JESENICKÝ VANDR – kolem vodopádů Bílé Opavy do Velké kotliny

Mezi nejkrásnější a nejzajímavější místa Hrubého Jeseníku rozhodně patří romantický kaňon Bílé Opavy s řadou vodopádů a peřejí i Velká kotlina, vymodelovaná ledovcem ve čtvrtohorách. Na jejím dně se nachází pozůstatek morény a celá kotlina je zároveň botanicky nejbohatší lokalitou střední Evropy.Obě lokality se dají navštívit při zajímavé celodenní túře, kterou zahájíme prohlídkou lázeňského města Karlova Studánka, proslulého svými železito-uhličitými a klimatickými lázněmi. Lokalita je místem s velice čistým vzduchem; léčila se zde řada známých osobností, v nedávné době to byl i prezident Václav Havel. Karlova Studánka je dostupná mnoha autobusovými spoji, na obou okrajích města jsou zároveň i velká parkoviště.

Do kaňonu k vodopádům Bílé Opavy vychází z města modře a žlutě značená naučná stezka, které vede 2 km lesem kolem toku Bílé Opavy až ke dřevěné chatce u vstupu do rokliny, kde je vybíráno symbolické vstupné na údržbu zajištěného chodníku a naučné stezky. Modrá značka tu odbočuje Doprava a pomalu stoupá svahem vpravo nad roklinou, zatímco žlutě značená naučná stezka pokračuje rovně dále proti toku Bílé Opavy. Po upraveném chodníku, s několika dřevěnými můstky a žebříky na trase tak máme možnost procházet nádherným koutem přírody v této části Jeseníků. Přechod dva kilometry dlouhé, poměrně úzké rokliny, která má i svoje mikroklima s příjemně vlhkým čistým vzduchem přináší spoustu příjemných zážitků. Zurčící tok Bílé Opavy zde vytváří kouzelná zákoutí s mnoha tůňkami, peřejemi i vodopády, a tak je stále čím se kochat. Po opuštění posledního vodopádu vystoupáme po žluté značce až k rozcestníku ve svahu po pravé straně nad roklinou, kde se připojuje i modrá značka. Ti turisté, kteří nechtějí pokračovat až nahoru na hřebeny tak po ní mohou sejít zpět dolů do Karlovy Studánky.

Stoupáme dál lesní cestou mezi rozsáhlými trsy borůvčí stále mírně nahoru až k dalšímu rozcestníku, od něhož pak modrá značka směřuje ještě asi 1,5, km k horské chatě Barborka pod vrcholem Pradědu. Vydáváme se po žluté naučné stezce, která nejprve sestupuje mírně doleva k již úzkému toku Bílé Opavy, aby poté po kilometru chůze vystoupala na Ovčárnu pod Petrovými kameny. Zde máme za sebou asi 6 km túru s převýšením kolem 500 výškových metrů. Rozhodně odtud není možno přehlédnout vrchol Pradědu s televizní věží, k němuž vede 3 kilometry dlouhá červeně značená asfaltová silnice. Možností občerstvení na Ovčárně je hned několik; vedle horské chaty stejného jména jsou to ještě Figura a Sabinka, v místě se pak nachází i stanice Horské služby. Ovčárna má spojení kyvadlovou autobusovou Dopravou od 8 – 17 hodin s parkovištěm u motorestu Hvězda nad Karlovou Studánkou; autobusy vyjíždějí vždy v celou hodiny nahoru a v půl sjíždějí zpět dolů, přičemž poslední spoj odjíždí z Ovčárny v 16.30 hod.

Pokud se rozhodneme pokračovat v přechodu až dolů do Malé Morávky (700m.n.m), čeká nás ještě 10 km chůze. Poslední krátké vystoupání po modré a žluté naučné stezce do sedla pod Petrovými kameny, a jsme ve výšce 1400 metrů, v nejvyšším bodě dnešní túry. Odtud již začínáme sestupovat po modré naučné stezce pod východní svahy hřebene Vysoké hole a dál vrstevnicově klesat až k zastřešenému dřevěnému odpočívadlu na okraji Velké kotliny, kterou tu máme jako na dlani a můžeme pozorovat její zajímavé členění. Jelikož procházíme přírodní rezervací, držíme se stále pouze modře značené cesty a po ní sestoupíme lesem do údolí potoka Moravice a zpevněnou lesní cestou pokračujeme přes obec Karlov až do Malé Morávky, která má dobré autobusové spojení s okolím a je tu i konečná stanice železniční trati z Bruntálu.

Použitá mapa : Edice KČT č.55 HRUBÝ JESENÍK 1 : 50 000