Loštice – Palonín, stezka s adoptovaným stromořadím

Zdálo by se, že tam, kde starší hlavní silnici nahradil nový úsek dálničního typu, bude doprava klidnější a přívětivější. Bohužel to tak zcela neplatí. Pokud je po trase nějaké větší sídlo, minimálně mezi blízkými obcemi se výhoda rychlostní komunikace příliš neprojeví.

Platí to i o silnici 635, tedy bývalé 35 od Loštic k jihu směrem Řimicím, Bílé Lhotě a dál k Mladči a Litovli. Ta dálnice tu už je pár desítek let, přesto je bývalá prvotřídka celkem využívaná, hlavně těm, kdo šetří na dálničních poplatcích.

Od Loštic tu je pěkný rovný úsek, který řidiče láká trošku přitlačit na plyn a povolenou maximálku trošku ignorovat.

Okolí nejen Loštic je ale poměrně turisticky atraktivním regionem, takže si du dávají dostaveníčko nejen pěší turisté, motorizovaní i okolovaní, tedy cyklisté.

Řeklo by se bývalá prvotřídka je taková náhrada cyklostezka, ale to bohužel neplatí, na což nejeden kolař doplatil střetem se silnějším dopravním prostředkem.

A protože obrana proti takovým nehodám je nejlepší v oddělení obou forem cestování, vznikají čím dál častěji různé cyklostezky, cyklopruhy apod.

Pár cyklostezek je tak k vidění i u samotných Loštic. V případě výše zmíněného směru je tak komunikace směrem k Palonínu. V podstatě jde o stezku vybudovanou v trase staré polní cesty. Ta byla v letech 2016–2017 terénně upravena a opatřena asfaltovým povrchem. Délkově vlastně nic moc, 1,3 km tedy žádný gigant, ale oč kratší, o to zajímavější. Celková částka na stavbu i dotací dosáhla hodnoty 10 981 036,00 Kč. K tomu se ale přiřadila iniciativa místních obyvatel. Velká část cyklostezky je totiž osázena novým stromořadím. V rámci akce „Adoptuj si strom, dárek pro přírodu“ si tu zájemci mohli vysadit vlastní strom. To vlastní je trošku zavádějící, skladba stromů byla určena tak, aby se hodila do koncepce celé trasy. Za zhruba 700,- Kč (kolik stojí vzrostlejší stromek) je tak stezka provázena skladbou třešní, slivoní a ořešáků, tedy vlastně samý užitečný druh. Výsadba stromů probíhala převážně v roce 2018 a každý zájemce má na svém stromku cedulku se jménem (leckdy je to celá rodina).

Ač je cyklostezka tedy nedlouhá, i tak není zcela bez dalších zajímavostí. Záleží pak ve kterém směru se na cyklostezku vydáte. Výčet vezmu od Palonína (odkud jsem jel). Sotva po 200 m se výletník může zastavit u kapličky sv. Pavlíny. Kaple z roku 1720 se skvěje pěknou fasádou, která svědčila o pravidelné údržbě i v dobách, kdy byla původní cesta do Loštic rozorána. Jde o jednoduchou stavbičku s půlkruhovým závěrem a volutovým štítem. Kapli dal postavit tehdejší majitel polností na památku morové rány (u kapličky je vysvětlující zápis palonínské rady).

O další půlkilometr blíže k Lošticím narazíme na zajímavý kříž se zužujícím se sloupem. Na čelní straně s vyobrazením horoucího srdce Krista a letopočtem 1768 (na zadní straně sloupu).

To už zbývá cca 350 m do Loštic, ale i na tomto okraji nejsme ochuzení o nějakou tu památku. Letopočtem 1779 se uvozuje sloup s modlící se Pannou Marií. Světice podpírá válcovitý sloup, u paty s několika dedikujícími nápisy (patrně Carolus – Karel – Patch, donátor). Ten spočívá na dvojstupňovém hranolovém podstavci. Sloup zřejmě stával více v poli, na současné místo byl přenesen při budování cyklostezky.

Ikonograficky bychom loštickou Panenku Marii mohli označit jako Růžencovou. Slaví se první neděli v říjnu. Růžencová není podle růží, ale podle šňůry s korálky, kterou má přehozenou na pravá paži. Růženec je vlastně sled modliteb, které si věřící (hlavně katolíci) opakují podle určitého pořadí, které korále odpočítávají.

Na další památku si pak bude muset výletník nějakou dobu počkat. Tou nepamátkou je totiž lípa, vysazená v roce 2011 místními skauty. Lípa je zasvěcená sv. Anežce Přemyslovně, tedy Anežce České.

Nicméně na blízké zahradě je k vidění poměrně stará třešeň, ta by klidně památnou být i mohla…

Dodejme, že cyklostezkou prochází značení cyklotras, v našem případě č. 6204 a ještě i regionální „zážitkově-gurmánská“ cyklotrasa Ochutnej Moravu.