Naučná stezka Lašská - Štramberk

Vydáme se na pouť od Městského informačního centra ulicí Horní Bašta. Tato ulička je nejzachovalejší a nejcennější částí zdejší městské památkové rezervace. Zdejší dochované sruby jsou vesměs z 2. poloviny 18. stolení a 1. poloviny 19. století. Svou rázovitostí a uspořádáním vytvářejí roubené domy na Horní Baště ojedinělý celek, který je zachovaným obrazem, jak v minulosti dřevěná předměstí a podhradí vypadala. Na konci ulice jsme si prohlédli kapličku křížové cesty z Rybí do Štramberka.

U konce Horní Bašty se NS stáčí ostře doleva a Dolní ulicí a po třech stech metrech odbočujeme vpravo na Plaňavu. Jsou tu rozmístěny lavičky a je odsud krásný pohled na Štramberk. Vstoupili jsme do NPP Šipka. Převážně zalesněné území NPP pokrývají většinou přirozené lesy, zatímco kamenité svahy s vápencovými skalkami osidluje nejčastěji suťový les s javorem babykou. Pod vrchem Kotoučem byl z popudu MUDr. Adolfa Hrstky 6. srpna 1922 otevřen Národní sad, přírodní galerie soch koncipována jako památník velkých Čechů. První pomník, který objevujeme, je socha presidenta T. G. Masaryka od Jana Štursy. Pomník byl při otevření Národního sadu. Cesta pokračuje kolem památníku Jana Žižky z Trocnova v podobě bronzového kalichu od Emila Hlavici. Po levé straně míjíme Jurův kámen. Na stěně Jurova kamene je umístěn bronzový reliéf, který odhalila Moravsko-sokolská župa svému zakladateli a legionáři Janu Čapkovi v r. 1928. Dále míjíme bustu Aloise Jiráska od Jana Štursy. Nad bývalým vápencovým dolem nalézáme bustu Františka Palackého od Josefa Wagnera a po několika metrech bustu Bedřicha Smetany od Jana Štursy. Dalším velkým Čechem v Národním sadě je sv. Václav. Socha je od akademického sochaře Jana Kozla a byla odhalena 6. srpna 1994. Pokračujeme k altánu s pískovcovou bystou Leoše.

Přicházíme ke kamenné mohyle s křížem. Od kříže zabočíme vlevo k Bezručově vyhlídce s dřevěnou zvoničkou z r. 1946. Kdysi na ni býval nápis: "Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti". Sestupujeme níže a přicházíme k jeskyni Šipka. Jeskyni objevil Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. V letech 1879 - 1887 prováděl archeologický výzkum na Kotouči a 26. 8. 1880 nalezl u výklenku chodby zvané Jezevčí díra, v popelu ohniště zlomek čelisti neandertálského dítěte. Tento nález proslavil Štramberk po celém světě. V říjnu téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku. Na počest K. J. Mašky byla v r. 1922 umístěna na stěně jeskyně pamětní deska. Jeskyně Šipka se svými četnými nálezy fosilních kostí zvířat inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích.

Od Šipky jsme došli ke vstupu do Národního sadu. Na blízké skále s nápisem Ave Maria stojí krásná socha Madony z roku 1946. Madona je dílem akademického sochaře Vojtěcha Hořínka. Z kapličky, která stojí poblíž Madony byl v roce 1992 zcizen betlém, který podle návrhu frenštátského umělce Břetislava Bartoše vyřezal profesor Alois Balán. Nyní je nahrazen dřevěným lidovým betlémem štramberského řezbáře Stanislava Sochy. Dále je tu Sousoší od akademického sochaře Františka Juráně, jež je připomínkou obětí obou světových válek. Jsou zde jména všech štramberských občanů, kteří v dobách válečných zahynuli.

Prošli jsme kolem základní školy postavené v roce 1910. Její výstavbu inicioval MUDr. Adolf Hrstka. Na Zauličí jsme odbočili vpravo a po stoosmdesáti metrech se dali vlevo uličkou Hraničky. U rozcestí Botanická zahrada jsme odbočili vlevo a kolem nově vznikající botanické zahrady došli až k přírodní památce Kamenárka. Jedná se o bývalý vápencový lom s viditelným blokovým seskupením štramberských vápenců. Potom jsme pokročili k památné lípě u Panny Marie a od té jsme došli na Bílou horu, kde v roce 2001 vyrostla moderní Rozhledna s krásným výhledem na Štramberk a Kopřivnici. Na rozcestí Bílá hora jsme odbočili vlevo a po modré TZ jsme došli zpět do Štramberka. Kolem kavárny Jaroňkova chalupa jsme došlapali k Trúbě. Byla zavřena, opravuje se. Na chatě dr. Hrstky jsme zahnali žízeň a po nových betonových schodech jsme sestoupili na náměstí a tam na terase Městského pivovaru jsme zdárně ukončili své putování okolím Štramberka.