Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Trmice | Asfalt | 0,0 km | ||
zámek | ||||
Hostovický vodopád | Šotolina | 1,5 km | ||
Větruše | Šotolina | 4,5 km | ||
Ústí nad Labem | Asfalt | 5,3 km | ||
vlakové nádraží |
Výšlap k málo známému vodopádu v Českém středohoří.
Bylo po deštivém období a tak jsem se vypravil k Hostovickému vodopádu. Předpokládal jsem, že bude dostatek vody v bezejmenném potoce. Vody bylo opravdu o trochu víc, ale také terén v úzké rokli byl podmáčený a velice kluzký, často hrozilo sklouznutí ze strmého svahu na dno rokle do potoka.
Ale od začátku. Vycházel jsem od zámku v Trmicích, přes Václavské náměstí Fügnerovou a Žižkovou ulicí až pod Hostovice. Zde jsem odbočil do ulice Ke Střelnici. Silničkou jsem podle potoka vystoupal k poslednímu domu. Za ním ve svahu nad potokem byla rozpoznatelná málo používaná pěšina. Míjí se několik protipovodňových stupňů. Cesta v prudkém svahu byla stále náročnější. Těsně pod vodopádem jsem došel k torzu můstku, kde cesta dříve přecházela na druhou stranu rokle. Zůstaly zde jen betonové patky můstku na každé straně rokle a nedalo se tu již přejít.
Vodopád je sevřený strmými svahy rokle, má dva stupně o celkové výšce 4 metry. Nechtělo se mi vracet kluzkým svahem zpět a tak jsem se rozhodl pokračovat podle potoka dál. Doslova jsem se vydrápal svahem nad vodopád a kousek za ním jsem pak našel místo kde se dal přelézt potok a vyjít na starou cestu. Nad vodopádem jsou další malé vodopády a kaskády. Cesta se občas ztrácela ve svahu. Cestou, spíš necestou, jsem podle potoka došel pod domy Hostovic. Našel jsem pěšinu, po které jsem přes louku a pak mezi domy vyšel na silnici.
Prošel jsem obcí a za fotbalovým hřištěm jsem odbočil na červeně značenou cestu, po které jsem došel na Větruši. Začalo pršet a tak jsem využil lanovku k cestě do centra Ústí.