanitých vyhlídkách, při obdivování květeny nebo u občerstvovacích stanic.

Trasa začíná v centru Dolních Věstonic u kostela sv. Michale archanděla. V blízkosti kostela je možné navštívit archeologické muzeum s expozicí vykopávek ze zdejšího světoznámého archeologického naleziště. Předpokládám, že pojmy jako věstonická venuše a profesor Karel Absolon Vám nejsou neznámé. Pokud tomu tak není, zmíněná expozice vám hodně objasní.

Na trasu se vydáváme po červené značce směrem na Dívčí hrad. Cesta z obce stoupá do kopce nejdříve mezi vinohrady, poté vstoupíme do prosvětleného listnatého lesa s významným bylinným patrem. Při ohlédnutí nazpět spatříte panorama rozsáhlých vodních ploch - kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji - Novomlýnské nádrže. Přímo před sebou vidíte tzv. Novomlýnskou, vlevo část Věstonické nádrže s několika ostrůvky, na jednom je kostelík zatopené obce Mušov. Věstonickou a Mušovskou nádrž uvidíte lépe ještě v průběhu cesty z vyhlídek nad obcí Perná. Novomlýnská nádrž bude potom vidět z vyhlídek Dívčího hradu a během cesty po východním svahu Děvína.

Pokračujeme lesem po červené ve výstupu na kopec Děvín. První zastávkou je zřícenina královského hradu Dívčí hrad. Objekt nabízí znamenité výhledy do okolí. Z hradu se vracíme zpět na rozcestí.

Protože tentokrát jsme na Pálavu vyrazili za jarní květenou, pokračujeme v cestě přes Děvín po zelené značce po osluněném východním vápencovém svahu. Dovolím si zde jen připomenout, že po celou délku trasy se nacházíte na území CHKO Pálava a několikrát dokonce procházíte přírodní rezervací. Pro pohyb a chování návštěvníků zde platí velmi přísná omezení. Východní svah Děvína nám kromě nádherného výhledu do krajiny nabídne i řadu botanivkých potěšení. V jarním období zde najdete celé koberce kvetoucích kosatců, jak žlutého kosatce písečného, tak ve větší míře i fialového kosatce nízkého. Na několika místech lze z trasy zahlédnout i hlaváček jarní, ale jeho výskyt zde je podstatně menší než například v lokalitách okolo Dubňan. Srdce každého skalničkáře tady zaplesá, ale jsme tady jen abychom se na tu krásu podívali. Trasa úbočím Devína není dlouhá, jedná se o přibližně dva kilometry. Vstupujeme opět pod koruny stromů směrem Doprava do mírného stoupání přicházíme na turistické rozcestí Soutěska. Pokračujeme tentokrát po zelené značce napříč pálavským hřbetem na druhou stranu, tedy na západní úbočí. Procházíme kaštanovým hájem, za nímž se po pravé straně tyčí mohutný vápencový útes - typický rys Pálavy, viditelný až od Brna. My ovšem na rozcestí přesedláme na modrou značku a pokračujeme v cestě směrem k obci Perná. Počáteční úsek vede opět v prosvětleném lese. Na zemi v kobercích kvete dymnivka dutá, její bílá i fialová varianta. Míjíme po levé straně skalní útvary Martinka a Špunt, výrazné vápencové skály. Lokalita je používána jako cvičný horolezecký terén - s povolením správy CHKO a dodržením zvláštního režimu. Ve skalních stěnách lze pozorovat množství ptáků. Jakmile mineme skalní město, mineme horní hranu starého lomu a dostáváme se nad oblast luk nad obcí Perná. Pohodlnou cestou po úbočí sestupujeme do obce Klentnice a napojujeme se na červenou značku.

Na začátku obce je k dispozici parkoviště (placené) a stánek s občerstvením a toalety. Po červené značce procházíme obcí a začínáme opět stoupat lesem do kopce na Růžový vrch se zříceninou Sirotčího hrádku.

Rozvaliny tohoto opuštěného hradu jsou volně přístupné a nabízejí opět překrásný výhled do krajiny. Ze Sirotčího hrádku pokračujeme dál po červené značce kolem fotbalového hřiště a čeká nás v podstatě poslední dnešní výstup do kopce na plochý vrchol Stolové hory. Budu se už jen opakovat, ale i zde se nám nabízí překrásné výhledy do krajina všemi směry. Oproti předcházejícím úsekům zde ale už příliš velký výskyt kvetoucí flóry nenajdeme. Vrchol hory má stepní charakter, jižní stráň po které budeme sestupovat je potom hustě porostlá nízkými keři. Ze Stolové hory sestoupíme už do kulturní krajiny. Podél vinohradů pokračujeme směrem k Mikulovu. Jako velké plus lze označit možnost kráčet po travnatém pásu podél vinohradů a nemuset šlapat trvdý asfalt na silnici z Klentnice. Míjíme po levé ruce Kočičí skálu, malé vápencové skalisko osamoceně vystupující u cesty z pole. Zhruba ještě půl kilometru nás čeká po silnici na Mikulov, potom červená značka zahne Doprava a přibližně kilometr nám zbývá ke vstupu do lomu Turold.

Tento bývalý lom se nachází na samém okraji Mikulova, lomem je zřízena samostatná naučná stezka a vse stěnách lomu jse také nachází zpřístupněná jeskyně Turold - významné zimoviště řady druhů netopýrů. Při vstupu do lomu je stánek s občerstvením a pokladna. Najdete zde k zakoupení řadu pohlednic, knih, přívěsků polodrahokamů a podobných "zbytečností", ovšem na osvěžení jsou schopni nabídnout žíznivému poutníkovi pouze plechovkové pivo. Vím že se nacházíme ve vinařské oblasti, ale takováto degradace pohostinství ...

Takže pokud zrovna neplánujete samotnou prohlídku jeskyně na Turoldu, doporučuji jejich stánky rychle opustit. Zhruba 300 metrů po červené značce totiž narazíte na areál Amfiteátru, letní kino, bikepark, dětské hřiště ... A malá hospůdka "U chlupatého slona", kde na čepu mají několiv druhů piv z mikulovského pivovaru Mamut. Nejen že doporučuji ochutnat, ale doporučuji vzít si i nějaký kousek sebou. Pivo je stáčeno do lahví s patentním uzávěrem (porcelánový špunt s těsněním), ovšem se zajímavým obsahem 0,67 l! Takže raritou je nejen obsah, ale i balení. Návštěvu této hospůdky doporučuji tím spíš, že na konec trasy na náměstí v Mikulově to máme už pouhopouhých přibližně 800 metrů. Krásně spravené náměstí je plné restaurací, bister a zahrádek, kde ovšem bohužel dostanete pouze "europivo". Ovšem jak se říká, proti gustu žádný dišputát.

Možnosti prohlídky Mikulova zde už nebudu rozebírat. Máte za sebou máte docela náročnou trasu a důvodů k zastavení, prohlídce a posezení je tolik, že by to chtělo samostatnou návštěvu.

Nabídku dalších tras najdete také na serveru www.chatocha.cz

Poslední aktualizace: 20.4.2015

Jarní Pálava na mapě